50 / 100
Na vzduchu ztrácejí některé druhy zeleniny barvu, a to bez
ohledu na to, zda se vaří, nebo ne. Způsobují to detoxikační
enzymy, jejichž činnosti se dá zabránit přidáním octa nebo
citronu do vody (např. s celerem či jablky).
Mrazení
Většinu druhů zeleniny lze velmi dobře mrazit, výjimku tvoří
snad jen brambory a vodnatá zelenina, jako jsou například
okurky a rajčata. Zelenina, kterou chcete zamrazit, by měla být
samozřejmě co nejčerstvější. Ideální je zeleninu před uložením
do mrazničky blanšírovat. Zničíte tak většinu přítomných
bakterií a prodloužíte dobu trvanlivosti. Zpracovanou zeleninu
vložte do uzavíratelných sáčků nebo plastových boxů, které
půjdou opětovně uzavřít, aby zelenina nenasávala okolní pachy.
Vše označte datem uložení, ať máte přehled. Zmraženou
zeleninu můžete skladovat 6 až 12 měsíců a před vařením ji
nemusíte rozmrazovat.
Artyčok
Notoricky známé recepty na úpravu běžné zeleniny není potřeba
opakovat, ale pojďme si představit například artyčok, který
vídáme v nabídce obchodů čím dál častěji, ale chodíme kolem
něj nedůvěřivě a s otázkou, co s ním.
Artyčok je v podstatě bodlák, který ovšem neobsahuje žádné
tuky, působí blahodárně na trávení, přispívá k detoxikaci
organizmu a pravidelná konzumace této zeleniny má pozitivní
účinky na chronická onemocnění kůže.
Měkká poupata artyčoků se používají do salátů, jinak lze artyčoky
vařit, péct i grilovat.
Při přípravě odlomte stonek těsně u hlavy artyčoku, odkrojte
horní třetinu zeleniny, listy rozevřete a dobře propláchněte.
Odlámejte všechny tmavé dřevnaté vnější listy, dokud se
nedostanete k těm světlým vnitřním. Vyškrábněte chlupatý střed,
aby vám zbyla jen masitá jedlá část artyčoku. Takto připravenou
zeleninu uvařte v osolené vodě, do které jste přidali šťávu
z citronu (případně trochu octa). Do hrnce je vložte vzhůru
nohama, protože píchnutím vidličkou do stonku nejsnáze
zjistíte, zda je artyčok uvařený – na mírném plameni to malému
artyčoku trvá 15 až 20 minut, velkému 20 až 45 minut. Vařené
artyčoky můžete podávat teplé s holandskou omáčkou nebo
polité přepuštěným máslem
s bylinkami, vychlazené
s majonézou, naplnit je
krevetovým nebo krabím
koktejlem. Ovšem dají se
také plnit různými
náplněmi kombinujícími
zeleninu, maso (nejlépe
mleté) a sýry a pak
zapéct.
50
| Tescoma magazín
ZAJÍMÁ NÁS
druhů zeleniny
Ratatouille
Kořenová zelenina
mrkev, ředkev, petržel, pastinák, vodnice, brukev
celer, ředkvička
Plodová zelenina
lilek, cuketa, dýně, paprika, avokádo, patizon
Listová zelenina
špenát, saláty, mangold, polníček, řeřicha
Luskoviny
hrách, bob, fazole, sója
Cibuloviny
cibule, česnek, pórek, šalotka
Brukvovitá zelenina
květák, zelí, kapusta, brokolice, kedluben
Stonková zelenina
artyčok, fenykl, čekanka, řapíkatý celer, chřest
Hlízovitá zelenina
brambor, batáty, maniok, topinambur
Ratatouille [ratatuj] je tradiční francouzský pokrm
ze zeleniny. Bývá podáván jako samostatné jídlo,
s pečivem nebo jako příloha k masu. K základním
ingrediencím patří rajčata, cukety, lilek, paprika,
cibule, česnek a bylinky. V hluboké pánvi roze-
hřejte olivový olej a během 3–5 minut osmahnete
nakrájenou cibuli a drcený česnek. Přidáte plátky
lilku, přikryjete poklicí a 20 minut dusíte. Pak při-
dáte cuketu, rajčata, papriku, lžičku krupicového
cukru, osolíte, opepříte a za občasného míchání
dusíte ještě cca půl hodiny, dokud nebude zeleni-
na měkká. Podáváme posypané čerstvě naseka-
nými bylinkami (např. bazalkou).