Table of Contents Table of Contents
Previous Page  57 / 610 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 57 / 610 Next Page
Page Background

55

nebude toto ustanovení spíše k újmě na právech dotčených osob, tedy jednak registro-

vaných partnerů, jednak dětí.

Při zpracovávání práce budeme vycházet ze zákonné úpravy, zejména pak ze zákona

č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen: „

NOZ

“), a zákona č. 115/2006 Sb.,

o registrovaném partnerství (dále jen: „

ZORP

“). Dále budeme pracovat s komentáři

k uvedeným zákonům, odbornými články, monografiemi a dalšími zdroji. Jako pod-

klady poslouží česká judikatura Ústavního soudu (dále jen: „

ÚS“

), dále pak judikatura

Evropského soudu pro lidská práva (dále jen: „

ESLP“

) pojednávající o výše zmíněné

problematice. S užívanou judikaturou se v práci blíže seznámíme.

1. Registrované partnerství a další pojmy

Pro to, aby bylo možné zabývat se problematikou adopce dětí registrovanými part-

nery, je nutné předem vymezit alespoň několik základních pojmů. Některé z nich

jsou upraveny přímo v zákoně, jiné jsou definovány spíše sociologicky, psychologicky

či biologicky. Jelikož ale na celé téma pohlížíme především, i když nejen, z pohledu

právního, bude vyšší důraz kladen na ty, jež mají svoji definici stanovenou zákonem.

Pozornost je věnována pojmům, jako jsou homosexualita, registrované partnerství

a osvojení. Kapitola pojednává i o legální definicí registrovaného partnerství, následně

je tento institut konfrontován s manželstvím a heterosexuálním partnerstvím. Přestože

se ve vnímání homosexuality jako takové učinil velký pokrok, stále jsou země, kde se

homosexuálové nemohou registrovat, na druhou stranu existují i státy, které umožňují

nejen registraci, ale i uzavření manželství mezi homosexuály, či dokonce znají pouze

institut manželství, a to jak mezi heterosexuály, tak i homosexuály. Na to, které země

se řadí mezi benevolentnější v otázce registrovaného partnerství, resp. manželství se

zaměříme taktéž v této kapitole.

1.1 Homosexualita

Prvním pojmem je homosexualita,

2

tu lze chápat jako

„geneticky podmíněný celoži-

votní a neměnný stav, při kterém jedinec za účelem sexuálního a citového kontaktu dává

přednost osobám stejného pohlaví. Takto vytvořený vztah se svojí kvalitou plně vyrovná

vztahu heterosexuálnímu.“

3

Homosexuálně orientovaný muž se označuje jako gay, tak-

to orientovaná žena pak jako lesba.

4

Ve společnosti však stále platí, že převládají hetero-

2

Výraz homosexualita užil poprvé Benkert roku 1869 pro lásku muže či ženy k osobě stejného pohlaví, čímž

mínil nejen citový vztah, ale i schopnost sexuálně reagovat na objekt stejného pohlaví,…“ (

BRZEK, Antonín.

Třetí pohlaví?

. 1.vyd. Praha: Scientia Medica, 1992. ISBN 80-855-2603-4, str. 19).

3

Projekt Varianty

, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002, str. 491, dostupný

https://www.pf.jcu

.

cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b06gayove/03.pdf.

4

Existují čtyři teorie vzniku homosexuální orientace (nejedná se o jediné, ale o základní), a to 1) teorie

o dědičnosti sexuální orientace 2) teorie o vlivu vývoje lidského plodu v prenatálním období 3) teorie

o vlivu výchovy a rodinného prostředí 4) teorie vlivu sexuálního zneužití. Ani jedna z uvedených teorií

nebyla zcela potvrzena. Vědci se shodují na tom, že pro vznik a projev homosexuality je potřeba více

faktorů (Tamtéž, str. 492-493).