523 / 610
521
ně.
133
Tato suma byla placena výhradně z britského rozpočtu, a kolonie jako takové se
na něm žádným způsobem nepodílely.
134
A soud takovou ochranu poskytuje nezávisle
na tom, zda (a koho) daný občan volil, a tudíž zda má či nemá reprezentaci mezi záko-
nodárci, kteří vytváří normy, podle kterých soud pracuje. Stejně tak státní složky s nej-
větší pravděpodobností zasáhnou v momentě, kdy bude občan ohrožen, a to ať událostí
(například požár jeho domu či povodeň), nebo cizím jednáním (například terorismus).
V dobovém kontextu můžeme paralelu „vnější“ ochrany spatřovat například v pří-
tomnosti britského vojska na hranicích kolonií s indiánskými teritorii, kteří měli kolo-
nisty bránit jednak před indiány, jednak před sousedními Francouzi. Rozpočet vyčle-
něný pro těchto 10 000 vojáků činil 400 000 liber.
„Vnitřní“ soudní ochrany se pak bylo možné dožadovat u lokálního „amerického“
soudu, který však soudil podle britského práva. Osoba, která se soudila před takovým-
to soudem, pak tím fakticky nepřímo ze svých daní podporovala parlament, protože
legislativu soudu (kromě precedentů a principů common law) dodával právě on.
Čím nás může tato historická reflexe zajímat z hlediska současného dění? Jistou po-
dobnost spatřit lze. Nedostatečně centralizovaná mocnost, která, ač koná zcela v sou-
ladu s pravidly, které si nastavila, je rozložena kvůli zvůli veřejného mínění, které není
schopno uvážit právně nerelevantní argument jako špatný. Je totiž až příliš mrazivé,
že do pozice takové mocnosti bude možná v budoucnu ne nepravděpodobné dosadit
Evropskou unii a do pozice oněch třinácti kolonií některý ze členských států.
Právní bitva v roce 1765 skončila v neprospěch kolkového zákona. Jak se tato prá-
ce snaží dokázat – neprávem. Hlavní příčinou, která vedla k takovému stavu, se jeví
moment vskutku nežádoucí v jakémkoliv právním státě. K odvolání platnosti zákona
totiž fakticky došlo díky příliš extenzivní interpretaci právní zásady, která byla vyložena
nejen zcela účelově právně,
135
ale hlavně politicky. Jakmile dojde k takovému stavu,
mohou nastat děsivé následky – čehož je dění v amerických koloniích na konci osm-
náctého století zářným příkladem. Prostřednictvím „ohnutí“ ducha právní zásady totiž
lze sáhnout na zákon jako takový, a to ne nutně skrz práva znalé odborníky,
136
ale i skr-
ze laiky – reprezentanty. Pokud by taková situace nastala dnes, mohla by se týkat na-
příklad práva na svobodu slova – v přehnaně extenzivním výkladu pak vede ke svobodě
extremismu a ohrožení stability společnosti – či práva na ochranu prostřednictvím
státního monopolu na použití vynucení prostřednictvím síly – to pak vede naopak
k absolutní stabilizaci společnosti v totalitním státě. Proporcionalita a důraz na práv-
ního ducha jakéhokoliv principu je proto jednou z nejvyšších morálních povinností
osob, které v právním státě mají pravomoc zákony tvořit a odvolávat, jelikož jejich
činy, ač se týkají mnohdy věcí zdánlivě malých, mohou vést k událostem signifikant-
ním i v globálním měřítku. A jednou takovou událostí byla jistě i americká revoluce.
133
RAKOVÁ, S., s. 67
134
RAKOVÁ, S., s. 67
135
To se konec konců jeví zcela v pořádku
136
Orgány ochrany ústavnosti