SLP 03 (2013)

31 / 110

29
bu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu […]
a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit.“ 57
Po přečtení shora citované části článku Úmluvy o právním postavení uprchlíků se
ukazuje, že vtěsnat tzv. environmentální uprchlíky / migranty do citované definice je
velmi problematické. Bližší rozbor této problematiky však obsahuje třetí kapitola.
Dalším termínem, který nečiní potíže, protože je dlouhodobě ustálen a přesně po-
psán v mezinárodní smlouvě, je osoba bez státní příslušnosti / apatrida. Popis toho-
to termínu obsahuje Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti,58 která
za apatridu označuje „osobu, kterou žádný stát podle svých právních předpisů nepovažuje
za svého občana.“ 59 Tímto vymezením však končí seznam užívaných termínů, na nichž
se široká řada pramenů mezinárodního práva shodne. U všech dalších pojmů se už
jedná o doktrinární definice, které se liší téměř autor od autora.
Zřejmě nejobecnějším termínem pro účely vymezení pojmů používaných v tomto
příspěvku je migrant. Už z pojmu vyplývá, že se jedná o osobu, která se pohybuje.
Na základě celé řady kritérií pak termínu migrant lze přidělit atributy, např. podle
motivace migrace (ekonomický, environmentální, politický atd.), podle toho, zda při
migraci dochází k překročení státní hranice, či nikoliv (vnější, vnitřní 60 ), či podle dal-
ších kritérií nebo jejich kombinací – dobrovolný, nedobrovolný apod. Termín migrant
bývá rovněž postaven do protikladu proti termínu uprchlík, kdy „[u]prchlíci jsou mimo
zemi své příslušnosti ‘z důvodu oprávněných obav z pronásledování z důvodů rasových,
náboženských, národnostních, příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo pro určitý
politický názor‘ [vynechána poznámka pod čarou] , zatímco migranti se pohybují do jiné
země z ostatních důvodů.“ 61 Lze nalézt i názory, že uprchlík je osoba, která prchá ne-
dobrovolně, zatímco migrant přesidluje dobrovolně. Tento názor však nelze ve vztahu
k environmentálním migrantům / uprchlíkům akceptovat, neboť, jak bude dále ukázá-
no, osoby postižené stoupající hladinou oceánů, budou nuceny „uprchnout“ ze svých
zemí (a to nedobrovolně), ačkoliv se do definice uprchlíků přesto nevejdou. V tomto
příspěvku se termínem migrant rozumí jakákoliv osoba, která se pohybuje, a to včetně
uprchlíků. Pro další vymezení slouží atributy.
57 Čl. 1 A/2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, zveřejněné pod č. 208/1993 Sb. (vzhledem k ne-
přesnosti použitého slovního výrazu v překladu protokolu měnícího definici, je zde text uveden tak, aby
nemátl čtenáře).
58 Sdělení MZV ČR č. 108/2004 Sb.m.s., o sjednání Úmluvy o právním postavení osob bez státní přísluš-
nosti.
59 Ibid. čl. 1.
60 Pro toto rozdělení jsou vhodnější anglické termíny external a internal, které však v doslovném českém
překladu mají spíše odlišný význam.
61 PFEIFFER, S. Environmental Refugees: How to Ensure Adequate Legal Protection? [online]. LL.M.
Dissertation. University of Bristol. 2008, s. 5. Dostupné z:
tion [cit. 2013-07-31].