167 / 220
165
2. Transparentnost (publicita)
Anglický pojem „
transparency
“, který lze chápat jako otevřenost a veřejnost a který
se používá jak v této práci, tak v ostatní literatuře ve vztahu k investiční arbitráži, je
do značné míry protikladem dvou antonymických anglických pojmů, „
confidentiali-
ty
“ a „
privacy
“.
322
Oba pojmy, které mají být protikladem transparentnosti, však mají
ve vztahu k arbitráži odlišný význam. Jejich rozdílnost na začátek může ilustrovat věta
„
Arbitration is private but not confidential
“. Tato věta již naznačuje odlišnost významu
obou výše uvedených pojmů, a to, že slovo „
privacy“
je považováno za „neveřejnost“
rozhodčího řízení. Tedy, je-li rozhodčí řízení neveřejné, lze jej chápat jako proces, který
není přístupný veřejnosti a kterého se účastní jen strany sporu, případně osoby, které
mají být v řízení vyslechnuty jako svědci apod. Pokud však nějaká informace z řízení
unikne na veřejnost, nejde nutně o porušení procesních povinností ve vztahu k neve-
řejnosti řízení. O takové porušení by však mohlo jít, kdyby rozhodčí řízení bylo plně
řízeno i principem „
confidentiality
“ – tedy důvěrnosti. Transparentnost protikladem
obou pojmů dohromady a lze nejlépe ilustrovat právě na vysvětlení těchto pojmů.
2.1 Privacy (neveřejnost)
Neveřejnost rozhodčího řízení se odvíjí od skutečnosti, že rozhodčí řízení má co
do povahy smluvní základ a tím se výrazně odlišuje od klasického soudního řízení.
Neveřejnost je obecně a dlouhodobě považována za inherentní prvek rozhodčího říze-
ní, který jej do značné míry i definuje. Reprezentativní literatura v této oblasti uvádí,
že arbitráž je výhradně neveřejným tribunálem pro řešení sporů a veřejnost by neměla
být připuštěna, pokud tak namítá některá ze stran sporu nebo nesouhlasí-li rozhod-
ce.
323
Podobný význam neveřejnosti a její status je i v případě tzv. mediace, ve které má
obdobný význam jako v rozhodčím řízení.
324
Nejde tudíž u alternativních řešení sporů
o žádnou zvláštnost.
V současnosti např. současná rozhodčí pravidla UNCITRAL uvádějí v článku 28
odst. 3, který stanoví v první větě:
„Ústní jednání je neveřejné, pokud se strany nedo-
hodnou jinak. Rozhodčí senát může vyžadovat vykázání jakéhokoliv svědka nebo svědků,
včetně znaleckých svědků (znalců) do ústraní po dobu výslechu jiných svědků, s výjimkou
svědka, včetně znaleckého svědka (znalce), který je stranou rozhodčího řízení, který by
principiálně neměl být žádán, aby se vzdálil.“
Neveřejnost je obdobně upravena např. v pravidlech Mezinárodní obchodní ko-
mory (ICC), článku 26 odst. 3, že:
„Rozhodčí soud bude na starosti slyšení, na kterém
322
Srov. NOUSSIA, K.:
Confidentiality in International Commercial Arbitration, A comparative Analysis of
the Position under English, US, German and French law
, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2010, str. 20.
323
Srov. DEMETRIADES CH., DILLON M., JOHNSTONE CH., MOORE Ch.: Russell on the law of
arbitration, Stevens, „
Arbitration is a private tribunal for the settlement of disputes. The public, therefore,
may not be admitted if their admission is objected to by either party or the arbitrator.”
324
Srov. NOUSSIA, K.:
Confidentiality in International Commercial Arbitration, A comparative Analysis of
the Position under English, US, German and French law
, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2010, str. 16.