14 / 220
12
tů s dítětem (§ 193b TZ)
8
a trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedba-
losti (§ 217 TZ) a lichvy (§ 218 TZ).
9
4. Přičitatelnost trestného činu právnické osobě (§ 8 zTOPO)
Přičitatelnost trestného činu právnické osobě tvoří samotné jádro zákona, tedy to
nejpodstatnější, co zTOPO obsahuje. V českém trestním právu, kde se dosud bezvý-
jimečně uplatňovala zásada individuální odpovědnosti fyzických osob za zavinění, se
institut přičitatelnosti objevuje nově právě s přijetím zákona o trestní odpovědnosti
právnických osob. ZTOPO tak zavádí kolektivní vinu právnické osoby, tedy kolektiv-
ní trestněprávní odpovědnost za předpokladu, že lze tuto odpovědnost právnické oso-
bě tzv. přičíst. V této chvíli je vhodné uvést, že trestní odpovědností právnické osoby
není dotčena trestní odpovědnost fyzické osoby a trestní odpovědností fyzické osoby
není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby (§ 9 odst. 3 zTOPO). Pro završení
obecného obrázku vztahu právnické a fyzické osoby stran trestní odpovědnosti práv-
nické osoby, je třeba uvést, že trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-
-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala (§ 8 odst. 3 zTOPO).
Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob tak využívá specifické konstrukce
přičitatelnosti, kdy zaviněné jednání určité kategorie osob se přičte právnické osobě.
Jelínek ve svém komentáři k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob uvádí,
„že zavinění právnické osoby je vybudované na teorii přičitatelnosti určitého jednání práv-
nické osobě. Přesněji řečeno, jedná se o fikci zavinění, která nemá nic společného se zavině-
ním fyzické osoby. Takto konstruovanou odpovědnost založenou na přičitatelnosti trestného
činu právnické osobě je třeba považovat za zvláštní odpovědnost za zavinění u právnické
osoby odlišnou od pojmu viny u fyzické osoby.“
10
Je třeba poznamenat, že se nejedná o konstrukci novou. Nalezneme ji v předpisech
Rady Evropy, Evropského společenství a Evropské unie, ale také v národních právních
řádech některých evropských států. V předpisech evropské úrovně se jedná o následu-
jící či jí obdobnou konstrukci:
členský stát přijme nezbytná legislativní nebo jiná opatření, aby zajistil, že práv-
nickou osobu lze činit odpovědnou za protiprávní jednání spáchané fyzickou osobou
v její prospěch, ať už fyzická osoba jedná samostatně, či jako člen orgánu takové práv-
nické osoby, která má vedoucí postavení v rámci takové právnické osoby na základě:
a) oprávnění zastupovat tuto právnické osobu,
b) pravomoc přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby,
c) pravomoc vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.
8
Předkladatelem tohoto materiálu je Ministerstvo spravedlnosti pod č. 901/12-L.
9
Sněmovní tisk č. 915.
10
Jelínek, J., Herczeg, J.: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Komentář s judikaturou. Praha:
Leges, 2012, s. 71.