182 / 220
180
ve vztahu ke sporům ze starších smluv ii) samostatnost pravidel, která může přispět
k jejich širšímu užívání společně s jinými rozhodčími pravidly.
5.2 Publicita- zveřejňování dokumentů a informací o řízení
Článek 2 Návrhu, uvádí povinnost zveřejnění informace zahájení sporu prostřednic-
tvím repositáře, jehož právní základ je v článku 8 Návrhu. Některá ze stran sporu zašle
repositáři oznámení o zahájení řízení podle pravidel UNCITRAL. Bližší úprava tohoto
článku neřeší praktické problémy, které mohou nastat podrobnost má být oznámení,
zdali repositář má zveřejnit oznámení o zahájení sporu dříve, než oznámení obdrží ža-
lovaný od žalobce.
372
Bohužel předmětem únorového jednání pracovní skupiny rozsah
publicity a praktické otázky s tím spojené řešeny nebyly. Lze proto doufat v posun
v této otázce na říjnovém jednání pracovní skupiny.
373
Návrh předpokládá v článku 3 zveřejňování dokumentů v rámci rozhodčího řízení
a užívá taxativní výčet materiálů, které jsou předmětem zveřejnění.
Článek 3 uvádí jednak seznam dokumentů, které mají být:
– aktivně zveřejňovány (např. podání stran sporu, třetích stran) a
– dokumenty, které mohou být zveřejněny jen na základě žádosti osoby (např.
vyjádření znalce či svědka).
Článek 3 přiznává rozhodčímu tribunálu pravomoc rozhodnout i o zveřejnění těch
dokumentů, které nespadají pod taxativně vyjmenované dokumenty. Otázkou zůstá-
vá, jaké důsledky bude mí jednání osob v postavení rozhodců, které bude v rozporu
s vnitrostátním právem o ochraně utajovaných skutečností. Neznámou bude také, zda
státy, které se budou účastnit sporu, budou schopny dostát své vnitrostátní legislativě
o zveřejňování informací a ochraně osobních údajů.
5.3 Amicus curiae a navrhované postavení
Již podle předchozích kapitol této práce věnující se postavení třetích osob –
amici
curiae
v NAFTA a ICSID,lze vnímat přístup třetích osob do rozhodčího řízení za při-
nejmenším dekádu trvající trend v mezinárodní investiční arbitráži. Přes skutečnost,
že některé tribunály našly ustanovení pravidel UNCITRAL, na které „našroubova-
ly“ oprávnění přijímat podání
amici curiae
, ukazuje se toto řešení jako nedostatečné.
Článek 3 Návrhu se blíže věnuje právě postavení
amici curiae
a přiznává rozhodčí-
mu tribunálu právo na přijetí podání třetí osoby nebo státu ve věci předmětu sporu.
Článek 5 dále předpokládá možná podání ze strany státu, který není stranou sporu, ale
stranou příslušné smlouvy.
Článek 4 Návrhu ukládá fyzickým a právnickým osobám přísnější podmínky pro
přijetí takovýchto podání, zejména předchozí žádost tribunálu o možnost podání, kte-
rá má obsahovat i) vlastnosti osoby (např. profese), ii) zájmy, které chrání, iii) vztah
ke stranám a předmětu sporu a finanční zázemí. Nelze zcela přehlédnout podobnost,
372
Srov. A/CN.9/741, odst. 107.
373
Srov. A/CN.9/WG.II/WP.176 odst. 24.