SLP 07 (2014)

257

motné hrozby. Například v případě terorismu může být zasažen širší okruh států, resp.

dokonce celé mezinárodní společenství. V této souvislosti je nutné zmínit i rezoluce

Rady bezpečnosti OSN, podle kterých terorismus ve všech svých podobách představu-

je jednu z nejvážnějších hrozeb pro mír a bezpečnost.

Koncept národní bezpečnosti bude nejspíše odlišný u zemí s demokratickým zříze-

ním oproti zemím s autoritářským nebo totalitním režimem s ohledem na míru in-

gerence státních orgánů do života jednotlivce. Pokud jde o případy

non-refoulement,

tj.

možného zásahu do základních lidských práv, měla by však být výhrada národní bezpeč-

nosti omezena na nejnutnější – vitální zájmy státu a aplikována restriktivně.

V demo-

kratické společnosti by se mohlo například jednat o narušení územní celistvosti, politické

soutěže, fungování institucí, ohrožení životů osob pobývajících na území, atd.

Nejasný obsah národní bezpečnosti tak v současné době umožňuje státům v řadě

případů aplikovat výhradu národní bezpečnosti ve větším než nezbytném rozsahu. Dle

některých názorů pak současný přístup států, v případě vstupu a pobytu cizích státních

příslušníků na území jiného státu, resp. migrace obecně, vede k sekuritizaci (securitiza-

tion) migrace – migrace samotná je chápána jako hrozba pro státy, do kterých směřují

nebo zde pobývají migranti.

Zvláštní pozornost je pochopitelně věnována hrozbám

spojeným terorismem.

Prostřednictvím sekuritizace je určitý společenský fenomén vnímán jako hrozba.

Aby však došlo k sekuritizaci, je nutné o této potřebě přesvědčit relevantní publikum

(nejen tedy širší veřejnost, ale například i soudní orgány, atd.). Dojde-li pak k sekuriti-

Canada: Supreme Court, Suresh v. Canada (Minister of Citizenship and Immigration), No. 1 S.C.R. 3,

2002 SCC1, Judgment, 11 January 2002, para. 90.

Například rezoluce Rady bezpečnosti OSN ze dne 8. října 2004, č. S/RES/1566 (2004).

Nicméně srov. Canada: Supreme Court,

Suresh v. Canada, op. cit.

, para 89, podle kterého:

“This supports

the conclusion that while ‘danger to the security of Canada’ must be given a fair, large and liberal interpreta-

tion, it nevertheless demands proof of a potentially serious threat.”

Podrobněji k vnímání národní bezpečnosti v demokratické společnosti viz například LUSTGARTEN, L.,

LEIGH, I.:

In from the cold: national security and parliamentary democracy

. New York: Oxford University

Press, 1994, xx, 554 s. Srov. rovněž komentář k čl. 32 Úmluvy 1951:

“Espionage, sabotage of military

installations and terrorist activities are among acts which customarily are labelled as threats to the national

security. Generally speaking, the notion of ‘national security’ or ‘the security of the country’ is invoked against

acts of a rather serious nature endangering directly or indirectly the constitution (Government), the territo-

rial integrity, the independence or the external peace of the country concerned.”

GRAHL-MADSEN, A.:

Commentary on the Refugee Convention 1951

, publ. Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky, dostupné

http://www.refworld.org/docid/4785ee9d2.html.

Podrobněji například BRÁZOVÁ, V. K.: Odvrácená strana migrace a rozvoje. In:

Migrace a rozvoj: roz-

vojový potenciál mezinárodní migrace

. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd,

2011, s. 113-146.