![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0517.jpg)
515
Rozbor oprávněnosti daně
Pro účely následujícího rozboru využijeme dvou stanovisek, vydaných koloniemi
ke Kolkovému zákonu – jednak stanovisko kontinentálního kongresu
92
a connecti-
cuttské stanovisko ohledně Zákona o kolkovném.
93
Argumentem kolonistů je, že jsou povinni stejnou věrností ke koruně a stejnou pod-
řízeností Parlamentu jako všichni ostatní, kteří se narodili v Británii.
94
Z toho plyne
jejich rovnost v právech a povinnostech s takovými osobami.
95
Jedním z těchto práv
je právo na nezatížení takovou daní, se kterou nevyslovili souhlas buď oni, nebo jejich
reprezentanti.
96
Zároveň kolonisté konstatují, že
„každá daň, uvalená na angličana bez
jeho souhlasu je proti jeho přirozeným právům a odporuje tak anglické
ústavě.“
97
Každému právu odpovídá na druhé straně povinnost, což je neoddělitelným prv-
kem právního vztahu. Kolonisté se srovnávají co do práv s rozenými Angličany, avšak
výše jsme si ukázali, že systém zdanění byl v koloniích výrazně odlišný od systému
v Británii. Zatímco na „domácí“ doléhala povinnost platit daně, které jsme si označili
jako obecné a mnohdy i daně označené jako lokální, kolonisté měli daňovou povinnost
jedinou – takovou, kterou si schválili na svém Generálním sněmu.
98
Tuto daň odváděli
nikoliv do rozpočtu koruny, ale do rozpočtu dané kolonie.
99
Výrazná je potom dispro-
porce celkového daňového zatížení, kdy obyvatelé Británie odváděli oproti kolonistům
v Americe například v roce 1714 desetinásobné daně.
100
Faktem je, že žádná z listin, adresovaných koloniím neobsahuje klauzuli, kde by se
koruna zříkala svých práv vůči kolonistům – zejména těch, souvisejících s daňovou
povinností. Než proto přistoupíme o úvahách o tom, zda kolonisté měli svou repre-
zentaci v Parlamentu, musíme si zodpovědět otázku, zda skutečně měli stejná práva
a povinnosti, jako ti, kteří se narodili v Británii. Co se týče daňového zatížení, je zcela
evidentní, že kolonie měly postavení sui generis – disponovaly autonomní daňovou
pravomocí nezávislou na koruně a netýkala se jich žádná všeobecná ani lokální britská
daň. Kolonista v tomto ohledu rozhodně nestál na roveň rozenému Britovi.
92
Resolutions of the Continental Congress October 19, 1765. [online].
Dostupné z
:
http://avalon.law.yale.
edu/18th_century/resolu65.asp. Citováno 27. 4. 2016
93
Connecticut Resolutions on the Stamp Act: December 10, 1765. [online].
Dostupné z
: http://avalon.
law.yale.edu/18th_century/ct_resolutions_1765.asp.Citováno 27. 4. 2016
94
Resolutions of the Continental Congress odst. 2
95
tamtéž, odst. 3
96
tamtéž odst. 4
97
Connecticut Resolutions on the Stamp Act, první bod 4
98
Charter of Connecticut
99
tamtéž
100
Tea, Taxes, and the Revolution. [online].
Dostupné z
:
http://foreignpolicy.com/2012/07/03/tea-taxes-
-and-the-revolution/. Citováno 27. 4. 2016