ŠAVŠ Studie 2022 (6)

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V SOUDOBÉ EKONOMICE pozice, trendy, výzvy a udržitelnost

Stanislav Šaroch Josef Bradá č Romana Č ižinská Ji ř í David Vojt ě ch Dynybyl Tereza Hrtúsová Tomáš Kozelský

Radim Lenort Radek Novák František Starý Pavel Wicher František Zapletal Stanislav Šaroch (ed.)

2022

Autoři: Stanislav Šaroch – kapitola 1, 3, 6 Josef Bradáč – kapitola 5 Romana Čižinská – kapitola 2 Jiří David – kapitola 5 Vojtěch Dynybyl – kapitola 5 Tereza Hrtúsová – kapitola 1, 3, 6 Tomáš Kozelský – kapitola 1, 3, 6 Radim Lenort – kapitola 4 Radek Novák – kapitola 1, 3, 6 František Starý – kapitola 5 Pavel Wicher – kapitola 4 František Zapletal – kapitola 4

Editor: Stanislav Šaroch

© ŠKODA AUTO Vysoká škola o.p.s. 2022

Vydává ŠKODA AUTO Vysoká škola o.p.s., Na Karmeli 1457, 293 01 Mladá Boleslav v nakladatelství Eva Rozkotová, Beroun.

1. vydání

ISBN 978-80-7654-054-5 ISBN (online) 978-80-7654-055-2

OBSAH

ÚVOD

5

1 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V DATECH

7

1.1 Automobilový průmysl ve světě

8

1.2 Vývoj automobilového průmyslu v EU

21

1.3 Automobilový průmysl v ČR

46

2 FINANČNÍ VÝKONNOST PODNIKŮ ČESKÉHO AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU V EVROPSKÉM KONTEXTU

77

2.1 Úvod

77

2.2 Data a metodologie

79

2.3 Analýza generátorů ekonomické přidané hodnoty

81 81 84 86 89

2.3.1 Tržby a jejich růst

2.3.2 Provozní zisková marže

2.3.3 Investice do dlouhodobého majetku a čistého pracovního kapitálu

2.3.4 Struktura financování a náklady kapitálu

2.4 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

93

2.5 Diskuse a závěr

95

3 SNAHY O UDRŽITELNOST A ROZVOJ ELEKTROMOBILITY

99

3.1 Globální a evropské aktivity v boji se změnou klimatu

99

3.2 Evropské nástroje v boji se změnou klimatu týkající se automobilového průmyslu

101

3.3 Elektromobilita ve světě

106

3.4 Elektromobilita v EU

109

3.5 Elektromobilita v ČR

115

4 DIFERENCOVANÝ PŘÍSTUP K VOLBĚ CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU

120

4.1 Metodika výzkumu

121 121 122 126

4.1.1 Cíle udržitelného rozvoje

4.1.2 Použité metody 4.1.3 Vstupní data

3

4.2 Dosažené výsledky

130 130 132

4.2.1 Výsledky analýzy četnosti výskytu SDG 4.2.2 Výsledky PROMETHEE a GAIA analýzy

4.3 Diskuse výsledků

136

4.4 Závěr

144

5 UPLATNĚNÍ UMĚLÉ INTELIGENCE V OBLASTI AUTONOMNÍCH VOZIDEL

150

5.1 Od ruční výroby k autonomním procesům a objektům

150

5.2 Kategorizace umělé inteligence

151

5.3 Významné aplikace umělé inteligence v automobilech

152

5.4 Identifikace a rozpoznávání hlasu pomocí neuronových sítí

156 159 159 161

5.4.1 Rozpoznávací systém

5.4.2 Extrakce charakteristických vlastností 5.4.3 Přizpůsobování vzorů pomocí neurálních sítí

5.5 Závěr

164

4

ÚVOD

Vážení čtenáři, právě se Vám dostává do rukou pátý ročník studie ke stavu a vývoji automobilo vého průmyslu, jejímž vydavatelem je ŠKODA AUTO Vysoká škola. Autory studie jsou akademičtí pracovníci ŠKODA AUTO Vysoké školy a partnerských institucí. Partnery studie jsou Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze a Česká spořitelna, a. s. Motivů k vytvoření tohoto formátu, ve kterém studii publikujeme od roku 2018, bylo hned několik. ŠKODA AUTO Vysoká škola je zřízena firmou ŠKODA AUTO a. s. a jako taková je i přirozeně nejbližší akademickou institucí kooperující s automo bilovým průmyslem. Je proto nejenom logické, ale i žádoucí, aby takové akademické pracoviště disponovalo sadou informací a znalostí, které jsou (samozřejmě s ohledem na oborové zaměření školy) vztaženy právě ke stavu a významu automobilového prů myslu, a to nejenom v ČR a Evropě, ale i ve světě. Od poloviny roku 2019 má tato periodická studie své pevné místo i ve Strategii rozvoje výzkumu ŠKODA AUTO Vysoká školy, a to nejen jako výroční studie, ale i jako předstupeň pro příspěvky akademiků ŠAVŠ na mezinárodních konferencích, publikace v relevantních odborných časopisech věnovaných příslušné problematice. Podruhé ve studii publikujeme i kapitolu, která je prvním výstupem projektů interní grantové agentury. Agentura takto alokuje prostředky získané ŠAVŠ na tzv. institucio nální podporu výzkumu od MŠMT na základě komplexního hodnocení výzkumných výsledků a potenciálu Školy mezinárodním evaluačním panelem dle Metodiky 2017+. Výsledkem pátého ročníku zpracování studie je v první kapitole již tradičně od díl, který přináší především deskriptivní pohled opřený o relativně širokou datovou základnu. Kapitola postupně mapuje roli automobilového průmyslu ve světě, pak v Evropě, a nakonec v České republice. Analytickou kapitolou navazující na příspěvky k finanční analýze odvětví ve studi ích z let 2019 a 2021 je kapitola druhá , která v evropském srovnání hodnotí finanční výkonnost podniků domácího automobilového průmyslu v evropské perspektivě. Ústí do závěrů o probíhající odvětvové konvergenci ve finanční výkonnosti, přičemž na da tech konkretizuje její konkrétní průběh a tvar a diskutuje její udržitelnost. Třetí kapitola v letošním ročníku nabízí inovovaný pohled na matérii udržitelnosti ve výkladové lince od širokého vymezení nedávné historie a aktuální agendy nadná rodních snah a iniciativ na poli udržitelného rozvoje až po konkrétní stavy nástupu a rozvoje elektromobility ve světě, v EU a konečně i v České republice. Pasáž o rozvoji elektromobility je rozšířena a doplněna o nová data. I čtvrtá kapitola pokračuje v trendu minulých let a prohlubuje zkoumání prefe rencí korporací ve snahách o naplnění aspektů společensky odpovědného podnikání dle preferencí cílů podle SDG. Autoři potřetí v řadě pracovali se stejnou metodikou. Zaměřili se na vysledování preferencí mezi jednotlivými SDG nejen dle geografické (kontinentální) lokace dané korporace, ale i dle jemnějšího rozlišení typu konkrétní mateřské země dle ekonomické vyspělosti.

5

Konečně pátá kapitola přináší přehled o uplatnění umělé inteligence v oblasti au tonomních vozidel. Text je přehledový. Nejdříve podrobně charakterizuje jednotlivé typy a rysy umělé inteligence a poté klasifikuje její hlavní oblasti využití v automo bilech. Věřím, že i v tomto vydání najdete řadu informací a podnětů, které pro Vás budou využitelné ve Vašem vlastním výzkumu i v pedagogické a osvětové činnosti.

