87 / 100
87
Tescoma magazín |
si to pro děti,“ to se mi líbilo, ale ta věta už se
dnes nepoužívá.
Ovšem tenkrát ty fronty skoro na všechno,
na to jste asi nebyla moc zvyklá?
Koukala jsem na to, no nevěřila jsem. A ze
začátku jsem taky neuměla šetřit. Třeba cit-
ron. Vzala jsem ho, něco vymačkala a vyho-
dila. Když jsem viděla, jak tu lidé čekají, aby
dostali pomeranče, banány, tak už jsem ho
napůl vymačkaný dala do ledničky. To bylo
pro mne dost důležité poučení. Myslela jsem
na moji babičku. Prožila válku a papala ráda
i suchý chleba. Když už nebyl moc dobrý,
protože ho nechtěla vyhodit, dělala z něho
dezert. Byl úžasný a moc ráda na to vzpomí-
nám.
Jenomže dneska vám ten chleba zplesniví
rychleji, než stihne zestárnout.
I to je rozdíl. Francouzi jedou na trh kou-
pit přesně to, co potřebují. Vyberou si a je to
zábava. Trh je divadlo: zkuste to a ještě tohle.
Tam se děje tolik věcí a člověk cítí tu radost
a lásku z toho, co ti lidé dělají. A koupí
dobrý chleba, dobré máslo. Jenomže to je
další problém dnešní doby. Lidé nakupují
stále víc v řetězcích, kde i kasy už jsou často
automatické, chybí lidský kontakt. Důležité
je ale podporovat malé prodejce. Třeba sáh-
nete hlouběji do peněženky, ale pak koupíte
méně a víte, odkud to jídlo je. Podporujete
kvalitu, ne kvantitu. Líbí se mi, že i trhů je
tady pořád víc.
Co vy a fastfood? Další fenomén doby...
Máte svatou pravdu, ale zase jde o to,
v čem jste vychovaní. Je to věc rovnováhy
a priorit. Taky si občas najednou uvědomím,
že je odpoledne, nic jsem nejedla, tak si
koupím něco rychlého. Nebo jedeme z kon-
certu a já už se směju, když slyším muzikanty
křičet: „Pumpa!“ Jakmile jsem tam, dostanu
chuť na to nezdravé jídlo, ale pak mi je větši-
nou blbě...
Váš syn dneska vaří, jídlo si vychutnává.
Od začátku je třeba učit děti vnímat
jednotlivé chutě, barvy. Když jsem dělala
synovi špenát, mrkev, brambory, vždycky to
bylo každé zvlášť. Ne kaše, jedna hromada,
ale muselo být jasné, co jí. Aby si to zapsal
do hlavy, ochutnával. Tak vzniká celá kultu-
ra, jak jídlo vnímat. Jak kombinovat chutě.
Máte nějakou oblíbenou kombinaci?
Ještě když jsem byla studentka, objevila
jsem spojení sýru Gorgonzola a Sauternes.
Pořád to miluju. Vložíte kousek sýra do úst,
zapijete tím sladkým vínem, to já tedy lítám.
Vaříte podle knih?
Mám nějaké knížky s recepty, ale moc je
nepoužívám. Vlastně vůbec neřeším různé
váhy, nevím, kolik přesně je potřeba masa,
vody, koření. Vezmu maso, pak tam dám
co je potřeba, ochutnám, když je třeba něco
přidat, dám tam ještě. Respektuji své chutě
a s vařením si nikdy nedělám velké starosti.
Neměřím, nevážím, někdy se to povede lépe,
někdy ne. Snažím se taky dělat takové kouz-
lo. A ono to vždycky nějak dopadne. Hlavní
je v klidu vychutnávat a usmívat se na život.
Pozornost od značky
Tescoma Chantal
potěší: „Pomocníků
není nikdy dost.
Nejvíc si potrpím
na dobré nože.“