183 / 220
181
která se objevuje jak u NAFTA, která proceduru skládající se ze dvou kroků před-
pokládá ve sdělení FTC, tak u rozhodčích pravidel ICSID. Na rozdíl od fyzických
a právnických osob tuto podmínku třetí smluvní státy splňovat nemusí. Návrh před-
pokládá podání dvou druhů: i) související s právním výkladem smlouvy ii) která se
týkají skutkových a případně jiných tvrzení. Podání
amici curiae
mají být rozhodčím
tribunálem hodnocena z hlediska zájmu, který má osoba
amicus curiae
a relevantnosti
obsahu jejího podání. Usuzuji proto, že tento článek bude v praxi fungovat obdobně,
jak se tak děje v současnosti v NAFTA či ICSID.
Umožnění podání třetích osob rozhodčímu tribunálu odkrývá mnoho dalších
aspektů a zejména nebezpečí, která na první pohled nejsou viditelná. Mohou se však
ukázat jako jeden z prvků negativně ovlivňující investiční arbitráž (minimálně však
v důvěru v institut
amicus curiae
).
V současnosti není k dispozici ani v jiných oblastech investiční arbitráže žádný me-
chanismus, který by
ex post
ukládal sankci osobě
amici curiae
za uvedení tribunálu
v omyl. K minimalizaci případných negativních následků, výše uvedené případy jsou
formální a obsahové náležitosti uvedené ve článku 4 odst. 3 a oprávnění tribunálu
podle článku 4 odst. 5 a 6 a článku 5 odst. 4 a 5 (tyto články jsou ve svém znění to-
tožné) zajistit, aby
amici curiae
nezatěžovali rozhodčí řízení. Strany sporu jsou zároveň
oprávněny vyjádřit se k obsahu podání
amici curiae
. Stále však zůstává k zodpovězení
otázka vztahující se k článku 5 odst. 1, a to jestli bude rozhodčí tribunál povinen
nebo jen oprávněn přijímat podání třetích smluvních států vztahující se k interpre-
taci smlouvy. Tato otázka zůstala otevřená kvůli zhodnocení případného rozporu s již
uzavřenými platnými smlouvami. Nicméně nestala se předmětem posledních debat
pracovní skupiny.
5.4 Veřejnost jednání
Jedním z hlavních rysů pravidel transparentnosti je ponechání rozhodnutí o veřej-
nosti v pravomoci rozhodčího orgánu (na základě předchozí konzultace se strana-
mi sporu) podle článku 6. Oprávnění rozhodnout o veřejnosti však není neomezené
a rozhodčí tribunálu povinnost rozhodnout o utajení alespoň části jednání, pokud pro
to existují okolnosti. Tribunál může rovněž učinit kroky nutné k zajištění přístupu
veřejnosti na jednání a taky z důvodů organizačně-technických slyšení případně učinit
neveřejné.
5.5 Omezení zveřejňování informací
Na posledním jednání pracovní skupiny se opět dostalo prostoru na článek 7 – ome-
zení veřejnosti informací. Návrh proto počítá s vymezením určitého druhu informací,
které jsou svojí povahou vyňaty z povinnosti publicity. Návrh článku 7 se od říjnového
zasedání pracovní skupiny nezměnil a počítá s obecným vymezením informací, které
jsou důvěrné obchodní povahy a informací chráněných podle předmětné mezinárodní
smlouvy, jež nesmějí být v průběhu řízení zveřejněny. Z důvodu nejednotnosti názorů