198 / 300
196
V každém případě představuje studie Agentury EU pro základní práva velkolepý
projekt, jehož cílem bylo zjistit data týkající se všech forem násilí na ženách v nejšir-
ším pojetí, od fyzického, sexuálního a psychického násilí přes domácí násilí až k se-
xuálnímu obtěžování, tzv. stalkingu či zneužívání žen prostřednictvím nových médií.
Studie reaguje na poptávku po spolehlivých datech ze strany mezinárodních organizací
a mezinárodních lidskoprávních orgánů. Když je násilí na ženách – zcela oprávněně
– vnímáno jako naléhavý problém evropského a celosvětového charakteru, je napros-
to pochopitelná snaha o jeho empirické pokrytí a získání relevantních dat. Již menší
studie dříve ukázaly, že panuje velká propast mezi skutečným výskytem násilí na jedné
straně a nízkou ochotou obětí tyto činy nahlásit státním orgánům. I to je problém,
který si jednoznačně zasluhuje bližší zkoumání.
Autoři studie Agentury EU pro základní práva vycházeli metodicky z osobních roz-
hovorů s celkem 42.000 ženami ze všech 28 členských států EU. V průměru bylo
vedeno 1.500 rozhovorů v každém členském státě. Podle údajů Agentury byly respon-
dentky vybrány z náhodného, ale reprezentativního vzorku a výsledky odráží zkušenos-
ti a názory žen, kterým bylo mezi 18 a 74 lety a které žily v EU. Vzhledem k citlivosti
tématu a intimnímu charakteru položených dotazů bylo rozhodnuto, že osobní rozho-
vory o genderovém násilí budou vedeny v domácím prostředí dotazovaných žen, a to
pouze ženami.
Standardizované dotazníky, které byly v rámci průzkumu používány, obsahovaly otáz-
ky týkající se fyzického, sexuálního a psychického násilí, viktimizace v dětství, sexuálního
obtěžování a nebezpečného pronásledování, včetně pronásledování a obtěžování na in-
ternetu. Dotázané ženy byly požádány, aby poskytly informace o svých osobních zkuše-
nostech s různými formami násilí, o tom, jak často zažily různé typy násilí a jaké důsled-
ky mělo násilí pro jejich život. Průzkum rovněž shromáždil informace o tom, zda se ženy
obracely nebo neobracely na policii a zda využívaly služby poskytující pomoc obětem.
Jednu kategorii násilí na ženách představuje podle studie kategorie „fyzické a sexu-
ální násilí“, dále byly zkoumány zkušenosti dotázaných žen s psychickým násilím ze
strany partnerů, s tzv. stalkingem a se sexuálním obtěžováním. Dále byla ještě zavedena
zvláštní kategorie násilí v dětství, které zahrnovalo fyzické, sexuální a psychické násilí.
S ohledem na problematiku vymezení pojmu násilí na ženách se chceme věnovat
definici sexuálního obtěžování. Agentura vysvětluje, že na rozdíl od jiných studií zamě-
řených výlučně na prostředí zaměstnání a výchovy má nová studie širší záběr a vztahuje
se na sexuální obtěžování v jakékoli situaci („in any situation“).
Co se týká konkrétní podoby sexuálního obtěžování, rozlišuje dotazník mezi jede-
nácti formami: 1. nežádoucí dotýkání, objímání nebo líbání, 2. sexuálně sugestivní
připomínky nebo vtipy vyvolávající pocit urážky, 3. nevhodné pozvánky na schůzku,
4. dotěrné otázky týkající se soukromého života a vyvolávající pocit urážky, 5. dotěrné
poznámky o fyzickém vzhledu, které vyvolávají pocit urážky, 6. nevhodné zírání či
pošilhávání vyvolávající pocit zastrašení, 7. ukázka sexuálně explicitních obrázků, fo-