SLP 03 (2013)

28 / 110

26
Tento pozvolný proces zároveň doprovází mnohem častější výskyt extrémních krátko-
dobých zvýšení hladiny, k nimž dochází zejména při silných bouřích 52 a která zaplavují
pobřežní oblasti hluboko do vnitrozemí.
Výše uvedené projevy globálních klimatických změn způsobují nejen vysoké mate-
riální ztráty, ale zejména proměňují životní prostředí oblastí, které jsou jimi zasaženy,
a tím zásadně ovlivňují životy jejich obyvatel. Zdroje pitné vody se stávají hůře do-
stupnými, půda ztrácí úrodnost, mizí rostliny a živočichové. Obecně existují pouze
dva způsoby, jak se s takovými změnami životních podmínek vyrovnat: přizpůsobení
se a přesídlení. Vzhledem k tomu, že první z nich není v případě zásadních změn
životního prostředí možný, zůstává přesídlení v mnoha případech jedinou možností.
Přesidlování osob (jednotlivců či skupin) z důvodu narušení životního prostředí
je označováno jako environmentální migrace (environmental migration ), resp. migra-
ce vyvolaná environmentálními důvody (environmentally-induced migration ). Obecně
přijímaná definice těchto pojmů chybí, largo sensu však zahrnují tak rozmanité příčiny
přesidlování, jako jsou přírodní či průmyslové katastrofy, pozvolná degradace život-
ního prostředí či rozvojové projekty typu přehradní nádrže Tři soutěsky na řece Jang-
c’-t’iang v Čínské lidové republice. Stejně jako migraci z jiných důvodů lze i environ-
mentální migraci dále kategorizovat podle tří základních kritérií, kterými jsou délka
trvání (dočasná x trvalá), cílová destinace (vnitřní x vnější, tedy v rámci jednoho státu,
či do jiného státu) a možnost volby migrujících osob (nedobrovolná, nucená x dobro-
volná, „motivovaná“).
Migrace z environmentálních důvodů není novým fenoménem (z důvodu zhoršení
dostupnosti zdrojů opouštěl člověk svá sídliště od pravěku), v souvislosti s globální-
mi klimatickými změnami však nabývá zcela nových rozměrů, a to nejen z pohledu
kvantitativního (četnost událostí spouštějících migraci a počet migrujících osob),53
ale i kvalitativního (rozmanitost příčin migrace a jejích důsledků). Jakkoli může být
výše uvedené široké pojetí environmentální migrace přínosné pro její odlišení od pře-
sidlování z jiných důvodů, z hlediska právního může být kontraproduktivní, neboť
směšuje právně a fakticky odlišné situace vyžadující rozdílná řešení.54 Neurčitá definice
výrazu environmentální migrace zároveň ztěžuje úvahy o rozsahu povinnosti prevence
52 SOLOMON, S. (ed.). Climate change 2007: the physical science basis : contribution of Working Group
I to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. New York:
Cambridge University Press, 2007, s. 414. Dostupné z:
wg1/ar4_wg1_full_report.pdf [cit. 2013-07-31].
53 Dle odhadů opustí do roku 2050 své domovy z environmentálních důvodů 50 až 350 milionů osob
(dokument Climate change and its possible security implications. Report of the Secretary-General [online].
A/64/350, září 2009, s. 15. Dostupné z:
[cit. 2013-07-31]).
54 Srov. např. situaci vnitřní dočasné migrace v důsledku hurikánu Katrina, který v roce 2005 zasáhl jiho-
východ Spojených států amerických, se situací vnější trvalé migrace, která potenciálně hrozí obyvatelům
nízko položených ostrovních států z důvodu zvyšování hladiny oceánů.