29 / 110
27
a případné mezinárodní odpovědnosti za poškození životního prostředí, které migraci
vyvolalo.
Složitost problému environmentální migrace se odráží nejen ve značné termino-
logické a názorové nejednotnosti doktrinálních zdrojů
55
, ale též v malé pozornosti,
která je mu dosud věnována platným mezinárodním právem. Přesidlování většího
množství osob z environmentálních důvodů má přitom celou řadu právních souvis-
lostí. Potenciálně relevantní jsou normy práva životního prostředí, práva cizineckého
a uprchlického, stejně jako práva humanitárního a práva ozbrojených konfliktů. Tyto
právní úpravy však poskytují odpověď jen na některé z mnoha otázek, jež problém
environmentální migrace vyvolává. Specifická právní úprava zatím chybí a vzhledem
k nejasnostem ohledně samotného vymezení tohoto fenoménu nelze očekávat, že by se
na ní mezinárodní společenství v blízké době dokázalo shodnout. Zvláštního významu
v této situaci proto nabývají lidskoprávní nástroje, jež mají univerzální platnost a po-
skytují postiženým osobám alespoň částečnou ochranu.
Souvislost mezi environmentální migrací a ochranou lidských práv je zřejmá na prv-
ní pohled. Již samotné závažné narušení životního prostředí v důsledku lidské činnosti
může představovat zásah do práv jednotlivců, domorodých obyvatel či dokonce celých
národů. Zvýšené riziko porušování lidských práv existuje v průběhu migrace a samo-
zřejmě též při usazování na novém místě, ať už se jedná pouze o vnitřní přesídlení, či
nucený odchod do jiného státu. Ve zcela specifické situaci se – i z pohledu ochrany
lidských práv – ocitají obyvatelé nízko položených ostrovů, kterým vzhledem ke stou-
pající hladině oceánů reálně hrozí zánik jejich vlastního státu, a to za podmínek, pro
něž v historii lidstva neexistuje faktický (nepočítáme-li bájnou Atlantidu) ani právní
precedent.
Tento příspěvek nahlíží environmentální migraci právě optikou lidských práv.
Zamýšlíme se nad tím, do jaké míry spolu obě problematiky souvisejí a jak mohou
být stávající či případné nové lidskoprávní nástroje přínosné pro ochranu postižených
osob. Z možných podob environmentální migrace se přitom zaměřujeme především
na nedobrovolnou migraci vyvolanou dopady klimatických změn, tedy situaci, kdy
jsou obyvatelé určitého místa nuceni odejít, protože se v důsledku klimatických změn,
resp. jejich průvodních jevů, stane pro člověka neobyvatelným. Zvláštní pozornost po-
tom věnujeme specifické situaci obyvatel ostrovních států, jejichž morfologie je z dů-
vodu stoupající hladiny oceánů předurčuje k zániku.
55
Problematice environmentální migrace se věnují desítky autorů, pojednat o ní uceleným způsobem je
však z důvodu jejího nejednotného vnímání prakticky nemožné. Relativně komplexní a informačně vel-
mi bohaté zpracování tématu migrace ve vztahu ke klimatickým změnám přináší australská profesorka
Jane McADAM, viz McADAM, Jane.
Climate change, forced migration, and international law
. Oxford:
Oxford University Press, 2012, 319 s. ISBN 01-995-8708-6.