prvky vycházející z nábytku obývacích pokojů. Monolitické
celky narušily systémy otevřených polic a nástěnných boxů,
které lze využívat nejen k uložení nádobí, ale například
i knížek nebo oblíbených dekorací a suvenýrů z cest. Mezi
žhavými trendy se také objevily kabinetové kuchyně
v různých podobách: skromnější varianty pro singles
i velkolepě dimenzované skříně, skrývající vše od klasických
kuchyňských úložných prostor přes domácí bary a vestavěné
spotřebiče.
KUCHYŇ EXPERIMENTÁLNÍ
S rostoucím zájmem o to, co jíme a odkud konzumované
potraviny pocházejí, šla ruku v ruce myšlenka, zda by nestálo
za to nespoléhat jen na nabídku obchodů a restaurací a vrátit
se k běžné denní praxi našich babiček a maminek. Možná
jste také podlehli trendu kuchtění a výroby domácích
surovin a přišli na chuť dobrodružství výroby vlastních
limonád, těstovin, pečiva nebo marmelád. Nebo jste šli ještě
dál a vyrábíte i domácí kosmetiku? Ať tak či onak, kuchyň už
není jen pouhou přípravnou jídla, jako spíš zábavnou
experimentální laboratoří. Tomuto trendu vycházejí vstříc
i výrobci a designéři, kteří se inspirovali ve světě starých
manufaktur, továren a italských bister. Kromě dřeva uplatnili
v kuchyních především kov, který překuli do podoby
otevřených regálů s perforovanými plechovými policemi,
klecových závěsných svítidel a přiznaných konstrukcí
kuchyňských modulů. Metalický vzhled aplikovali také
na povrch pracovních desek a obkladů připomínajících zašlé
zrezivělé pláty. Novým způsobem se přihlásilo ke slovu také
sklo, přesně řečeno drátosklo, které podtrhlo industriální ráz
na výplních kuchyňských dvířek a ve vnitřních policích.
Uspořádání těchto kuchyní je hodně otevřené, a to jak
v rovině dispozice, tak například v pojetí systému ukládání.
Kuchyňské laboratoře předpokládají kreativitu, a proto
poskytují velkorysý prostor k pracovnímu rozletu, který se
točí zejména kolem ostrůvku. Ten stále více opouští podobu
masivního bloku a tváří se spíše jako klasický jídelní stůl.
KUCHYŇ ŘEMESLNÁ
Podobný leitmotiv, který dal vzniknout experimentálním
kuchyním, se odrazil i v návratu k tradicím a trvalým
hodnotám. Tak jako jsme pochopili, že syntetické potraviny,
které nemají s přirozenou stravou nic společného, nám
do života mnoho štěstí nepřinesou, dospěli jsme i k poznání,
jak příjemné je obklopovat se doma věcmi, které nám
přinášejí pocit zakotvenosti a spojení s našimi rodinnými
a kulturními kořeny. Od bezvýrazného perfekcionismu jsme
si našli opět cestu k autenticitě, která se v kuchyních
neprojevuje už touhou po absolutní dokonalosti, nýbrž
obdivem k přirozenosti. To, co jsme dříve považovali za kazy,
dnes přijímáme jako typické vlastnosti materiálu. Suky,
nepravidelnost ve struktuře a kresbě, praskliny a škrábance
tak vnímáme jako ozdobu dřeva, stejně jako stopy, které
na něm zanechává čas a způsob jeho opracování. Dřevěné
povrchy se kartáčují, aby vynikla jejich struktura, a schválně
se na nich zanechávají stopy práce s pilou či dlátky.
V luxusních kuchyních se objevuje historické dřevo, které
vysychalo několik desítek let, a kuchyňská dvířka se stávají
podkladem, který řezbáři přetvářejí v hotová umělecká díla.
34
| Tescoma magazín
ZAJÍMÁ NÁS
Leicht
Oresi