SLP 01 (2013)

68 / 124

66
Závěr
Vzhledem k minimálnímu významu multilaterálních smluv garantujících sociální
práva cizinců třetích států, kompetenční limitaci zákonodárné pravomoci Evropské
unie a neurčitosti ústavního práva jednotlivých států, včetně České republiky,274 měly
a stále mají pro občany třetích států zásadní význam jednak mezinárodní (dvojstranné)
úmluvy o sociálním zabezpečení či o spolupráci v oblasti zdravotní péče a dále přede-
vším sekundární národní úprava hostitelského státu.275 Česká migrační politika je vůči
občanům třetích států tradičně restriktivní, což má silnou (byť omezenou) oporu též
v unijním právu.276 Názorným příkladem je sankční či návratová směrnice. Tuto cestu
je ale právě s ohledem na sociální práva nutno označit za krátkozrakou a chybnou.277
Pokud se jedná o situaci v České republice pak jednoznačnou oporu pro tvrzení
o chybném (tj. restriktivním) nasměrování stávající sociální politiky dává stav českého
trhu práce a národního hospodářství,278 očekávaný demografický vývoj české společ-
nosti a fenomén neohlášených cizinců. Jistě není třeba dodávat, že všechny tyto faktory
mají mimořádný význam pro české hospodářství i pro financování výdobytků sociální
politiky.
V letech 2002 až 2013 se v českém hospodářství stále projevují důsledky společen-
ských změn po roce 1989, kdy neustále ubývá pracovních sil v primárním sektoru (ze-
mědělství, lesní hospodářství, chov ryb),279 stagnuje počet pracujících v sekundárním
sektoru (průmysl a stavebnictví)280 a roste počet osob zaměstnaných ve službách.281
274 Což je opět celoevropský jev, jak jednoznačně vyplývá ze studie BECKER, U.; PIETERS, D.; ROSS, F.;
SCHOUKENS, P.: Security: A General Principle of Social Security Law in Europe, Groningen/
Amsterdam, Europa Law Publishing 2010.
275 Pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, jakož i rezidenty pak samozřejmě též proces
koordinace sociálních systémů členských států v rámci Evropské unie.
276 Viz např. čl. 11 odst. 4 směrnice č. 2003/109/ES. Ovšem též unijní legislativa akceptuje, že integrace
občanů třetích států, kteří dlouhodobě pobývají v členských státech, je rozhodující pro hospodářskou
a sociální soudržnost těchto států i unie jako celku.
277 Bod 4 preambule směrnice č. 2003/109/ES. Dále srov. bod 4 preambule Směrnice Rady 2003/86/ES ze
dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
278 Srov.
aspx?c=A130311_092817_ekonomika_spi (Cit.: 11. 3. 2013).
279 Byť je nutno doplnit, že Československo nemělo oproti ostatním zemím Evropy v roce 1989 tolik osob
pracujících v zemědělství. V roce 1990 se například jednalo o 11,8%, což z Evropských zemí byl nejnižší
podíl z celkového počtu zaměstnaných. V roce 2009 poklesl počet pracujících v primárním sektoru
na necelých 161.000 a jejich počet se tak od roku 2002 snížil o (dalších) 67.100. Podíl primárního
sektoru na celkové zaměstnanosti tak poklesl až na 3,3%.
280 V průběhu celého sledovaného období se zvýšila zaměstnanost v dosud největším sekundárním sek-
toru průmyslu a stavebnictví o 14.000 osob. Celkový vývoj zaměstnanosti v sekundárním sektoru byl
nejvíce postižen ekonomickou krizí v roce 2009, když se v tomto roce snížil počet pracujících o více
než 125.000 osob. Počet nezaměstnaných, kteří ukončili práci ve zpracovatelském průmyslu, dosáhl
ve 4. čtvrtletí 2009 téměř 127 tis. osob.
281 Celkový přírůstek zaměstnanosti se tak koncentroval zejména v terciárním sektoru služeb. V něm
vzrostl počet pracujících za sedm let o více než 224.000 a na rozdíl od sekundárního sektoru se zvýšil