69 / 610
67
na č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, nemohla zažádat o osvojení, resp.
proč by neměla mít možnost být zařazena do evidence žadatelů.
Posledním judikátem, který je v určitém slova smyslu převratný, je rozhodnutí ESLP
ve věci
Shalk a Kopf, (sp. zn. ESLP 30141/04)
,
45
kterým bylo řečeno, že rodinný
život ve smyslu čl. 8 Úmluvy jsou schopny vytvořit i homosexuální páry, tudíž se jim
musí dostat totožného zákonného uznání, jakého se dostává heterosexuálům. Toto
rozhodnutí tedy jde proti názoru Komise pro lidská práva. Ta rozhodla o nepřijatel-
nosti stížnost
X. a Y. vs. Spojené království (stížnost č. 9369/81)
a došla k závěru,
že: „
Pokud jde o rodinný život,…, přes moderní posun postojů k homosexualitě, stabilní
homosexuální vztah mezi dvěma muži nespadá do rozsahu práva na respektování rodin-
ného života.
“
46
2.2.2 Právo na důstojnost
Názory na to, zda ve výše zmíněném ustanovení lze spatřovat přímý zásah do lidské
důstojnosti, se mohou lišit, proto nyní budou uvedeny některé nálezy ÚS, které vyklá-
dají důležitost práva na důstojnost. Možná, že do tohoto práva nemusí být ani toliko
zasaženo § 13 odst. 2 ZORP, jako spíše argumenty přicházejícími ze strany těch, kteří
jsou jeho příznivci (tedy dané ustanovení vede nepřímo k zásahu do tohoto práva).
Avšak tyto argumenty nejsou právní otázkou, proto jim nebude věnována přílišná po-
zornost, některé budou pouze zmíněny v následující kapitole.
Právo na důstojnost je stejně jako právo na ochranu rodinného a soukromého života
zakotveno v čl. 10 LZPS, a to v odst. 1:
„Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská
důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno
.“ Toto právo je spojeno, dá
se říci, se všemi právy, jelikož k názoru, že pojem rovnost v důstojnosti protkává celý
právní řád, se přiklonil i Ústavní soud v nálezu sp. zn. PL ÚS 42/04, v němž také vy-
mezuje pojem rovnost v právech, jím se tedy dle ÚS rozumí „…
na jedné straně možnost
stejného přístupu k právům, na druhé straně znemožnění vyloučit
člověka z dostupnosti
určitých práv a svobod
.“
47
Na rovnost v právech a v důstojnosti odkazuje i další judika-
tura. Zde se lze vyvrátit k výše zmíněnému přímému zasažení do
tohoto práva. Pokud
totiž bude vzato v potaz, že jedinec nemůže adoptovat pouze a jen kvůli tomu, že je
homosexuálně orientován, a podal by ústavní stížnost, lze jen polemizovat, zda by ÚS
v takovém případě dovodil zásah do práva na důstojnost. Každopádně je jasné, že právě
právo na důstojnost je ze strany ÚS a Ústavního pořádku ČR výrazně chráněno. To je
patrné například i z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 83/06, v němž ÚS řekl následující:
„…Jedním
z úhelných stavebních kamenů našeho ústavního pořádku a obsahem vlastně celé Listiny
45
Týká se neumožnění uzavřít manželství mezi homosexuály – k tomuto zaujal ESLP postoj v tom smyslu,
že z čl. 14 Úmluvy nevyplývá státům povinnost umožnit uzavření manželství homosexuální párům, ale
musí být s nimi nakládáno jako s páry heterosexuálními.
46
BOBEK, Michal, Pavla BOUČKOVÁ a Zdeněk KÜHN (eds.).
Rovnost a diskriminace
. 1. vyd. V Praze:
C.H. Beck, 2007. Beckova edice ABC. ISBN 978-80-7179-584-1., str. 265.
47
Nález Pl.US 42/04 ze dne 6.6.2006. Dostupný z:
http://kraken.slv.cz/Pl.US42/04