52 / 100
52
| Tescoma magazín
ROZHOVOR
Jak jste se k vyřezávání ovoce a zeleniny
dostal, co vás inspirovalo? S jakými surovi-
nami a nástroji jste začínal?
Vyřezávání jsem poprvé viděl v roce 1985
v hotelu Ambassador v Praze, kde jsem se
učil, a tehdy se tam připravovali singapurští
kuchaři na v minulosti známou soutěž Gas-
troprag. O pár let později jsem měl možnost
pracovat s čínským kuchařem, který ve volnu
často řezal. Ale mé první pokusy začaly až
na podzim 1998. Řezal jsem hlavně do klasic-
ké zeleniny – mrkve, bílé ředkve, kedluben,
celeru a cuket. S noži to bylo těžké, nic tady
nebylo k sehnání. Využíval jsem úzký dlouhý
nůž a doma taťka upravil jeden nůž do tvaru
„V“. Ani dlátka na linoryt nebyla ideální,
a tak jsem si po půl roce objednal první
sadu z Asie. Ale používal jsem sotva čtvrtinu
dlátek, většina byla nevyužitelná. Proto jsme
začali řešit výrobu nářadí, které by bylo kva-
litní a využitelné.
Začalo se dařit na soutěžích v ČR, ale víme,
že jste uspěl i v zahraničí. A váš největší
úspěch?
Za top úspěchy asi považuji tři zlaté
medaile ze světových kuchař-
ských olympiád v kategorii
kuchařské artistiky, kam
spadají i materiály, jako jsou
led, tuk, slané těsto. Ovšem nejvíc
populární je asi zeleninový carving.
Mně se podařilo uspět už při první
účasti v roce 2000, kdy jsem se dostal
do zlatého pásma (komise může
určitou medailí ohodnotit více
prací). Do zlatého pásma jsem
se dostal ještě v letech 2004
a 2008. Na druhé soutěži moje
práce asi zaujala komisi natolik,
že jsem dostal maximální počet bodů
od všech komisařů a získal speciální medaili,
která má přesný název „zlatá medaile s vyzna-
menáním“. V konkurenci skoro 150 prací
bylo pro mě takové ocenění skoro šokem
a dodnes ho považuji za svůj největší úspěch.
Po poslední soutěži jsem se spíš zaměřil
na kurzy a podporu těch, kteří chtějí změřit
své dovednosti v zahraničí. A těší mě, že se
jim také daří...
Zmínil jste, že Česká republika a Slovensko
si vedou dobře i nadále v soutěžním carvin-
gu. Jak si stojí nyní v Evropě?
V Evropě patříme k zemím, které jsou schop-
ny promluvit do pořadí v TOP 3–5 na každé
soutěži. Dokonce mezi lety 2006–12 jezdilo
na světové kuchařské soutěže od nás 8–12
kolegů a často dovezli za svůj exponát zlato
nebo stříbro. Vytvořila se tu silná soutěžní
komunita, v roce 2010 jsme založili CZECH-
-SLOVAK CARVING TEAM a později i klub.
Pak se začaly pořádat i v zahraničí speciální
řezbářské soutěže, kde se soutěžilo v live
carvingu, a ani tady jsme se neztratili. Ale
možná jedny z prvních soutěží v Evropě byly
organizovány v ČR už od roku 2002. Usku-
tečnily se celkem čtyři soutěže vyhlášené jako
Mistrovství Evropy a do TOP 5 se dostalo
několik řezbářů z obou zemí. Eliška Vostalo-
vá vyhrála v roce 2013 soutěž v Innsbrucku,
která nahradila evropský šampionát. Máme
u nás velmi šikovné mladé řezbáře, velkým
talentem je Vojta Petržela, který už sbírá
zahraniční úspěchy. Rád bych tu jmenoval
všechny, kdo uspěli, ale ten seznam by byl
velmi dlouhý. Za výsledky našich řezbářů stojí
i fakt, že se na školách pravidelně pořádají
kurzy. Tam často potkávám talenty, kteří
se díky pokračovacím kurzům a soutěžím
mohou rozvíjet a trénovat. Je to sice dlouho-
dobá práce, ale přináší své výsledky.
Umění dokonalého řezu
Originální dekorování ovoce a zeleniny má svůj
historický původ ve východoasijských zemích, kde bylo
součástí slavnostního stolování.
Luďka Procházku
před lety umění carvingu učarovalo natolik, že se mu
věnuje profesionálně a propaguje pozoruhodný obor
pořádáním soutěží a kurzů.