V Mladé Boleslavi 15. 11. 2022

Stanislav Šaroch

6

1. AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V DATECH Cílem tohoto oddílu je podat datově podložený, makroekonomický pohled na automobilový průmysl ve světě, v Evropě a v České republice. Hlavními předměty zájmu jsou postavení automobilového průmyslu v daných teritoriích, výroba aut (tedy nabídka) a prodej motorových vozidel (tedy saturovaná poptávka). Pro účely této studie jsou jako nejčerstvější použita data za rok 2021 (pokud byla již dostupná). Výrobu i pro dej motorových vozidel po celém světě v roce 2020 dramaticky zasáhla koronavirová krize. Výroba aut byla ve většině automobilových velmocí dočasně zastavena, prodejny na hlavních trzích uzavřeny. Následně se objevily problémy v dodavatelsko-odběratel ských vztazích, které v podobě výpadků čipů a dalších součástek výrazně ovlivnily výkon automobilového průmyslu v roce 2021. Objem výroby motorových vozidel ve světě byl až do roku 2017 na vzestupu, následující dva roky se však již nesly ve znamení mírného poklesu. V pandemickém roce 2020 bylo globálně vyrobeno 78 milionů motorových vozidel, což oproti roku 2019 znamenalo pokles o 16%. V roce 2021 následoval nárůst jen o 2 miliony vozů. Podíl osobních automobilů na celkové výrobě motorových vozidel v roce 2021 činil 71%. Celosvětovým lídrem ve výrobě motorových vozidel je dlouhodobě Asie, kde se vyrábí více než polovina světové produkce. Z hlediska počtu vyrobených vozidel je jedničkou Čína, kde bylo v roce 2021 vyrobeno 21 milionů osobních aut. Při přepočtu na 1 000 obyvatel je však světovou jedničkou Slovensko. Největší saldo v obchodě s motorovými vozidly k přepravě osob mají Spojené státy, naopak nejvyšší převis exportu nad importem vykazuje Japonsko, těsně následované Německem. V prodejích osobních automobilů je dominant ním lídrem opět Asie, kde se v roce 2021 prodalo 35 milionů osobních vozů, což bylo o 7% více než v pandemickém roce 2020. V Evropě bylo ve stejném období registrováno 14 milionů nových osobních aut (meziroční pokles o 1,4%). Automobilový průmysl má v Evropě dlouhodobou tradici. Má za sebou skvělé i horší roky a před sebou velké výzvy. Produkce motorových vozidel v Evropské unii po „oklepání“ z hospodářské krize nastoupila v roce 2013 na růstový trend. Ten se však postupně zpomalil a v letech 2018 a 2019 došlo dokonce k mírnému poklesu. Propad v produkci osobních aut pak přinesl covidový rok 2020, kdy se výroba v EU27 sní žila o 24%, a následně i rok 2021 s dalším snížením výroby proti roku 2020 o 8% na 9,95 mil. vozů. Význam automobilového průmyslu je pro Evropskou unii důležitý i z pohledu trhu práce a počtu firem navázaných na automotive, kterých je zhruba 17 tisíc. Počet přímo zaměstnaných osob v automobilovém průmyslu v EU pak v po sledních letech průběžně roste a dosahuje zhruba 2,6 miliónu, což představuje necelých 9% zaměstnanosti zpracovatelského průmyslu. Hrubá přidaná hodnota automobilové ho průmyslu se na celkovém HDP v Evropské unii podílí 1,7% a na zpracovatelském průmyslu 11,2% s velkými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Počet nově regis trovaných osobních vozů v EU stoupal až do roku 2019 na 13 milionů osobních aut. V roce 2020 ale nové registrace zažily vlivem koronavirové krize výrazný pád o 24% a v roce 2021 meziročně o další 2% na 9,7 mil. kusů. Česká republika se s roční výrobou motorových vozidel ve výši 1,4 mil. (v předco vidových letech) řadí mezi světové automobilové velmoci. V počtu vyrobených osobních

7

vozidel na počet obyvatel zaujímá celosvětově stále 2. místo a ve výrobě autobusů 1. mís to. Naprostá většina výroby připadá na produkci osobních a malých užitkových vozidel. V roce 2020 zasáhla tuzemský automobilový průmysl velmi výrazně koronavirová krize. Výroba motorových vozidel se propadla o 19% na 1,16 mil. vozů. Rok 2021 byl pak z důvodu výpadků čipů a dalších dílů ještě horší, v ČR se vyrobilo 1,11 mil. motorových vozidel. Celý automobilový průmysl v ČR, tedy nejen koncoví výrobci aut, ale i jejich dodavatelé, zaznamenal v roce 2020 meziroční pokles průmyslové produkce o 12% a snížení tržeb o desetinu. V roce 2021 došlo jen k částečné korekci, kdy produkce rost la meziročně o 4,3% a tržby o 5,5%. Hodnota vývozu se v roce 2021 nacházela stále o 6% níže než v roce 2019. Na druhou stranu se v České republice v roce 2021 rozjela výroba elektrických vozů. Na celkové výrobě osobních aut se bateriové elektromobily a plug-in hybridy podílely 11%. Automobilový průmysl nejen v ČR, ale v celé EU nyní čelí a bude i nadále čelit mnoha výzvám. Nejvýraznější je přechod ze spalovací technologie na nízkoemisní po hony a obecněji globální i evropské snahy o snižování emisí skleníkových plynů. I proto speciální kapitola rozebírá evropský přístup k boji se změnou klimatu a aktuální přehled

vývoje elektromobility ve světě, v EU i v ČR. 1.1 Automobilový průmysl ve světě

Výroba motorových vozidel a zahraniční obchod Produkce motorových vozidel ve světě od roku 2018 začala klesat. Období pan demie koronaviru nebylo výjimkou. Rok 2021 už byl mírně růstový a celková produkce motorových vozidel dosáhla 80,1 mil. Oproti roku 2020 se sice jedná o 3% růst, objem produkce však odpovídal úrovni roku 2011. Obr. 1.1: Výroba motorových vozidel ve světě (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); pozn.: mezi ostatní motorová vozidla patří lehká užitková vozidla, nákladní vozidla a autobusy.

8

Výrobě motorových vozidel dominují osobní motorová vozidla, kterých bylo v roce 2021 vyrobeno celkem 57,1 milionů kusů (71% celkové produkce motorových vozidel). Oproti pandemickému roku 2020 se jedná o mírný růst produkce o 2%. Lehkých užitkových vozidel bylo v roce 2021 vyrobeno celkem 18,6 milionů kusů (23% celkové produkce vozidel). Oproti roku 2020 došlo k růstu produkce o 8%. Nákladních vozidel bylo v roce 2021 vyrobeno celkem 4,3 milionů kusů (5,4% celkové produkce) a autobusů 0,2 milionu (0,2% celkové produkce). Produkce osobních automobilů byla v roce 2021 stále o zhruba 15% nižší než v roce 2019, tedy před pandemií koronaviru. Obr. 1.2: Výroba motorových vozidel dle typu (2019–2021, v mil. kusů; popisek označuje meziroční změnu 2021 vs. 2020)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Lídrem v produkci osobních automobilů je dlouhodobě region Asie, na který v roce 2021 připadal zhruba 67% podíl s produkcí ve výši 38,2 mil. kusů, přičemž 56% produkce regionu Asie připadá na Čínu. Evropě s produkcí 13,8 mil. ks osobních auto mobilů připadá 24% podíl. V USA bylo v roce 2021 vyrobeno 1,6 mil. ks osobních au tomobilů, tedy zhruba 3% světové produkce (dáno větší poptávkou po vozidlech typu light-truck v USA).

