Table of Contents Table of Contents
Previous Page  49 / 100 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 49 / 100 Next Page
Page Background

podle denní doby, teploty a období sklizně zeleniny

(slunné počasí zvyšuje obsah vitaminu C, kapusta

a zelí pěstované při 10–15 °C obsahují více vitaminu

B apod.). V neposlední řadě obsahuje také lipidy,

organické kyseliny a barviva (chlorofyl, karoten).

PŘÍPRAVA

Chcete-li ze zeleniny vytěžit maximum, vyhýbejte se při

nákupu příliš měkkým a zvadlým exemplářům, zažloutlým,

poškozeným nebo nahnilým kusům. Vybírejte co

nejčerstvější, uchovávejte ji v chladničce nebo ve spíži jen

krátce a připravujte ji až těsně před konzumací.

Při omývání si dejte záležet zejména u listové zeleniny, aby

mezi jejími listy nezůstávaly zbytky hlíny nebo hmyz.

Čerstvá sezonní zelenina obvykle nevyžaduje žádné

speciální úpravy, nejlépe si ji naopak vychutnáte, když ji

budete připravovat co nejjednodušeji. Ale protože se nám

jí v sezoně nabízí tak mnoho, můžete si vyzkoušet

jednoduché úpravy i různé tvůrčí postupy, aby vám

nezevšedněla. Při loupání a krájení ztrácí zelenina vitaminy

a živiny, proto loupeme co nejtenčí vrstvu, neboť cenné

látky se nejvíc koncentrují pod slupkou. Ve většině receptů

se vyžaduje, aby byla zelenina nakrájená nebo nasekaná

na různé stupně jemnosti. Pokud hraje zelenina

v připravovaném pokrmu hlavní roli, měla by být nakrájená

do úhledných stejně velkých útvarů, ideálně kostek.

Nejenže to bude vypadat dobře, ale také tím zajistíme, aby

se zelenina rovnoměrně uvařila. Potřebujete-li zeleninu

nahrubo nasekat, můžete použít kuchyňský robot

s přerušovaným chodem, ale dejte pozor, ať ze zeleniny

nevyrobíte kaši, což se může stát zejména u šťavnatých

druhů, jako jsou cibule, pórek či paprika.

TEPELNÁ ÚPRAVA

Vařením se rozkládá škrob a celulóza a zelenina se stává

stravitelnější. Většina zeleniny se doporučuje vařit co

nejrychleji, aby se zachoval její charakter, chuť a svěžest --

dlouhým vařením totiž ztrácí spoustu živin. Naopak

přípravou v tlakovém hrnci, parním hrnci i mikrovlnné

troubě můžete v zelenině velké množství živin zachovat.

Blanšírování

je často prvním krokem úpravy zeleniny,

po kterém následuje obvykle rychlé smažení nebo prohřátí

na másle před podávání (k pokrmu nebo jako součást

salátu). Zelenina se blanšíruje především ze dvou důvodů:

aby se uvolnily slupky a zelenina šla lépe loupat a aby se

zmírnila hořkost. Jde o tepelnou úpravu, při které se

potravina ponoří na krátkou dobu (1–2 min) do vroucí

vody, pak se vyjme a rychle ponoří do nádoby s ledovou

vodou, aby se zastavil var.

Časté je také

dušení

zeleniny, zvlášť cibule a pórku. Při

dušení zelenina pustí šťávu a její chuť i vůně se zintenzivní.

K dušení používejte nádobí se silným dnem, které dobře

rozvádí teplo, zelenina se upravuje rovnoměrně a riziko

připálení je menší. Dusí se pomalu na mírném plameni

a nádoba musí být opatřena dobře těsnící poklicí, aby

neunikala vlhkost.

49

Tescoma magazín |

JULIENNE

Tenké nudličky získáte soustře

děným krájením,

nebo pomocí speciálního struh

adla z kolekce

PRESTO CARVING

.

PROUŽKY

Vyrobíte je pomocí škrabky na brambory,

ideální je

PRESTO EXPERT

s příčnou čepelí.

KOSTIČKY

Zeleninu nakrájíte na centimetrové hranolky

a ty pak napříč na kostičky například nožem

AZZA SANTOKU

s oboustranným vroubková-

ním, prvotřídní ocelí a ergonomickou rukojetí.

KRÁJENÍ ZELENINY

Podívejte se na nůž

www.tescoma.com/

video/884531

Podívejte se na škrabku

www.tescoma.com/

video/421018

Podívejte se na struhadl

o www.tescoma.com/

video/422050