Table of Contents Table of Contents
Previous Page  518 / 610 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 518 / 610 Next Page
Page Background

516

Problematika reprezentace

Dalším argumentem amerických kolonistů, proti uložení daňové povinnosti, je je-

jich nedostatečná reprezentace v britském parlamentu. Tento argument byl zjednodu-

šen heslem

„Žádné zdanění bez reprezentace,“

101

které se vykládalo americkou stranou

coby součást britské ústavy, konkrétně Prosby o Právo.

102

Ta se váže na mimořádné

daně vypsané králem Karlem I. v roce 1628.

103

Tyto mimořádné daně byly uvaleny

na obyvatele celého území Británie, a to bez souhlasu parlamentu, za účelem zisku

finančních prostředků potřebných pro své politické záležitosti.

104

Obyvatelé Británie,

kteří byli už tak zatíženi značným zdaněním, nové daně odmítli a jako reakce byl

parlamentem obratem přijat zákon nazvaný „Prosba o Právo,“

105

ve kterém byla králi

odejmuta možnost ukládat jakékoliv nové daně bez souhlasu parlamentu.

106

Cílem to-

hoto zákona bylo omezit libovůli krále při zasahování do soukromého majetku jednot-

livých obyvatel království a to změnou procesu ukládání nových daňových povinností.

Z prerogativy se měla pro příště stát zákonná pravomoc – resp. pravomoc, která bude

vycházet ze zákona a bude jím omezena.

Vydat takový zákon měl ve své pravomoci parlament, avšak i v momentě, kdy by

prošel schvalovacím procesem, byl nutný souhlas krále.

107

Schválení proběhlo na konci května 1628,

108

formální souhlas krále pak získal doku-

ment vzápětí v témže roce.

109

Ustanovení o daních vešlo v platnost a v roce 1689 bylo znovu zopakováno v Listině

práv, nástupním reversem garantovaným parlamentu králem Vilémem Oranžským.

110

Prerogativu nahradila zákonem omezená pravomoc, což bylo jistě hlavním účelem

ustanovení. Je nutné si uvědomit, že cílem nebylo zmocnit obyvatele království k vy-

jádření se k daním, ale nějakým způsobem dojít právě ke stavu omezené pravomoci

101

RAKOVÁ, S. s.75

102

RAKOVÁ, S. s.75

103

Reeve, L. J. The Legal Status of the Petition of Right.

The Historical Journal

,

29

(2), 257–277. . [online].

Dostupné z

:

http://www.jstor.org/stable/2639062.

Citováno 27. 4. 2016. s. 260

104

Zejména podporu dánského krále, krále českého a dalších. Viz Cust, R. Charles I, the Privy Council,

and the Forced Loan.

Journal of British Studies

,

24

(2), 208–235.

Dostupné z

:

http://www.jstor.org/sta-

ble/175703. Citováno 27. 4. 2016. s. 218

105

The Petition of Right. [online].

Dostupné z

:

http://www.constitution.org/eng/petright.htm.

Citováno

27. 4. 2016.

106

tamtéž

107

JONES, Clyve (ed.).

A short history of parliament: England, Great Britain, the United Kingdom, Ireland

& Scotland

. Woodbridge: Boydell Press, 2009. ISBN 978-1-84383-503-5. s. 78

108

Petition of Right of 1628: Definition & Summary. [online].

Dostupné z:

http://study.com/academy/

lesson/petition-of-right-of-1628-definition-summary.html. Citováno 27. 4. 2016.

109

Charles I and the Petition of Right. [online]. Dostupné z:

http://www.parliament.uk/about/living- heri-

tage/evolutionofparliament/parliamentaryauthority/civilwar/overview/petition-of-right/. Citováno 27.

4. 2016.

110

English Bill of Rights 1689. [online].

Dostupné z:

http://avalon.law.yale.edu/17th_century/england.asp.

Citováno 27. 4. 2016.