9

Obr. 1.3: Světová produkce osobních automobilů (2021, v mil. kusů; popisek ozna čuje meziroční změnu oproti roku 2020)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika za hrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Produkci osobních automobilů dominuje dlouhodobě Čína, kde bylo v roce 2021 vyrobeno celkem 21,4 mil. automobilů. Čína se tak dostala na úroveň produkce z před pandemického roku 2019. Oproti roku 2020 se pak jedná o 7% růst produkce osob ních automobilů. Druhou příčku zaujímá Japonsko, kde bylo v roce 2021 vyrobeno 6,6 milionů osobních automobilů, což představuje pokles o 21% oproti roku 2019 (vůči období 2020 se jedná o 5% pokles). Následuje Indie s produkcí ve výši 3,6 mil. osobních automobilů. Indie se rovněž dostala v roce 2021 na stejnou úroveň produkce jako v roce 2019. Oproti 2020 se jedná o 28% růst. Česká republika se svou produkcí 1,1 mil. kusů zůstává 10. největším producentem osobních automobilů na světě. Oproti období před pandemií se jedná o 23% pokles, vůči roku 2020 se jedná o pokles o 4%. Pokud vyjádříme výrobu osobních automobilů v uvedených zemích k počtu obyvatel , na prvním místě je Slovensko, kde na 1 000 obyvatel připadá 183 vyrobených osobních automobilů. V Číně, která je největším světovým producentem osobních au tomobilů co do objemu, připadá na 1 000 obyvatel 15 automobilů. V Japonsku celkem 53 automobilů na tisíc obyvatel a v Indii pouze 3 osobní automobily na tisíc obyvatel. Česká republika je v přepočtu na 1 000 obyvatel druhým největším producentem osob ních automobilů.

10

Obr. 1.4: Největší světoví producenti osobních automobilů (2021)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2021); řazeno dle počtu vyrobených osobních automobilů

BOX 1.: Čína: Automobilový průmysl stále pod tlakem Čína jako největší producent motorových vozidel na světě zaznamenala v dlou hodobém horizontu první meziroční pokles produkce v roce 2018. Mezi faktory, které za tímto poklesem stojí, patří zhoršení politické situace, celkové zpomalení ekonomiky a koncem roku 2019 rovněž propuknutí celosvětové pandemie nemoci COVID 19. V roce 2020 došlo k meziročnímu poklesu produkce motorových vozidel o zhruba 2%, v případě osobních automobilů produkce poklesla o téměř 7%. Rok 2021 už byl opět růstový, když celková produkce motorových vozidel vzrostla o 3,4%, produkce osobních automobilů pak o 7,1%. Osobní automobily se v Číně na celkové produkci v roce 2021 podílely z 82%. Prodeje motorových vozidel v Číně v roce 2021 rostly o 3,8%, celkově činily 26,3 mil. kusů. Prodej osobních automobilů činil v roce 2021 celkem 21,5 mil. kusů, což znamená meziroční růst o 6,5%. Trh s elektromobily v Číně byl v roce 2021 také růstový. Produkce elektromobilů za rok 2021 činila 3,54 mil. kusů (meziroční růst o 160%). Prodeje elektromobilů čini ly 3,52 mil. kusů, což znamená meziroční růst o téměř 158%. Export motorových vozidel z Číny v roce 2021 činil 2 mil. kusů (meziroční růst o 101%). Export osobních automobilů dosahoval v roce 2021 celkem 1,6 mil. kusů (110% nárůst oproti 2020).

11

Tab. 1.1: Produkce motorových vozidel v Číně v roce 2021 (v mil. ks, %) mil. ks Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Osobní automobily Užitková vozidla

21,41

82,1 17,9 100

7,1

4,67

-10,7

Celkem

26,08

3,4

Zdroj: CAAM

Obr. 1.5: Produkce motorových vozidel v Číně (v mil. ks)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA)

Tab. 1.2: Prodeje motorových vozidel v Číně v roce 2021 (v mil. ks, %) mil. ks Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Osobní automobily Užitková vozidla

21,48

81,8 18,2 100

6,5

4,79

-6,6

Celkem

26,27

3,8

Zdroj: CAAM

Tab. 1.3: Prodeje automobilů v Číně dle výrobců (2021) Podíl (%)

Meziroční změna (%)

Čínské značky Japonské značky Německé značky Americké značky Korejské značky Francouzské značky

45,3 21,1 20,1 10,2

24,3 -4,6 -10,6 13,3 -25,0 142,6

2,4 0,7

Zdroj: MarkLines

12

Dle údajů platformy MarkLines dosáhly prodeje koncernu Volkswagen (vozy typu sedan/hatchback) v Číně v roce 2021 celkem 1,9 mil. ks. Stejně tak produkce Volkswagenu v Číně činila v roce 2021 celkem 1,85 mil. ks. Obdobně i u dalších au tomobilek dosahují hodnoty prodejů automobilů v Číně stejných hodnot jako jejich produkce. Celková produkce vozů typu sedan/hatchback v Číně činila za rok 2021 9,9 mil. kusů, prodeje pak rovněž 9,9 mil. kusů. Obr. 1.6: Produkce a prodeje vybraných automobilek v Číně, 2021 a 2020 (mil. ks), vozy typu sedan/hatchback

Zdroj: MarkLines

U vozů typu SUV dosáhly prodeje koncernu Volkswagen v Číně v roce 2021 celkem 1,1 mil. ks. Stejně tak produkce SUV od Volkswagenu v Číně činila v roce 2021 zhruba 1,1 mil. ks. Rovněž i u dalších automobilek dosahují hodnoty prodejů vozů SUV v Číně stejných hodnot jako jejich produkce. Celková produkce vozů typu SUV v Číně činila za rok 2021 zhruba 10 mil. kusů, prodeje pak 10,1 mil. kusů.

13

Obr. 1.7: Produkce a prodeje vybraných automobilek v Číně, 2021 a 2020 (tis. ks), vozy typu SUV

Zdroj: MarkLines

BOX 2.: Česká republika je největším výrobcem autobusů v přepočtu na obyvatele V oblasti výroby motorových vozidel vyniká Česko v produkci autobusů, kdy při přepočtu na obyvatele jsme absolutní jedničkou. V roce 2021 činil počet vyrobených autobusů v ČR na 10 000 obyvatel 4,6. Absolutně největším producentem je Čína, která v roce 2021 vyrobila 94 tisíc autobusů. Daleko za ní je druhá Indie (34,7 tisíc) a Brazílie (18,9 tisíc). V Česku bylo vyrobeno za rok 2021 celkem 4 947 autobusů.

14

Obr. 1.8: Největší světoví producenti autobusů (2021)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2021); jedná se o přepočet v rámci 15 největších producentů autobusů v absolutních hodnotách

Pokud se na největší producenty osobních automobilů podíváme z hlediska ob jemu obchodní bilance, záporné saldo bilance (tedy více dovážejí) vykazují, dle data báze UN Comtrade, země jako Čína, USA, Rusko, Francie, Spojené království a Írán. Největší převis vývozu nad dovozem osobních automobilů mělo v roce 2021 Japonsko (74 mld. USD) a Německo (73 mld. USD). Bilance České republiky je kladná a činí 18,5 mld. USD.

