200 / 300
198
pretace, že v Bulharsku je násilí na ženách páchané doma a na pracovišti považováno
za soukromou věc, o které se veřejně nemluví. Bulharky by tedy nemusely podle studie
být zcela otevřené ani vůči jiným ženám, které s nimi vedly osobní rozhovor. Jinými
slovy, výpovědi Dánek, Švédek a Nizozemek o zažitém sexuálním násilí mají mít vyšší
výpovědní hodnotu než výpovědi občanek jižanských států. Autoři studie si zřejmě
neuvědomili, kolik diskriminace tento argument obsahuje.
Na stejnou argumentaci navazuje druhá teze autorů studie o tom, že čím větší je zrov-
noprávnění žen ve společnosti (podle jakéhosi Gender Equality Index vypracovaného
Evropským institutem pro genderovou rovnost), tím ochotnější jsou ženy vypovídat
o násilí. Ačkoli toto tvrzení zní logicky, lze ho prokázat jen velmi obtížně. Autoři studie
se o to dále nepokoušeli.
Podle autorů studie musejí být zatřetí brány v potaz socializace a životní styl v jed-
notlivých zemích EU. To znamená, že v zemích, ve kterých je statisticky více žen
zaměstnáno, resp. je zaměstnáno v určitých odvětvích, bude výskyt sexuálního obtě-
žování na pracovišti častější. Současně platí podle autorů studie, že ženy, které získávají
více zrovnoprávnění a jednají v rozporu s tradičními genderovými rolemi, jsou vystaveny
většímu riziku násilí. Nebo jinými slovy, kdyby Bulharky a Italky začaly jako součást své
socializace více vycházet v noci, zhoršila by se také jejich statistika sexuálního obtěžování.
Domníváme se, že pokud zrovnoprávnění žen ve smyslu odbourání tradičních gendero-
vých rolí znamená automaticky větší míru násilí na ženách, je to velmi tristní perspektiva.
Při pokusu o vysvětlení rozdílných a hlavně překvapivých výsledků se autoři studie
začtvrté odvolávají na obecnou statistiku násilných trestných činů v konkrétní zemi.
Podle autorů je třeba přihlédnout k faktoru urbanizace země a k otázce, jaký je podíl
mladých mužů ve společnosti. Větší míra poměštění a větší podíl mladých mužů jsou
totiž podle statistik důvodem většího výskytu násilné trestné činnosti. Studie ovšem
také přiznává, že tyto faktory nedokážou vysvětlit zjištěné rozdíly např. v oblasti do-
mácího násilí.
Pátá teze autorů studie předpokládá odlišné vzorce konzumace alkoholu v jednot-
livých členských státech. Studie vyzdvihuje, že rozhodující není celkový objem kon-
zumovaného alkoholu, ale spíše sociální kontext, ve kterém se pití odehrává. Také
má být zohledněno, zda je ve společnosti alkohol konzumován pravidelně či se jedná
o příležitostné pití. Vcelku působí tato pátá teze autorů studie poněkud krypticky, ale
pokud se pokusíme číst mezi řádky, můžeme z ní dedukovat domněnku, že jižanské
národy, resp. jejich mužská část, jsou odolnější vůči negativnímu vlivu alkoholu než
prohibicionismem poznamenané Švédsko. Také bychom mohli dovodit, že zatímco si
opilí Italové, Španělé nebo Bulhaři zpravidla vybírají jiný ventil pro svoji agresi, než je
násilí proti ženám, opilí Švédové, Dánové a Britové se chovají za stejných podmínek
vůči ženám více násilnicky.
Vzhledem k síle těchto argumentů autorů studie lze kvitovat s povděkem, že se
o další možná vysvětlení nepokoušeli. Nelze však nepoukázat na neskrytou spoko-