Table of Contents Table of Contents
Previous Page  64 / 610 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 64 / 610 Next Page
Page Background

62

vyvěrají z naší lidské přirozenosti, avšak toto ustanovení neplatí absolutně, tedy práva

jednotlivce lze omezit tehdy, pokud by v daném případě nad zájmem jedince stál zájem

společenský.

30

Ve vztahu k adopci homosexuálních párů je tedy nutné klást otázku, zda

v dané problematice existuje vyšší společenský zájem. Tento „společenský zájem“ lze

spatřit například v zájmu dítěte, který je chráněn. Ale je skutečně vždy v zájmu dítěte,

aby nebylo vychováváno, resp. osvojeno registrovanými partnery (viz Adopce registro-

vanými partnery)?

Zákon č. 198/2009 Sb.,

o rovném zacházení a o právních prostředcích

ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů

(antidiskriminační zákon)

U diskriminace se rozeznávají dvě formy, první z nich je tzv. diskriminace nepřímá,

druhou pak přímá. O té také hovoří antidiskriminační zákon ve vztahu k sexuální

orientaci, a to v § 2 odst. 3, v níž tuto její podobu definuje. „

Přímou diskriminací se

rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě,

než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci,

a to z důvodu…

sexuální orientace

, věku, zdravotního postižení,…

“ Přitom ale zákon

poukazuje na to, že ne každé rozdílné zacházení z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 musí

být automaticky diskriminační. Pokud by kdokoliv byl znevýhodňován z důvodného

legitimního cíle, přičemž způsob jeho dosažení by byl přiměřený a navíc nezbytný, ne-

lze takové jednání považovat za diskriminaci.

31

Otázkou ale je, co lze považovat za odů-

vodněné, kde je míra přiměřenosti a co je ta ona nezbytnost. O možnosti diskriminace,

konkrétně o diskriminačním důvodu je pojednáno v komentáři k LZPS, konkrétně

k čl. 3, přičemž odkazuje na čl. 14 Úmluvy. Právě Úmluva rozlišuje diskriminační

důvody na „běžné“ a „podezřelé“. Mezi

podezřelé

diskriminační důvody zařadil ESLP

vedle rasy a náboženství právě i diskriminaci na základě sexuální orientace.

32

Ve vztahu

k přiměřenosti lze hovořit jednoduše o testu proporcionality. Proporcionalita

„…je

vztahem mezi identifikovaným legitimním cílem a prostředky zvolenými pro jeho dosažení.

Zvolené prostředky by měly být pokud možno minimalistické a přitom ještě stále účinné.“

33

Zákaz diskriminace je včleněn do dalších zákonů České republiky, avšak ty již nesou-

visí s adopcí dětí, například lze hovořit o zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., proto

o nich nebude pojednáno.

34

30

PAVLÍČEK, Václav.

Ústava a ústavní řád České republiky: komentář

. 2., dopl. a podstatně rozš. vyd.

Praha: Linde, 1999. Zákony s poznámkami (Linde). ISBN 80-720-1170-7, str. 38.

31

Z. č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně

některých zákonů § 7 odst. 1.

32

Komentář k KO2_1993CZ: text § 3 odst. [Program] ASPI pro Windows, stav k 17.4.2016 [cit. 2016-

03-17].

33

Tamtéž.

34

Ve vztahu sexuální orientace a diskriminace na trhu práce lze jako příklad uvést

Rozsudek SDEU ze dne

25.dubna 2012, ve věci C-81/12.