15

Obr. 1.9: Obchodní bilance obchodu s motorovými vozidly k přepravě osob vybraných zemí (2021 a 2020, v mld. USD)

Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; *data za rok 2020, **data za rok 2018

Tab. 1.4: Zahraniční obchod s motorovými vozidly k přepravě osob ve vybraných zemích (2021, v mld. USD) 2021 Export Import Saldo Čína 22,4 52,8 -30,4 Japonsko 85,5 11,6 73,9 Indie 5,5 0,3 5,2 Jižní Korea* 35,6 12,0 23,6 Německo 139,6 66,8 72,7 Brazílie 3,3 3,0 0,3 Španělsko 33,9 15,3 18,6 USA 54,2 146,4 -92,3 Rusko* 1,0 5,4 -4,4 ČR 23,4 4,9 18,5 Slovensko 26,8 2,5 24,3 Francie 20,8 40,1 -19,3 Indonésie 3,4 0,7 2,6 UK 30,2 34,0 -3,8 Írán** 0,0 0,4 -0,4 Zdroj: UN Comtrade Database; jedná se o největší producenty osobních automobilů; SITC 7812; * data za rok 2020, **data za rok 2018

16

Z hlediska finančních výsledků se mezi největší světové výrobce řadí koncern Volkswagen, který v roce 2021 dosáhl obratu 250,2 mld. eur. Rentabilita tržeb (podíl zisku a obratu) dosáhla v roce 2021 celkem 5,9%. Japonská Toyota vykázala v roce 2021 celkový obrat 238,5 mld. eur a rentabilita tržeb činila 9,1%. Tab. 1.5: Hospodářské výsledky vybraných světových automobilek (v mil. eur)

2021

2020

Rentabilita tržeb

Obrat

Zisk Rentabilita tržeb

Obrat

Zisk

VW

250 200 14 843 5,9% 222 884 8 824 4,0% 238 484 21 661 9,1% 206 831 17 064 8,3% 167 971 23 006 13,7% 154 309 3 600 2,3% 126 150 17 937 14,2% 115 885 -1 279 -1,1% 111 764 8 657 7,7% 107 787 5 497 5,1% 110 600 5 373 4,9% 100 096 4 996 5,0% 64 027 1 638 2,6% 59 756 -3 410 -5,7% 11 239 12 382 110,2% 98 990 3 775 3,8% 152 119 14 336 9,4% 134 400 - -

Toyota*

Mercedes Benz

Stellantis

Ford GM

Honda* Nissan*

BMW

Hyundai 8 314 3 657 44,0% 75 919 1 181 1,6% Zdroj: MarketScreener; seřazeno dle obratu za rok 2021; přepočteno k začátku roku 2021; *finanční rok končí 31. 3.

Prodej osobních automobilů ve světě Prodeje osobních automobilů v roce 2021 činily 56,4 mil. ks, což oproti roku 2020 znamená růst o 5% (oproti roku 2019 však byly prodeje stále nižší o 12%). Největší podíl na prodejích má dlouhodobě Asie, kde bylo v roce 2021 prodáno 34,5 mil. ks osobních automobilů (61% podíl). Z toho na Čínu připadá 21,5 mil. ks proda ných vozů (38% podíl). Prodeje v Evropě činily 14 mil. ks (25% podíl). V USA bylo prodáno 3,4 mil. ks osobních automobilů a jejich podíl na světových prodejích činí 6% (dáno větší poptávkou po vozidlech typu light-truck v USA).

17

Obr. 1.10: Světové prodeje osobníchautomobilů (2021, vmil. kusů; popisekoznačuje meziroční změnu oproti roku 2020)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika za hrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Z hlediska meziroční změny v počtu registrovaných (prodaných) osobních au tomobilů v rámci světových regionů došlo v roce 2021 k největšímu meziročnímu růstu v Africe (25%) a Asii (7%). Prodeje v regionu Evropa v roce 2021 meziročně poklesly o 1%. Všechny světové regiony však stále v roce 2021 byly v prodejích osob ních automobilů pod úrovní z roku 2019. Prodeje osobních automobilů v Evropě byly v roce 2021 nižší o 22% oproti 2019, v Americe o 27%, v Asii o 3%, v Africe o 6%. Obr. 1.11: Registrace či prodeje nových osobních automobilů (v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika za hrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ

18

Z porovnání produkce a prodejů osobních automobilů je patrné, že produkce nad prodeji osobních automobilů převažovala v roce 2021 pouze v regionu Asie. V Evropě byly v roce 2021 hodnoty produkce a prodeje téměř vyrovnány. V Asii produkce nad prodeji v roce 2021 převažovala o téměř 4 mil. kusů. V Americe bylo naopak prodáno o 2,5 mil. více osobních automobilů, než bylo vyrobeno. Obr. 1.12: Srovnání produkce a prodejů osobních automobilů v roce 2021

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); region Amerika za hrnuje Severní, Střední a Jižní Ameriku, region Asie zahrnuje také Oceánii a Střední Východ Mezi zeměmi, které jsou největšími producenty osobních automobilů, je na 1. místě v počtu prodaných vozidel Čína – v roce 2021 zde bylo prodáno 21,5 milionů kusů osobních aut. Následují Japonsko, kde bylo prodáno 3,7 milionů kusů, a USA (3,4 milionu kusů prodaných osobních automobilů). Při přepočtu na obyvatele však bylo nejvíce osobních automobilů v roce 2021 prodáno v Německu (zhruba 32 automobilů na 1 000 obyvatel). Následuje Japonsko (29 automobilů na 1 000 obyvatel) a Jižní Korea, kde činil počet prodaných vozidel na 1 000 obyvatel zhruba 28 kusů. V České republice bylo v roce 2021 prodáno 19 au tomobilů na tisíc obyvatel.

19

Obr. 1.13: Registrace či prodeje osobních automobilů ve vybraných zemích (2021, v mil. kusů)

Zdroj: International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA), World Bank (2020); jed ná se o největší producenty osobních automobilů; *data za Írán nebyla v době zpracování dostupná V počtu prodaných kusů automobilů se dle údajů platformy MarkLines na první místo ve světě v roce 2021 dostala japonská Toyota s celkovými prodeji 10,5 mil. kusů (10% nárůst oproti 2020). Koncern Volkswagen, který v roce 2021 prodal celkem 8,9 milionu kusů automobilů (-4,5% oproti 2020), tak skončil až druhý. Třetí pozice připa dá na Renault-Nissan-Mitsubishi (7,8 mil. ks). Obr. 1.14: Počet prodaných vozů vybraných automobilek ve světě 2021, 2020 (v mil. kusů)

Zdroj: MarkLines

20

Pro evropské automobilky jsou z hlediska prodejů automobilů dominantními svě tovými regiony Evropa a Asie. Vyplývá to z výročních zpráv společností. Podíl regionu Asie na prodejích koncernu Volkswagen činí zhruba 44%, podíl Evropy 43%. Tab. 1.6: Podíl prodejů vybraných automobilek v jednotlivých světových regionech

Asie (%)

Amerika (%)

Evropa (%)

