9 / 220
7
SEKCE – TRESTNÍ PRÁVO
2. místo
Úvahy nad základními stavebními kameny (a jejich nedostatky)
českého zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
a řízení proti nim
JUDr. Lukáš Bohuslav
1. Úvod
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
(dále také „zTOPO“) je právním předpisem, který je účinný poměrně krátkou dobou.
Praxe zatím nedovoluje zákon poznat blíže, neboť ke dni odevzdání této práce nejsou
téměř žádné praktické zkušenosti s jeho aplikací a interpretací konkrétních ustano-
vení zákona. ZTOPO zatím není ze strany orgánu činných v trestním řízení hojně
aplikován, protože vyjma několika případů prověřování a také vyšetřování, kdy proti
právnické osobě bylo zahájeno trestní stíhání, žádný případ nedošel do fáze alespoň
obžaloby, natož dalšího projednávání věci před soudem, kdy by toto bylo završeno
pravomocným rozsudkem ve věci. ZTOPO je tak v současné době normou, kterou je
možno diskutovat spíše akademicky než rozebírat její aplikaci ze strany orgánů činných
v trestním řízení. Následující text se proto věnuje úvahám nad zákonem o trestní od-
povědnosti právnických osob s poukázáním na některé nedostatky, kterými zTOPO
trpí, ale nelze na něj pohlížet z hlediska jeho dosavadního praktického užití.
Institut trestní odpovědnosti právnických osob lze považovat za nový, svou po-
vahou ojedinělý, fenomén v zaběhnuté struktuře norem trestního práva hmotného
a procesního, který byl do českého právního řádu inkorporován zTOPO, a to s účin-
ností k 1. lednu 2012.
Předmětem úpravy zTOPO jsou podmínky trestní odpovědnosti právnických osob,
tresty a ochranná opatření, která lze právnickým osobám uložit, a řízení proti právnic-
kým osobám. ZTOPO vychází ze zásady speciality, tedy nestanoví-li zTOPO jinak, po-
užije se trestní zákoník a v řízení proti právnické osobě trestní řád, není-li to z povahy
věci vyloučeno. Je tedy možná úplná úprava dílčího institutu či problematiky v zTO-
PO (např. úprava rozsahu kriminalizace), absence úpravy v zTOPO (např. dokazování)
či částečná úprava v zTOPO a částečná úprava v trestním zákoníku (dále také „TZ“)
či trestním řádu (např. úprava zajišťovacích opatření). Použití subsidiárních, obecných
předpisů pak lze vyloučit např. v případě odběru krve či osobní prohlídky stran práv-
nických osob. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim staví
na několika základních stavebních kamenech, za které lze identifikovat: