Table of Contents Table of Contents
Previous Page  517 / 610 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 517 / 610 Next Page
Page Background

515

Rozbor oprávněnosti daně

Pro účely následujícího rozboru využijeme dvou stanovisek, vydaných koloniemi

ke Kolkovému zákonu – jednak stanovisko kontinentálního kongresu

92

a connecti-

cuttské stanovisko ohledně Zákona o kolkovném.

93

Argumentem kolonistů je, že jsou povinni stejnou věrností ke koruně a stejnou pod-

řízeností Parlamentu jako všichni ostatní, kteří se narodili v Británii.

94

Z toho plyne

jejich rovnost v právech a povinnostech s takovými osobami.

95

Jedním z těchto práv

je právo na nezatížení takovou daní, se kterou nevyslovili souhlas buď oni, nebo jejich

reprezentanti.

96

Zároveň kolonisté konstatují, že

„každá daň, uvalená na angličana bez

jeho souhlasu je proti jeho přirozeným právům a odporuje tak anglické

ústavě.“

97

Každému právu odpovídá na druhé straně povinnost, což je neoddělitelným prv-

kem právního vztahu. Kolonisté se srovnávají co do práv s rozenými Angličany, avšak

výše jsme si ukázali, že systém zdanění byl v koloniích výrazně odlišný od systému

v Británii. Zatímco na „domácí“ doléhala povinnost platit daně, které jsme si označili

jako obecné a mnohdy i daně označené jako lokální, kolonisté měli daňovou povinnost

jedinou – takovou, kterou si schválili na svém Generálním sněmu.

98

Tuto daň odváděli

nikoliv do rozpočtu koruny, ale do rozpočtu dané kolonie.

99

Výrazná je potom dispro-

porce celkového daňového zatížení, kdy obyvatelé Británie odváděli oproti kolonistům

v Americe například v roce 1714 desetinásobné daně.

100

Faktem je, že žádná z listin, adresovaných koloniím neobsahuje klauzuli, kde by se

koruna zříkala svých práv vůči kolonistům – zejména těch, souvisejících s daňovou

povinností. Než proto přistoupíme o úvahách o tom, zda kolonisté měli svou repre-

zentaci v Parlamentu, musíme si zodpovědět otázku, zda skutečně měli stejná práva

a povinnosti, jako ti, kteří se narodili v Británii. Co se týče daňového zatížení, je zcela

evidentní, že kolonie měly postavení sui generis – disponovaly autonomní daňovou

pravomocí nezávislou na koruně a netýkala se jich žádná všeobecná ani lokální britská

daň. Kolonista v tomto ohledu rozhodně nestál na roveň rozenému Britovi.

92

Resolutions of the Continental Congress October 19, 1765. [online].

Dostupné z

:

http://avalon.law.yale

.

edu/18th_century/resolu65.asp. Citováno 27. 4. 2016

93

Connecticut Resolutions on the Stamp Act: December 10, 1765. [online].

Dostupné z

: http://avalon.

law.yale.edu/18th_century/ct_resolutions_1765.asp.

Citováno 27. 4. 2016

94

Resolutions of the Continental Congress odst. 2

95

tamtéž, odst. 3

96

tamtéž odst. 4

97

Connecticut Resolutions on the Stamp Act, první bod 4

98

Charter of Connecticut

99

tamtéž

100

Tea, Taxes, and the Revolution. [online].

Dostupné z

:

http://foreignpolicy.com/2012/07/03/tea-

taxes-

-and-the-revolution/. Citováno 27. 4. 2016