Volkswagen

41,0 42,0 48,0 16,0 2

15,0 18,0 15,0 1 13,0 3 43,0 35,0

43,0 38,0 34,0 65,0 48,0 43,0

BMW

Mercedes-Benz

Renault Stellantis

3,0

Volvo

16,0

Zdroj: Výroční zprávy společností 2021, Renault 1H/2022 123

1.2 Vývoj automobilového průmyslu v EU

Výroba motorových vozidel v Evropské unii Výroba motorových vozidel v Evropské unii se po propadu způsobeném hospo dářskou krizí, který kulminoval v roce 2009, dokázala opět v následujících letech navrá tit k růstu. Později však sektor začal stagnovat, či ve velkých ekonomikách v letech 2018 a 2019 dokonce klesat. S příchodem pandemie koronaviru se automobilový průmysl, podobně jako celá řada dalších odvětví, dostal do velkých potíží. Restrikce a přijatá opat ření na úrovni jednotlivých států utlumila nebo přímo zastavila v některých měsících roku 2020 výrobu. Pokles produkce osobních aut v EU27 činil v roce 2020 oproti před chozímu roku 23,5%. V roce 2021 se však, ač se ekonomiky členských států dokázaly oklepat a začít růst (hospodářský růst EU v roce 2021 byl ve výši 5,4% HDP), propad výroby i nadále prohluboval. Meziročně klesla výroba osobních aut v EU v roce 2021 o 7,7% na 9 946 696 ks. Rozdíly ve výrobě osobních aut jsou mezi členskými státy EU i vzhledem k přijatým protiepidemickým opatřením značné. Nárůst produkce zazname naly jen státy Rakousko (+15%), Švédsko, Portugalsko (oba sáty po 5%) a Slovensko (+1,4%). Dvouciferné poklesy naopak postihly státy Slovinsko (-32%), Nizozemsko (-26%) a Polsko (-11,5%). Vysoký pokles se nevyhnul ani největšímu producentovi osobních aut v EU a to Německu, kde meziroční pokles činil 14,9% (z 3 393 960 osob ních aut v roce 2020 na 2 889 252 v roce 2021). V případě celkového počtu vyrobených motorových vozidel v Evropské unii činil meziroční pokles 5,7% na 12,13 mil. kusů v roce 2021. V roce 2021 tvořily osobní automobily v Evropské unii 82% všech vyrobených motorových vozidel.

1 Severní Amerika 2 Eurasie a Asia-Pacific 3 Latinská Amerika

21

Obr. 1.15: Vývoj počtu vyrobených osobních automobilů v EU27 (v mil. ks)

Zdroj: ACEA, AutoSAP, VDA, Anfac, CCFA

Růst automobilového průmyslu dosahoval v jednotlivých státech EU různé in tenzity. Například Francie po roce 2008 začala ztrácet svou pozici světové velmoci v au tomobilovém průmyslu. Při srovnání výroby osobních automobilů v „předcovidovém“ roce 2019 s předkrizovým rokem 2007 byla Francie na zhruba dvou třetinách výroby (což představuje pokles o necelý milión osobních aut). Další velký propad zaznamenaly Itálie, Belgie, Švédsko či Polsko. Naopak velmi se dařilo a daří odvětví v některých ze mích bývalého východního bloku – ve Slovensku a v Česku. Česko bylo se 1,4 milióny vyrobených motorových vozidel v roce 2019 na 5. místě mezi členskými státy EU, v pří padě výroby osobních aut dokonce na 4. místě (Česko předstihlo Británii, kde došlo k výraznému meziročnímu propadu ovlivněném také brexitem). Maďarsko a Rumunsko dokázaly nalákat automobilové koncerny na kvalifikovanou a stále levnou pracovní sílu (u Maďarska a Rumunska je to navíc ještě nízká výše sazby daně z příjmu právnických osob), a staly se tak pomyslnými vítězi v růstu výroby. Česko v roce 2021 „uhájilo“ pozici třetího (za Německem a Španělskem) největ šího výrobce osobních aut v celé EU, následované Slovenskem, vzhledem k již zmiňo vanému obrovskému propadu ve Francii, která tak klesla až na 5. místo. Ve Slovensku a v Česku navíc relativní význam automobilového průmyslu ještě více vynikne, pokud pře počítáme počet vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel. Slovensko se 175 vy robenými motorovými vozidly v roce 2021 a Česká republika se 104 patří v tomto ukaza teli ke světové špičce. Pokud ukazatel vyrobených motorových vozidel na 1 000 obyvatel vypočítáme i ve světových ekonomikách a státech, které patří mezi největší producenty (například Čína vyrobila v roce 2021 o necelých 14 miliónů aut více než celá EU), zjistí me, že v Číně je to „jen“ 19 motorových vozidel na 1 000 obyvatel a v USA 28.

22

Tab. 1.7: Výroba motorových vozidel v EU a vybraných ekonomikách v roce 2021

Osobní automobily (tis.)

Vyrobená motorová vozidla na 1 000 obyv.

Změna 2021/2020

Celkem (tis.)

Změna 2021/2020

Stát

Německo Španělsko

2 889 1 618

-15% 3 272

-14%

39,4 45,2 20,5

-8%

2 141

-5%

Francie Česko

841

-3% 1 388 -2% 1 113 1% 957 -5% 732 -5% 415 -7% 407 -11% 393 5% 293 5% 279 -4% 260 -26% 154 15% 139 -32% 96 -1% 85 -8% 12 125 7% 26 082 -19% 9 167 -5% 7 847 -2% 3 462 27% 4 399 2% 80 146

3%

1 107

-2%

104,0 175,3

Slovensko

957 433 414 407 195 258 201 228

1%

Itálie

-6% -4% -7%

12,4 42,6 21,2 10,4 28,2 27,1 22,5 15,6 45,4 15,4 27,1 18,5 27,6 62,4 66,9 8,8

Maďarsko Rumunsko

Polsko

-13% 56%

Švédsko

Portugalsko

5%

Belgie

-1%

Nizozemsko

93

-20% 13% -32%

Rakousko Slovinsko

124

96 85

Finsko EU27

-1% -6%

9 947 21 408

Čína USA

3% 4%

1 563 6 619 3 163 3 631

Japonsko

-3% -1% 30%

Jižní Korea

Indie Svět

3,2

57 054 10,2 Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA); International Organization of Motor Vehicle Manufacturers (OICA); Eurostat; data obyvatelstvo svět a neunijní státy World Bank Vývoj v produkci a i (zjednodušeně) určitý přesun výroby mezi státy v minu lých letech lze vypozorovat i ve změně podílu produkce osobních automobilů na celku v členských státech EU. Významně navýšit své výrobní kapacity a dostat se tak mezi přední výrobce se podařilo Slovensku a Česku. U tradičních automobilových velmocí docházelo spíše ke stagnaci nebo poklesu. Největší podíl z celku na produkci osobních aut si udržuje Německo (v roce 2021 s 31,1% podílem), druhé Španělsko (16,7%), následováno Českou republikou (10,2%) a Slovenskem (9,6%). 3%

23

Obr. 1.16: Podíl produkce osobních automobilů v členských státech EU (v %)

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA), jedná se o podíl na celkovém počtu kusů osobních aut Význam automobilového průmyslu pro Evropskou unii je důležitý i z pohledu trhu práce a počtu firem navázaných na automotive, kterých je něco kolem 17 tisíc. Počet přímo zaměstnaných osob v automobilovém průmyslu v Evropské unii v posled ních letech průběžně roste a dosahuje zhruba 2,6 miliónu, což představuje necelých 9% zaměstnanosti zpracovatelského průmyslu. Ne ve všech členských státech je však vývoj stejný. U některých tradičních automobilových velmocí docházelo před několi ka lety k významnému poklesu jak v počtu firem, tak i zaměstnanosti (Francie, Itálie, Španělsko). Do roku 2020 však i díky růstu jednotlivých ekonomik a zvyšující se spo třebě rostl počet zaměstnanců v automobilovém průmyslu u všech významnějších států/ producentů.

