152 / 220
150
rybích obsádek ve vodních tocích, je patrné, že tlak kormoránů může mít za urči-
tých okolností negativní dopad na společenstva ryb, ve kterých se vyskytují typické
druhy ryb pro daná rybí pásma. Současně dochází k negativnímu dopadu na zvláště
chráněné druhy ryb, případně i na organismy vázané na ryby jakožto hlavní zdroj
potravy. Bez regulace tohoto tlaku na rybí společenstva může dojít k ohrožení stability
celého ekosystému vázaného na určité druhy ryb. Zvláště negativně působí kormorá-
ni na pstruhových tocích, kde se vyskytují krátkověké druhy původních ryb, jako je
lipan podhorní a pstruh obecný. V takových tocích dochází k narušení struktury celé
rybí populace, která pak není schopna přirozené reprodukce ani ji nejde uměle roz-
množovat. V případě dlouhodobější přítomnosti kormoránů na rybochovném zařízení
může v závislosti na podmínkách a druhu obsádky docházet ke vzniku závažných škod.
V podmínkách České a Slovenské republiky je s ohledem na akční rádius tažných hejn
kormoránů riziko vzniku škody na většině rybochovných zařízení a téměř na všech
tocích s parametry umožňujícími kormoránům lov ryb.
2.3 Rozšíření
Zmínky o hnízdění kormorána velkého v Čechách i na Slovensku pocházejí už ze
středověku, v Čechách zaznamenal opakovaný výskyt kormoránů velkých například
B. Balbín
311
v roce 1679 v okolí Litoměřic. Kormorán začal v těchto oblastech opět
hnízdit v 80. letech minulého století. Jde proto o původní druh, a to z toho důvodu, že
se zde při svém migrování opětovně usadil bez vlivu člověka, nebyl tedy vysazen uměle.
V současné době na území České i Slovenské republiky kormoráni pravidelně protahu-
jí i lokálně hnízdí. Početnost kormoránů během roku kulminuje tedy několikrát, a to
v době podzimního průtahu v měsících říjen a listopad, zimování v měsících prosinec
až únor a v období jarního průtahu v měsíci březnu. V letních měsících se v těchto ob-
lastech vyskytují převážně hnízdící jedinci, kdy taková hnízdní populace čítá v České
republice přibližně 300 – 350 párů a na Slovensku přibližně 100 – 250 párů. Tito kor-
moráni však z hlediska způsobovaných škod nepředstavují závažný problém. Velikost
hnízdních populací je úměrná přirozenému výskytu kormorána v těchto oblastech
a zůstává dlouhodobě prakticky beze změn. Problémem jsou však migrující kormorá-
ni, kdy zmiňované vysoké škody jsou převážně působeny právě těmito ptáky ze sever-
něji položených hnízdišť. Početnost kormoránů dosahuje v České republice v zimních
měsících 10.000 – 15.000 jedinců a na Slovensku přibližně 7.000 jedinců, což před-
stavuje obrovskou zátěž na všechny přírodní biotopy. Počty migrujících kormoránů
od konce 90. let minulého století stále stoupají, kdy na přelomu let 2010 a 2011 byly
zaznamenány jednorázové přelety hejna o velikosti až 100.000 jedinců kormorána.
Faktory, které ovlivnily toto šíření lze shrnout v několika bodech. Jedná se především
o zvýšení úživnosti vnitrozemských a litorálních vod, zvýšenou legislativní ochranu
tohoto druhu na území většiny států Evropy, omezení používání pesticidů a změna kli-
matických podmínek, která zapříčiňuje rozsáhlejší nezamrzání vodních toků. Ochrana
311
Balbín [Balbinus] B. 1679: Miscellanea historica regni Bohemiae. Vol. 1. Georgius Czernoch, Praha.