171 / 220
169
všechny rozhodčí řády
335
a vnitrostátní legislativa neupravují zveřejňování nálezů.
336
Bez ohledu na to, co je přesně uvedeno v rozhodčích řádech, zveřejňování nálezů bez
souhlasu obou stran sporu je širokou praxí.
337
Strany v této situaci počítají s případ-
nou nutností vymáhat dobrovolně neplněné povinnosti vznikající na základě výroku
finálního nálezu. Také může dojít k situacím, kdy si orgán na základě vnitrostátního
zákonodárství vyžádá rozhodčí nález, případně by měl rozhodčí nález sloužit k uči-
nění obranných procesních kroků v jiné nebo související arbitráži (výše, v souvislosti
s neveřejností jsem se zmínil o rozhodnutí ve věci
Associated Electric and Gas Insurance
Services (AEGIS) v. European Reinsurance Company of Zurich
). Zveřejnění vydaných
nálezů může sloužit velmi pozitivně dvěma věcem: i) napomáhá vývoji judikatury
v dané oblasti, do které spor spadá a ii) zvyšuje důvěryhodnost v konkrétní rozhodčí
proceduru. Proto zveřejnění je z prizmatu těchto dvou pozitiv jistě vhodné. Nicméně
lze uzavřít, že důvěrnost ve věci rozhodčích nálezů je stále kontroverzním tématem,
zejména v případech, kdy jde o investiční arbitráž.
3. Transparentnost v investiční arbitráži podle NAFTA a dosavadní vývoj
Velice zajímavou oblastí investiční arbitráže je severoamerický kontinent, na kterém
existuje mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou tzv. Severoamerická zóna volného
obchodu (NAFTA), která kromě zóny volného obchodu zahrnuje také mechanismy
řešení sporů mimo jiné i v oblasti investic. Základním právním instrumentem pro
řešení investičních sporů je kapitola 11, část B, která zakotvuje povinné konzultace
a následně i rozhodčí řízení. Prvek, který v NAFTA propojuje dva „světy“ investiční
arbitráže, je možnost vybrat si právní režim – rozhodčí pravidla, kterým se bude inves-
tiční spor subsidiárně řídit, a to jestli bude procedura řízena a) pravidly UNCITRAL,
b) pravidly ICSID nebo c) Dodatečnými pravidly ICSID (pokud pouze jeden z účast-
níků sporu je smluvní stranou dohody ICSID).
338
Otázky vztahující se k transparent-
nosti jsou upraveny jak v rozhodčích pravidlech upravených v předchozí větě, tak
v právu NAFTA. V této souvislosti bude vhodné alespoň obecným způsobem uvést
některé společné a rozdílné rysy uvedených rozhodčích pravidel, o kterých bude blíže
pojednáno v dalších kapitolách této práce.
335
Jako příklad explicitní úpravy lze chápat Řád vydaný Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České
republiky a Agrární komoře České republiky, § 4 stanoví:
„a se souhlasem předsednictva rozhodčího soudu
uveřejňuje vhodným způsobem rozhodnutí zásadní důležitosti.“
a dále pravidla UNCITRAL 2010, které
úpravou zveřejňování nálezů disponují.
336
Příkladem může být zákon č. 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů,
který se o způsobu zveřejňování nálezů nijak nezmiňuje. Dále srov. NOUSSIA, K.:
Confidentiality in
International Commercial Arbitration, A comparative Analysis of the Position under English, US, German
and French law
, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2010, str. 26.
337
Srov.
CME Czech Republic BV v. Czech Republic
a
Lauder v. Czech Republic
, blíže na
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ochrana_trhu.html?year=2006[nahlédnuto 20. 4. 2013].
338
Srov.
North American Free Trade Agreement
, čl. 1120, odst. 1.