24

Obr. 1.17: Počet firem – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

Zdroj: Eurostat – Manufacture of motor vehicles, trailers and semi-trailers NACE rev.2 C29; data Itálie 2019 (místo 2020) Automobilový průmysl v některých členských státech Evropské unie představu je významného zaměstnavatele a součást celého hospodářství. Pro Česko, Slovensko, Polsko, či Rumunsko docházelo k nárůstu jak co do počtu firem, vyrobených auto mobilů, tak i počtem zaměstnaných lidí v automobilovém průmyslu. V těchto státech narostly počty zaměstnanců jak absolutně, tak se i relativně zvýšila zaměstnanost v au tomotive na celkové zaměstnanosti. Jak docházelo k postupnému oživení ekonomiky po hospodářské krizi, odráželo se to i v růstu mzdové hladiny, a tedy nákladů práce na zaměstnance v automobilovém průmyslu. Koronavirová krize se sice velmi projevila v propadu výroby osobních aut z důvodů restrikcí a omezení výroby v mnoha státech, na zaměstnanost to však tak velký vliv nemělo i z důvodů přijatých vládních opatře ní a snah jednotlivých automobilek udržet si své zaměstnance. K většímu propouštění často nedocházelo i z důvodu určité „dočasnosti“ zastavení výroby. Firmy by pak při opětovném nastartování výroby a ekonomik jen s obtížemi sháněly pracovníky, protože míra nezaměstnanosti se v členských státech EU před vypuknutím pandemie pohybo vala na nízkých úrovních. Mezi roky 2019 a 2020 tak docházelo k poklesům zaměst nanosti v řádu nižších jednotek procent, v případě Německa to činilo 2,2%, Španělska 0,3% a v Česku 3,4%.

25

Tab. 1.8: Počet zaměstnaných osob a podíl na celkové zaměstnanosti – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Změna v počtu 2020/2019 Německo 749 496 2,0% 896 209 2,3% 19,6% -2,2% Francie* 224 618 0,9% 232 643 0,9% 3,6% -2,5% Polsko 148 716 1,0% 215 293 1,4% 44,8% -4,1% Česko 139 129 2,9% 175 611 3,5% 26,2% -3,4% Rumunsko 116 591 1,4% 166 851 2,2% 43,1% -7,2% Itálie 170 727 0,8% 167 890 0,8% -1,7% -0,6% Španělsko 140 909 0,8% 159 777 0,8% 13,4% -0,3% Maďarsko 65 153 1,7% 98 583 2,2% 51,3% -5,0% Švédsko 66 456 1,5% 88 098 1,8% 32,6% -6,4% Slovensko 51 082 2,2% 78 817 3,1% 54,3% -3,9% Slovinsko 12 877 1,4% 16 969 1,8% 31,8% -2,4% Zdroj: Eurostat –Manufacture of motor vehicles, trailers and semi-trailers NACE rev.2 C29; vzhle dem k nedostupnosti dat za Francii 2020 použita data 2019 a změny 2019/2010 a 2019/2018 Tab. 1.9: Měsíční náklady práce – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (v eurech na přepočtené zaměstnance) Stát 2010 Podíl na za- městnanosti 2020 Podíl na za- městnanosti Změna v počtu 2020/2010

Změna 2019/2010

Změna 2019/2018

Stát

2010

2019

Německo

5 458 5 350 4 758 4 317 3 742 1 483 1 283 1 258 1 142

7 325 6 500 5 933 5 150 3 950 2 167 2 100 1 917 1 617 1 208

34,2% 21,5% 24,7% 19,3% 46,1% 63,6% 52,3% 41,6% 88,3% 5,6%

2,8% 2,5% 1,7% -0,8% 6,3% 5,7% 4,6% 7,5% 6,6%

Švédsko Francie

Itálie

Španělsko

Česko

Slovensko Maďarsko

Polsko*

Rumunsko 10,7% Zdroj: Eurostat; náklady práce zahrnují veškeré náklady spojené se zaměstnáváním: mzdy a platy, příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení, náklady na pracovní školení, náklady na přijí mání nových zaměstnanců, ošatné apod.; data Polsko 2011(místo 2010) Význam automobilového průmyslu pro některé členy Evropské unie je dobře patrný i z podílu hrubé přidané hodnoty jak na celkovém HDP daného státu, kdy nad průměrem EU27, jež činí 1,7%, jsou například státy Česko s 3,8% (a to se již 642

26

jedná o data za „pandemický“ rok 2021) nebo Maďarsko, Německo či Slovensko, tak i na hrubé přidané hodnotě vztažené k výkonnosti zpracovatelského průmyslu (CZ NACE C), jehož je oddíl Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a ná věsů (CZ-NACE 29) součástí. Samotná hrubá přidaná hodnota reflektuje souhrnnou výkonnost odvětví, a je tak „čistým“ ukazatelem výkonnosti ekonomiky. Na přidanou hodnotu se můžeme dívat i jako na rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou. Tab. 1.10: Podíl hrubé přidané hodnoty (HPH) automobilového průmyslu na HDP a HPH zpracovatelského průmyslu v EU27 (2020)

HPH automotive/ HDP

HPH automotive/ HPH zpracovatelský průmysl

Stát

Slovensko Německo* Česko** Maďarsko Rumunsko Švédsko* Slovinsko

4,0% 3,9% 3,8% 3,1% 2,2% 2,2% 1,5% 1,7% 1,4% 1,0% 0,8% 0,6%

22,7% 20,2% 17,9% 17,6% 13,8% 17,2%

7,1%

EU27* Polsko*

11,2%

8,5% 9,1% 5,4% 5,6%

Španělsko*

Itálie*

Francie*

Zdroj: Eurostat; * data za rok 2019, ** data za rok 2021 Za celou EU podíl hrubé přidané hodnoty na HDP za posledních 10 let vzrostl sice jen mírně, ale u některých členských států byl tento nárůst významnější (a je potře ba zmínit, že proběhla hospodářská krize, která se na ekonomikách a automobilovém průmyslu jako takovém velmi podepsala). V případě Česka došlo v roce 2009 k po klesu a v letech 2012 a 2013 ke stagnaci růstu vývoje podílu hrubé přidané hodnoty automotive na HDP, aby se opět dala na rostoucí trajektorii, která však byla přerušena nástupem koronavirové krize. Přidaná hodnota ve Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů klesla v roce 2020 o 23% na 8,3 miliard eur (z předcho zích 10,8 miliard) Z dostupných údajů, jak je zveřejnil Eurostat, vyprodukovala Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů v roce 202 necelých 9 miliard eur, což představuje meziroční nárůst o 8,3%. Podíl HPH na HDP automobilového průmyslu (čistě jen v oddíle C29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívě sů a návěsů) tak klesl na 3,8%, stejně jako tomu bylo v době hospodářské krize v letech 2012 a 2013. Obdobná situace byla i u vývoje podílu hrubé přidané hodnoty automotive na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu. Ač hrubá přidaná hodnota au tomobilového průmyslu v absolutní hodnotě ve většině států EU v letech 2017 i 2018

