70 / 124
68
navíc nastoluje otázku, zda je česká společnost ještě vůbec schopna se při čerpání soci-
álních výhod sebe omezit, když po téměř třech letech reformy, celé řadě novel a dvou
klíčových rozhodnutích Ústavního soudu ČR
287
sice klesla nemocnost v absolutních
číslech o více než polovinu, zaměstnanci jsou však uznáváni za dočasně práce neschop-
né o 13,3 dny více než v roce 2007.
Z těchto faktů plyne závěr, že již dnes se některé sektory české ekonomiky bez občanů
z třetích států, v lepším případě z kulturně zpřísněných oblastí východní Evropy, prostě
neobejdou.
288
Protože nelze reálně očekávat jiné řešení poptávky české ekonomiky, je
nutno se vyvarovat dvou výstřelků demokracie – sklonu k nerovnosti a sklonu k rovnos-
ti uplatňované až do nejmenších podrobností.
289
První se snaží opakovaně napravovat
Ústavní soud
290
Nejvyšší správní soud
291
a Nejvyšší soud,
292
když bojují proti vícero ka-
tegoriím sociálního občanství, konstituovaných nepřímo skrze zde zkoumané instituty
jako je povolení k zaměstnání, test pracovního trhu, náhrada škody po dobu dočasné
pracovní neschopnosti zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví za-
městnance způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Neméně nebezpečné
je ovšem bezbřehé rovnostářství, neboť neomezovaná rozsáhlá imigrace může rychle při-
spět ke snížení mzdové hladiny v zemi, jako k tomu došlo v 60. letech minulého století
po zpomalení ekonomického růstu a nasycení trhu práce ve Švédsku.
Abychom se opět jednou nestali utlačovanou menšinou ve vlastním státě, je nutno
mít neustále na paměti, že nerovné rozdělení blahobytu, marginalizace a sociální vy-
loučení přispívají k přetrvávání rasistických postojů a praktik, jež s sebou opět nesou
další chudobu.
293
Při regulaci sociálních práv občanů třetích států je proto nutno vyjít
z řešení navrhovaných již novodobými tvůrci našeho státu jako jsou ideály lidskosti
a řešení vybudovaná na ideálech humanity.
294
Tím nemá být řečeno, že by bylo nezbyt-
ně třeba vytvořit pro cizince z třetích států zvláštní sociálně ochranná opatření. Stačí,
pokud jim poskytneme rovnost v přístupu k trhu práce a garance získání sociálních
jistot, na jejichž financování se podíleli.
295
287
Jedná se o nález pléna ÚS publikovaný pod č. 166/2008 Sb. a nález pléna ÚS ze dne 24.4.2012, sp. zn.
Pl. ÚS 54/10.
288
Srov. dominantní postavení ukrajinských a thajských žen v oblasti péče a výchovy dětí in HORNOVÁ, M.
(ed.): Pečuj a vypečeme tě: zpráva o neplacené práci v ČR, Gender Studies, o.p.s., Praha 2012, kapitola
EZZEDDINE, P.: Stáří, péče a migrace, s. 55 a násl.
289
MONTESQUIEU, CH.: O duchu zákonů, reprint vydání z 1947, Vyd. a nakl. Aleš Čeněk 2003, s. 146.
290
Viz bod 226 nálezu ÚS publikovaného pod č. 116/2008 Sb.
291
Tak v případě práva na vydání povolení k zaměstnání nebo u práva občana třetího státu na podporu
v nezaměstnanosti.
292
Zmíněn především v souvislosti s odškodňováním ušlého výdělku pro škodu na zdraví u pracovního
poměru na dobu určitou.
293
Srov. čl. 9 a 18 Durbanské deklarace.
294
BENEŠ, E.: Světová válka a naše revoluce, II. díl, vzpomínky a úvahy z bojů za svobodu národa, Čin
a Orbis Praha 1930, s. 551.
295
Pracující cizinci odvádí z výdělečné činnosti daně a pojistné na sociální pojištění, všichni platí již
od svého příchodu na území hostitelského státu nepřímé daně. Z jimi odvedeného pojistného a někdy