56 / 68
56
| Tescoma magazín
rozhovor
K
všestrannému pohybu vede i syna a právě
ve chvíli, kdy ho odvedla do kroužku stepu,
jsme měly dost času popovídat si nejen
o životě, ale i o vaření. A i když se Tereza neho-
ní za každou novinkou do kuchyně, z nových
produktů od značky TESCOMA byla upřímně
nadšená.
Vidím, že vodíte syna na step. Musí, protože
i vy jste stepovala?
Nemusí. V tomto směru nemusí vůbec nic.
Ale děti by se bez ohledu na budoucí směřová-
ní měly podle svých dispozic a zájmů rozvíjet
v mnoha různých ohledech a ono to časem
v něco přirozeně vykrystalizuje. Tonda se narodil
do umělecky zatížené rodiny a navíc skutečně
odmala projevuje zájem a nadání. Má hudební
sluch, smysl pro rytmus a pěkně se hýbe. Pocho-
pil ten grif a já zase pochopila, že na kurzech
stepu se nudit nebude, že v něm něco je.
Vy jste taky tancovala. Jak jste se dostala ke
stepu?
Já jsem odjakživa milovala divadlo. Mám
na mysli zákulisí, šminky, zaprášené portály...
Byla jsem v divadle bytostně šťastná. A jedno-
ho dne jsme s maminkou šly do kina na Cho-
rus Line, jehož děj se odehrává v New Yorku
v broadwayském divadle. Vzpomínám si, že to
byl jeden z mých prvních filmů s titulky a tak
moc se mi líbil, že ho pak maminka se mnou
musela vidět ještě desetkrát. Úplně jsem se
do něj zamilovala. A v tom filmu je úchvatné ta-
neční číslo s prvky stepu. Spojilo se mi to s tím,
že tatínek má doma jakési plechové boty a že
mi říkal, že chodíval někam na step. Tak jsem je
vytáhla a učila se v nich „bouchat“.
Takže dispozice má i tatínek?
Mého tátu (Petr Kostka, pozn.red.) to kdysi
učil nějaký cizinec v divadle. Stepovali, tuším, že
potajmu, protože to bylo na tehdejší dobu hlubo-
kého socialismu příliš svobodné, na Louise Arm-
stronga. Nikdy se tomu ale dál nevěnoval. No a já
si to doma s těmi jeho velkými botami zkoušela.
Pak přišla revoluce a strejda mojí kamarádky
Marušky, vynikající stepař Zdeněk Pilecký, tady
zavedl první kurzy pro veřejnost. Přišlo to jako
na zavolanou…
A pak jste začala zpívat.
Nikdy jsem neměla touhu být zpěvačkou, nic-
méně praxe a čas ukázaly, že i činohra vyžaduje
zpívání. Před dvanácti lety jsem nečekaně a bez
velké předchozí průpravy dostala nabídku hrát
v muzikálu Miluji tě, ale..., což byl jasný impulz.
Začala jsem zkoušet, chodit na hodiny zpěvu,
jenomže jsem byla současně značně handicapo-
vaná a hrozila mi operace hlasivek. Celý rok jsem
chodila na obstřiky, abych se jí vyhnula. A tahle
zvláštní souhra okolností mi nečekaně odhalila,
že zpěv moje hlasivky léčí. Pak jsem ještě hrála
krásnou výrazně činoherní roli s jedním kouzel-
ným duetem v Pokrevních bratrech, ale po na-
rození Tondy se všechno přeskládalo jinak. Až
před dvěma roky jsem na nějaké besedě potkala
Irenou Budweiserovou a domluvila si u ní hodiny
zpěvu. Vlastně jen tak. Chybělo mi to a hlasivky si
zase říkaly o trénink. A najednou přišla nabídka
na Mýdlového prince.
A zrovna v tomto muzikálu stepuje holčička.
Je to dětská role, nechtěla byste, aby si ji vy-
zkoušel i Toník?
Ne, toho jsem daleka. Můj názor na „používá-
ní“ dětí v divadle a v televizi je značně vyhraněný,
ostatně jako u nejednoho mého kolegy. Já ty
děti, které s námi vystupují, velmi obdivuji. Jsou
báječné, krásně se s nimi pracuje, jenom teď
ze mě mluví matka a znalost šoubyznysového
prostředí. Pro jejich rodiče je to velký úkol, aby
je uchránili před vším, co není na první pohled
vidět a co je rizikové i pro dospělého, natož pro
nezralou bytost.
Člověk si musí chránit duši
Ztvárnila řadu seriálových postav a je neodmyslitelně spjata také s taneční
soutěží StarDance. Zatím ji pouze moderovala, ale pokud by dostala
možnost zatančit si v ní, asi by příjemně překvapila. Kdyby se totiž nedala
na herectví, nejspíš by se
Tereza Kostková
profesionálně věnovala tanci.
ptala se:
Ivana Bachoríková
| foto:
Lenka Hatašová
I když se Tereza
nehoní za každou
novinkou do
kuchyně, z nových
produktů od
značky TESCOMA
byla upřímně
nadšená.