27

rostla, vyjádřeno k HDP či zpracovatelskému průmyslu však relativně klesala. Je to i z důvodů vyčerpání produkčních možností růstu automobilového průmyslu a rych lejšímu růstu ostatních odvětví vzhledem k dobré výkonnosti jednotlivých ekonomik. Pokles HPH automobilového průmyslu k HPH zpracovatelského průmyslu v některých státech zase ukazuje na nižší propad celého zpracovatelského průmyslu v době pandemie oproti automotive. V Česku došlo k poklesu HPH zpracovatelského průmyslu o 9,7% mezi roky 2019 a 2020, s následným růstem 9% mezi roky 2020 a 2021. Tab. 1.11: Vývoj podílu hrubé přidané hodnoty (HPH) automotive na HDP Stát 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2,6% 3,2% 3,6% 4,0% 4,2% 3,8% 3,7% 3,3% 3,1% - Rumunsko 1,5% 1,5% 1,5% 1,8% 2,4% 2,8% 2,5% 2,3% 2,2% - Švédsko 1,5% 1,5% 1,6% 2,2% 2,3% 2,3% 2,3% 2,2% - - EU27 1,4% 1,5% 1,6% 1,7% 1,8% 1,8% 1,7% 1,7% - - Slovinsko 1,6% 1,5% 1,6% 1,5% 1,5% 1,6% 1,6% 1,6% 1,5% - Polsko 1,3% 1,3% 1,4% 1,5% 1,5% 1,5% 1,4% 1,4% - - Rakousko 1,2% 1,1% 1,2% 1,1% 1,2% 1,1% 1,2% 1,2% 1,0% - Španělsko 0,7% 0,8% 0,9% 1,0% 1,0% 1,0% 1,0% 1,0% - - Portugalsko 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% 0,8% 0,9% 0,9% - - Itálie 0,6% 0,6% 0,6% 0,7% 0,8% 0,9% 0,9% 0,8% - - Francie 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% - - Zdroj: data Eurostat; vlastní výpočty; data seřazeny sestupně dle roku 2019 Tab. 1.12: Vývoj podílu HPH automotive na HPH zpracovatelského průmyslu (v %) Stát 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Slovensko 15,2% 16,8% 18,5% 18,8% 19,3% 17,9% 20,0% 23,2% 22,7% - Česko 17,4% 17,5% 18,9% 19,2% 20,7% 21,0% 20,7% 21,2% 18,0% 17,9% Německo 17,7% 17,9% 19,1% 19,6% 20,5% 20,8% 20,4% 20,2% - - Maďarsko 14,0% 17,4% 18,3% 19,8% 21,5% 20,0% 19,9% 19,1% 17,6% - Švédsko 10,9% 11,4% 12,3% 16,3% 17,5% 17,6% 17,4% 17,2% - - Rumunsko 7,3% 7,5% 7,0% 9,3% 11,9% 13,9% 13,5% 13,5% 13,8% - EU27 9,9% 10,1% 10,8% 10,9% 11,5% 11,6% 11,4% 11,2% - - Španělsko 6,5% 7,5% 8,4% 8,8% 8,9% 8,9% 9,3% 9,1% - - Polsko 8,1% 8,5% 8,4% 8,4% 8,6% 8,8% 8,4% 8,5% - - Slovinsko 8,7% 7,9% 8,0% 7,6% 7,4% 7,9% 8,1% 7,6% 7,1% - Portugalsko 6,3% 6,1% 6,3% 6,1% 6,0% 6,2% 7,1% 7,3% - - Česko 3,8% 3,8% 4,5% 4,6% 5,0% 4,9% 4,7% 4,8% 3,8% 3,8% 2,8% 2,9% 3,6% 3,7% 3,6% 3,2% 3,8% 4,6% 4,0% - 3,6% 3,6% 3,9% 4,0% 4,2% 4,2% 4,1% 3,9% - - Slovensko Německo Maďarsko

28

Rakousko 7,2% 7,0% 7,0% 6,5% 6,9% 6,6% 7,0% 7,0% 6,2% - Francie 5,9% 5,7% 5,7% 5,8% 5,9% 5,9% 5,7% 5,6% - - Itálie 4,1% 4,5% 4,6% 5,0% 5,5% 5,9% 5,7% 5,4% - - Zdroj: data Eurostat; vlastní výpočty; data seřazeny sestupně dle roku 2019 Vývoj podílu hrubé přidané hodnoty automobilového průmyslu na HDP je u stá tů, kde je tento podíl nejvyšší z celé EU (Česko, Německo a Slovensko), velmi podobný: patrný pokles v roce 2009, stagnace kolem roku 2013 s následným růstem a stagnací v letech 2017 a 2018. U států, kde jsou dostupná data i za rok 2020 (případně 2021), je patrný i pokles způsobený koronavirovou krizí. Obr. 1.18: Vývoj podílu hrubé přidané hodnoty automobilového průmyslu na HDP

Zdroj: Eurostat; data za 2020 a 2021 v Německu a EU nejsou k dispozici; u Slovenska za 2021

29

Obr. 1.19: Vývoj podílu hrubé přidané hodnoty automobilového průmyslu na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu

Zdroj: Eurostat; data za 2020 a 2021 v Německu a EU nejsou k dispozici; u Slovenska za 2021

Zahraniční obchod s motorovými vozidly v Evropské unii Vyrobené automobily jsou důležitým artiklem zahraničního obchodu, a to prak ticky na globální úrovni. V roce 2020 však kvůli probíhající pandemii značně poklesl dovoz i vývoz osobních automobilů ze zemí mimo EU, a to jak v hodnotě, tak i v počtu osobních aut. Koronavirová krize měla na mezinárodní obchod velmi negativní vliv, na rušila spojení a ovlivnila i samotnou distribuci. Globální poptávka zaznamenala obrov ský pokles, hlavně v první polovině roku 2020. Rok 2021 i vzhledem k nižší srovnávací základně a obnovování mezinárodního obchodu znamenal pro obchod s motorovými vozidly oživení. Z Evropské unie byly v roce 2021 vyvezeny osobní automobily v hodnotě 126,9 mi liard eur (což představovalo 0,88% unijního HDP), tedy o 5,7 miliard eur více než v před chozím roce (kdy podíl vývozu osobních aut činil 0,9% na HDP). V případě dovozu hodnota importovaných osobních aut v roce 2021 činila 53,3 miliard eur, meziročně o 3,4% více. Saldo zůstává i nadále kladné ve výši 73,5 miliard eur.

30

Tab. 1.13: Hodnota obchodu s motorovými vozidly (2021; EU27)

Osobní automobily Ostatní motorová vozidla Motorová vozidla – celkem v mil. eur změna 2021/20 v mil. eur změna 2021/20 v mil. eur změna 2021/20

