65
mosexualita byla důvodem pro zamítnutí žádosti, tedy že došlo k zásahu do článku 8
39
(právo na rodinný a soukromý život) a článku 14
40
(zákaz diskriminace) Úmluvy.
Problém tkvěl v tom, že francouzské právo povolovalo, aby jakákoliv osoba, která
žije v nesezdaném svazku či sama, adoptovala dítě. V tomto případě to ženě, která spl-
ňovala všechny podmínky (včetně nesezdanosti), byla žádost zamítnuta s výše uvede-
ným odůvodněním. V České republice je úprava totožná, osoba, která žije v nesezda-
ném svazku, popř. sama, může ve výjimečných případech adoptovat, a to bez ohledu
na její sexuální orientaci. Tedy pro případ, že by došlo odepření možnosti adoptovat
(k čemuž z velké části patří i odepření zapsání do evidence žadatelů – viz níže), bylo by
možné tento judikát aplikovat i na českou právní úpravu.
Dalším judikátem vztahujícím se k otázce zásahu do článků 8 a 14 Úmluvy je
X
a ostatní vs. Rakousko, sp. zn. ESLP 1010/07
.
41
V tomto případě dochází ESLP
k odlišnému závěru než v předchozím případě, i když ne zcela. Rozhodnutí v této věci
je dvousečné. V jedné otázce týkající se postavení heterosexuálního manželství a ho-
mosexuálního partnerství rozhodl ESLP v neprospěch stěžovatelek, kterými byly regis-
trované partnerky, přičemž jedna z nich si chtěla osvojit biologického syna té druhé.
ESLP řekl, že nedochází k diskriminaci, jelikož na manželství a registrované partnerství
pohlíží rakouské právo jako na dva zcela rozdílené instituty co do práv a povinností, tu-
díž nelze dojít k závěru, že by bylo zasaženo do práva na soukromý a rodinný život či by
docházelo k diskriminaci. Avšak opačné stanovisko zaujal k tomu, zda je diskriminač-
ní zakázat adopci biologického potomka svého registrovaného partnera tehdy, pokud
heterosexuální partneři mezi sebou takto činit mohou. V tomto případě se tedy jedná
jak o porušení čl. 14, tak čl. 8. Otázkou je, zda naše vnitrostátní úprava § 13 ZORP je
zásahem do výše uvedených článků Úmluvy. Zamyslíme-li se nad tím, že odst. 2 výše
zmíněného § 13 ZOPR je svým charakterem velmi blízký rakouské úpravě, kterou
ESLP pojal za diskriminační, lze dojít k závěrům, že o diskriminaci lze uvažovat, o to
39
Definice čl. 8 Úmluvy zní „(1)
Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života,
obydlí a korespondence. (2) Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to
v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti,
hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky
nebo ochrany práv a svobod jiných
.“ (Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. In:
Eroskop.
cz: věcně o Evropě
[online]. Řím, 1950 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z:
http://www.euroskop.cz/gallery/2/772-umluva_o_ochrane_lidskych_prav_a_svobod.pdf.)
40
Definice čl. 14 Úmluvy zní „
Užívání práv a svobod přiznaných touto Úmluvou musí být zajištěno bez
diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické
nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo
jiné postavení.“(
Tamtéž, čl. 14
.)
Výčet je pouze demonstrativní, v současné době již je dovozován i zákaz
diskriminace na základě sexuální orientace.
41
IN X AND OTHERS V. AUSTRIA, ECTHR FINDS DISCRIMINATORY RESTRICTION ON
SAME-SEX COUPLE ADOPTION VIOLATES CONVENTION.
INTERNATIONAL JUSTICE
RESOURCE VENTER
[online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z:
http://www.ijrcenter.org/2013/02/20/in-x- and-others-v-austria-ecthr-finds-discriminatory-restriction-on-same-sex-couple-adoption-viola-
tes- convention/.