15 / 220
13
Kromě těchto případů členský stát přijme nezbytná nebo jiná legislativní opatření,
aby zajistil, že právnická osoba je odpovědná za nedostatek dohledu nebo kontroly
směrem k fyzické osobě uvedené výše, čímž umožnila fyzické osobě spáchání trestného
činu ve prospěch právnické osoby.
Z hlediska aplikace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je zcela důležité
uvědomit si, kdy je právnická osoba trestně odpovědná. Jinak řečeno, je třeba mít
na zřeteli charakter jednání, výčet osob, podmínky a okolnosti, které mohou být práv-
nické osobě přičteny, aby byla trestně odpovědná. Z pohledu přičitatelnosti trestného
činu právnické osobě je klíčové ustanovení § 8 zTOPO, které stanoví, že trestným či-
nem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem, v jejím
zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak
a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna
jménem nebo za právnickou osobu jednat,
b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není
osobou uvedenou v písmenu a),
c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání
bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost
právnické osoby, nebo
d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když
není osobou uvedenou v písmenech a) až c), jestliže jí ho lze přičítat (jak je uvedeno
v § 8 odst. 2 zTOPO).
Pokud jde o objektivní stránku trestného činu, musí se tak jednat o protiprávní čin
spáchaný
a) jménem právnické osoby
b) v zájmu právnické osoby
c) v rámci činnosti právnické osoby.
Z pohledu subjektivní stránky trestného činu je významné jednání následujících
kategorií osob:
1)
statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu
– podle znění ustanovení § 20
občanského zákoníku lze dovodit, že statutárním orgánem jsou osoby, které činí
právní úkony právnické osoby, pokud jsou k tomu oprávněni smlouvou o zřízení
právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem. Souhrnně lze říci, že se jedná
o orgán, který má obecné jednatelské oprávnění. Právní úkony učiněné na zákla-
dě tohoto oprávnění pak zavazují samotnou právnickou osobou (srov. úpravu ob-
saženou v obchodním zákoníku, konkrétně v ustanoveních § 85 v případě veřej-
ných obchodních společností, § 101 komanditních společností, § 133 společností
s ručením omezeným či § 191 akciových společností). Může se tak jednat o orgány
individuální i kolektivní.
2)
osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat
– jedná se
o smluvní zastoupení na základě plné moci (např. zastoupení advokátem) či zá-