380 / 610
378
zvláštním zaměřením zejména na pravomoci Policie České republiky (dále jen „Policie
ČR“) a neopomeneme ani pravomoci Ministerstva financí a jeho Finančně analytické-
ho útvaru, kdy budou zmíněny i ostatní právní normy, které se dotýkají svou podsta-
tou bojem s terorismem. Závěrem vyhodnotíme současnou právní úpravu a nastíníme
vývoj de lege ferenda.
Pro vypracování této práce budou využity zkušenosti jednoho z autorů práce, ale ze-
jména analýza a vyhodnocení materiálů, které se dotýkají právních předpisů vztahující
se k výše uvedenému tématu.
2. Definice terorismu
Slovo terorismus je odvozeno původem z latinského slova terrere, kdy tomuto vý-
razu odpovídá překlad jako hrozný nebo strašný. Terorismem můžeme tedy rozumět
takové jednání, které vzbuzuje strach nebo hrůzu.
Pokud se týká nějaké oficiální definice terorismu, tak nemůžeme uvést, že by byla
nějaká univerzální definice, kterou by užívaly autority při definování tohoto fenomé-
nu, neboť jak se terorismus neustále vyvíjí, tak i jeho definice se různí. Stejně tak záleží
na tom, zda definování provádí někdo z akademické sféry, zda je definován v právních
předpisech nebo úředních rozhodnutích. Můžeme se setkat s definicí, že „
terorismus
je použití agresivního a excesivního násilí, které je naplánováno s dominantním
účelem
vyslat vážné zastrašující poselství zřetelně většímu počtu lidí než pouze těm, kteří jsou
primárními násilnými akty nebo hrozbami bezprostředně poškozeni“.
2
Jiní autoři definují
terorismus jako
„
cílevědomé použití organizovaného násilí proti nezúčastněným osobám za
účelem
dosažení politických, kriminálních nebo jiných cílů“.
3
Ministerstvo vnitra zase definuje
terorismus jako „
plánované, promyšlené a politicky motivované násilí zaměřené proti ne-
zúčastněným osobám a sloužící k dosažení vytčených cílů“.
4
Je tedy zřejmé, že vůbec přesné definování toho, co je terorismus, není jednoduché.
Ovšem ze všech definic lze dovodit jedno, terorismus obnáší vyvolání pocitu strachu
ve společnosti s cílem dosazení určitých cílů.
Ty cíle mohou být různé a i dle toho lze dělit terorismus na pravicový nebo levicový,
kdy kritériem je politická orientace jeho pachatelů, dále můžeme hovořit o etnickém
a teritoriálním terorismu, který se vztahuje zejména se snahou o získání kupříkladu au-
tonomie nebo odtržení v rámci státu. O náboženském terorismu se zřejmě nemusíme
blíže vyjadřovat, neboť není dne, kdy by nebylo zmínky ve veřejně dostupných zdro-
jích o nějakém útoku ze strany islamistických struktur, avšak musíme připomenout,
že i v rámci např. křesťanství působily teroristické organizace. Dále můžeme hovořit
2
MAREŠ, Miroslav.
Terorismus v
ČR. 1. vydání. Brno: Centrum strategických studií, o. s., 2005, s. 16.
3
BRZYBOHATY, Marian.
TERORISMUS I.
1. vydání. Praha: Police History, 1999, s. 14.
4
Definice pojmu terorismus
[online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2015 [cit. 22. 2. 2016].