Dovoz Vývoz Saldo

53 344 3,4% 7 170 126 854 4,7% 13 127 73 511 5,7% 5 956

11,9% 60 514 4,3% 2,2% 139 981 4,5% -7,5% 79 467 4,6%

Podíl vývozu na HDP

0,88%

0,09%

0,97%

Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA); Eurostat V důsledku koronavirové krize došlo mezi roky 2019 a 2020 k poměrně význam nému poklesu (o zhruba třetinu) v počtu dovezených osobních aut do EU. Vývoz osob ních automobilů z EU27 poklesl ve stejném období o necelých 16% na 5,19 mil aut, v případě všech motorových vozidel činil 5,8 mil aut, meziroční pokles o 17%. Ke zlep šení situace došlo v roce 2021, kdy se meziročně zvýšil dovoz osobních aut do EU o 1,3% na 3,1 mil. kusů, v případě motorových vozidel došlo naopak k mírnému po klesu o 4,1% na 3,6 mil. kusů. V roce 2021 se vyvezlo 5,7 mil. motorových vozidel (+0,6% meziročně), z toho 5,1 mil. osobních aut (meziročně o 0,5% méně). Tab. 1.14: Počet obchodovaných motorových vozidel (2021; EU27) Osobní automobily Ostatní motorová vozidla Motorová vozidla – celkem tis. ks změna 2021/20 tis. ks změna 2021/20 tis. ks změna 2021/20 Dovoz 3 098 1,3% 467 -29% 3 565 -4,1% Vývoz 5 079 -0,5% 668 9,7% 5 747 0,6% Zdroj: European Automobile Manufactures Association (ACEA) Vzhledem k přijatým protipandemickým opatřením výroba osobních aut byla v mnohých státech na jaře roku 2020 utlumena nebo i krátkodobě zastavena. To se odrazilo i ve sníženém počtu vyvezených osobních aut v daném roce. Oživení ekonomik v roce 2021 sice průmyslu pomohlo, automobilový se však musel potýkat s nedostatkem některých komponentů a s problémy v dodavatelských řetězcích. Z celkového počtu vyvezených osobních aut z EU (5 078 894) se pětina vyvezla do Spojeného království. S odstupem následují s 12,8% Spojené státy americké a Čína (8,1%). Británie zaznamenala ze zemí, kam směřuje důležitý podíl z exportu osobních aut, největší meziroční propad, který činil 25%, což představuje pokles o 327,7 tisíc! aut. Turecko bylo v roce 2021 další země, kam se se významně meziročně snížil počet vyvážených osobních aut, a to o 62,8 tisíc osobních aut (-16,5%). V případě exportu do Číny se počet aut zvýšil o 3,9%, další nárůst (z největších odběratelů unijních osob ních aut) zaznamenaly státy Ukrajina (7,4%), Japonsko (3,8%) a Norsko (24,5%).

31

Obr. 1.20: Vývoz osobních aut z EU27 (dle počtu aut; 2021)

Zdroj: ACEA, Eurostat

Tab. 1.15: Vývoz osobních aut z EU27 (dle počtu aut) 2020 2021

změna

Spojené království

1 308 089

980 362 648 127 410 917 317 128 204 444 209 733 177 224 146 515 122 860 122 001

-25,1% -5,3%

USA Čína

684 393 395 340 379 956 205 643 195 353 170 777 187 698 98 677 122 482

3,9%

Turecko Švýcarsko Ukrajina Japonsko Jižní Korea

-16,5% -0,6%

7,4% 3,8%

-21,9% 24,5% -0,4%

Norsko Srbsko

Zdroj: ACEA, Eurostat V případě vývozu osobních motorových vozidel dle hodnoty exportu (celkem 126,9 miliard eur) byly v roce 2021 největším odběratelem Spojené státy americké (s 20,1% podílem v hodnotě 25,5 miliard eur), následuje Británie se 17,1% a Čína (16,7%). Rok 2020 z důvodu pandemie znamenal pokles hodnoty vývozu osobních aut z EU prakticky ve všech hlavních destinacích. V roce 2021 však nastal obrat ve vývoji a vývoz osobních aut z EU se meziročně zvýšil o 4,7% na 126,8 miliard eur.

32

Obr. 1.21: Vývoz osobních aut z EU27 (dle hodnoty vývozu; 2021)

Zdroj: ACEA, Eurostat

Tab. 1.16: Vývoz osobních aut z EU27 (dle hodnoty vývozu; v mil. eur) 2020 2021 změna USA 23 372 25 508 +9,1% Spojené království 28 106 21 727 -22,7% Čína 18 178 21 172 +16,5% Švýcarsko 6 278 6 408 +2,1% Jižní Korea 6 829 6 350 -7,0% Japonsko 5 630 6 091 +8,2% Turecko 5 953 4 655 -21,8% Norsko 3 112 4 307 +38,4% Rusko 2 145 3 026 +41,3% Austrálie 2 074 2 610 +25,9% Zdroj: ACEA, Eurostat Podíl dovážených osobních aut (v celkovém počtu 3 097 550 kusů) u nejvýznam nějších dovozců do Evropské unie je vzácně vyrovnaný, šest států má podíl mezi 12 až 15%. Největším dovozcem dle počtu aut je Turecko následované Čínou a Japonskem. Druhá Čína dovezla do EU v roce 2020 „jen“ 170 tisíc osobních aut, v roce 2021 to již však bylo 435 tisíc, což představuje nárůst o 156%! Naopak dvouciferné poklesy zazna menaly například Japonsko (-17,2%), Británie (-22,5%) či USA (-20,4%).

33

Obr. 1.22: Dovoz osobních aut do EU27 (dle počtu aut; 2021)

Zdroj: Eurostat, ACEA

Tab. 1.17: Dovoz osobních aut do EU27 (dle počtu aut) 2020 2021

změna -7,1%

Turecko

494 081 169 803 483 358 507 383 318 493 387 720 240 488 170 600 124 892 48 052

458 769 435 080 401 276 393 410 377 404 308 506 270 977 178 267 93 483 53 966

Čína

156,2% -17,2% -22,5% 18,5% -20,4% 12,7%

Japonsko

Spojené království

Jižní Korea

USA

Maroko Mexiko

4,5%

JAR

-25,1% 12,3%

Švýcarsko

Zdroj: ACEA, Eurostat V roce 2020 se celková hodnota dovezených aut do EU snížila o necelou pětinu, v roce 2021 to však již bylo meziročně o 3,4% více. Podíl u dvou největších dovozců (Británie a USA) poklesl o 11%, respektive 22%. Navýšit meziročně dovoz osobních aut v jejich hodnotě se naopak podařilo Jižní Koreji, a to o 29%. K velkým dovozcům se přiblížila Čína, která zaznamenala v roce 2021 oproti roku 2020 nárůst dovozu osob ních aut o 234% v hodnotě 5,9 miliard eur.

34

Obr. 1.23: Dovoz osobních aut do EU27 (dle hodnoty v mil. eur; 2021)

Zdroj: Eurostat, ACEA

Tab. 1.18: Dovoz osobních aut do EU27 (dle hodnoty v mil. eur) 2020 2021

změna

Spojené království

9 314

8 249 8 144 7 105 7 004 6 138 5 905 4 590 2 839 1 918

-11,4% -22,3% +28,9% -13,7% +234,3% +11,7% +29,6% -19,4% +19,8% -3,0%

USA

10 480

Jižní Korea

5 511 8 112 6 330 1 766 4 109 2 191 2 380

Japonsko Turecko

Čína

Mexiko Maroko

JAR

Švýcarsko

271

325

Zdroj: Eurostat, ACEA

Registrace nových osobních automobilů v Evropské unii Rok 2021 pokračoval v poklesu registrací osobních aut v EU (9 700 192 kusů), oproti roku 2020 toto snížení činilo 2,2%. V roce 2020 se počet nových registrací osobních aut v Evropské unii snížil o čtvrtinu z 13 028 tisíc na 9 939 tisíc osobních aut. Pokles u nových registrací postihl v daném roce všechny členské státy Evropské unie. Německo i v roce 2021 pokračovalo v poklesu na 2,6 mil osobních aut (mezi ročně o 10,1% méně). Další velké ekonomiky naopak zaznamenaly mírné růsty Itálie (+5,5%), Francie (+0,5%), Španělsko (+1,0%).

35