170 / 220
168
Esso Australia Resources Ltd v Plowman
, rozhodovaný u odvolacího soudu) neuznávají
implikovanou povinnost důvěrnosti. Podobně není uznávaná ani v USA. Případ
Esso
Australia Resources Ltd v Plowman
lze považovat za do jisté míry průlom v chápání
důvěrnosti rozhodčího řízení a jeho vliv se začal projevovat i v následující dekádě in-
vestiční spory nevyjímaje.
Je-li důvěrnost aplikována v rozhodčím řízení, může zahrnovat velmi široký okruh
subjektů rozhodčího řízení, ne-li všechny. Např. půjde o strany sporu a jejich právní
zástupce, rozhodce, administrativní personál, od znalců přes svědky a případně překla-
datele apod. Rozsah takovéto důvěrnosti může být různý a níže příkladem a v obec-
nosti bude vymezen.
2.2.1 Zveřejnění oznámení o zahájené arbitráži
Na základě podané žaloby je uvědomena protistrana a je zahájeno samotné rozhodčí
řízení, ve kterém následují procesní kroky vedoucí k ustanovení arbitrážního tribuná-
lu. Pokud se v této fázi aplikuje pravidlo důvěrnosti, pouze strany sporu budou vědět
o zahájeném a probíhajícím soudním řízení. Nicméně v této oblasti, zejména pokud
jde o investiční arbitráž, došlo k značnému posunu směrem k transparentnosti. O kon-
krétních příkladech bude pojednáno níže.
2.2.2 Dokumenty a jiné informace použité v řízení
Jde zejména o: (i) podání stran sporu, které uvádějí stanoviska včetně podkladů
prokazujících pravdivost tvrzení (které často obsahují také obchodní tajemství a do-
kumenty s vysokou obchodní/technickou a jinou sensitivitou), protokoly z jednání,
včetně vyjádření znalců, záznamů výpovědi svědku. Je nutno oddělovat otázku důvěr-
nosti u dokumentů, které náleží jedné straně sporu a dokumentů, které náleží protist-
raně. Ta strana, která disponovala jistými informacemi (a které ji náleží – např. vlastní
obchodní tajemství), se již před zahájením rozhodčího řízení může rozhodnout, jak
s informacemi naloží. Dokumenty a informace týkající se protistrany a jí náležející,
jsou považovány za mnohem více důvěrné. Stejně důvěrně se při aplikaci důvěrnosti
nakládá s jakoukoliv informací, resp. otázkou, která vyplyne na povrch po čas probíha-
jícího řízení a v jeho rámci. Mezi tyto informace jistě patří i obsah hlasování a jednání
samotných rozhodců, obsah jednání mezi rozhodci a stranami sporu, včetně veškerých
materiálů, které rozhodci a jejich administrativní personál připravují. S osobami, které
jsou co do povahy zvláštním subjektem řízení (např. rozhodci, advokáti, apod.) jsou
často – zvlášť smluvně (rozhodci) povinováni k mlčenlivosti ve věcech, které rozhodo-
vali, v případě advokátů jde o zákonný, případně nadto i etický závazek související s vý-
konem jejich vlastního povolání. Mlčenlivost v případě těchto osob se považuje za ne-
kontroverzní a panuje shoda na její aplikaci bez ohledu na ostatní pravidla důvěrnosti.
2.2.3 Rozhodnutí (nález)
Pokud rozhodčí nález podléhá důvěrnosti, můžeme při domýšlení s kroky navazují-
cími na rozhodčí řízení dojít k závěru, že nemůže absolutní důvěrnosti nelze dostát. Ne