178 / 220
176
a) zda může třetí osoba přispět k faktickému/právnímu osvětlení situace, b) zda se
stanovisko bude vztahovat k věci a c) je-li patrný podstatný zájem třetí osoby na řízení.
Tribunál však nesmí při posuzování a následném přijímání podání třetích osob přispět
nebo způsobit situaci, kterou dojde k narušení řádného rozhodčího řízení. Lze uzavřít,
že úprava zakotvená v tomto článku je při porovnání s úpravou v NAFTA mnohem
skromnější. V následujících letech bude jistě velice zajímavé sledovat, jak proniknutí
veřejnosti do tohoto hájemství původně podléhající principu neveřejnosti rozhodčího
řízení ICSID bude ovlivňovat rozhodčí řízení.
Nová úprava neodpovídá na otázku, co vše může být vlastně zveřejněno (za situace,
kdy Rozhodčí pravidla ani Dodatková pravidla výslovně zveřejňování některých doku-
mentů nezakazují). Nalézt odpověď za takových okolností je určitě složitá, protože jde
o poměřování principu důvěrnosti, který je v některých jurisdikcích uznáván jako im-
plicitně zakotvený v rozhodčím řízení a v některých nikoliv s principem veřejnosti. Co
vše může být zveřejněno – zda může účastník zveřejnit své podání či i protistrany (byť
senzitivní povahy), není s konečnou platností řešeno v rámci novelizovaných pravidel.
K dispozici však máme rozhodnutí rozhodčích panelů ICSID, které ve věci
Amco Asia
Corporation and others v. Republic of Indonesia
361
uvedl, že v Rozhodčích pravidlech ani
v Dohodě ICSID není přítomen obecný zákaz zveřejňovat jakékoliv informace ať už
o průběhu řízení, či dokumenty účastníky předložené k posouzení rozhodčím pane-
lem. Nicméně rozhodčí tribunál v této souvislosti uvedl obdobný závěr, jak byl vyjá-
dřen rozhodčím panelem v případu
Metalclad Corp. v. United
Mexican
States
v rámci
NAFTA, a to, že by strany sporu měly zvážit, co hodlají zveřejnit a zda toto zveřejnění
je podpoří rychlé a efektivní vyřešení sporu či nikoliv. Příkladem sporu, který již byl
veden podle revidovaných pravidel ICSID je případ
Biwater Gauff (Tanzania) Limited
v. United Republic of Tanzania
.
362
Tribunál v tomto sporu obdobně jako tomu bylo
v případě sporu
Methanex Corporation v. United States of America
v rámci NAFTA činí
rozdíl mezi rozsahem transparentnosti v obchodní a investiční arbitráži. Tribunál bere
v potaz veřejný zájem, který je důvodem pro vyšší transparentnost celého rozhodčího
řízení. Tribunálem byl vzat do úvahy i vztah transparentnosti k vnitrostátnímu právu
strany sporu a v této rovině se rozhodci vyslovili pro upřednostnění vnitrostátního
práva. Transparentnost rozhodčího řízení by měla být v konformním vztahu k právní
úpravě ochrany osobních údajů a utajení určitých informací obsažené v právu strany
sporu. Tribunál v řízení využil v praxi ustanovení článku 37 odst. 2 a přijal podání ze
strany
amici curiae
a věnoval se mu v rámci rozhodčího nálezu.
363
U odůvodnění nálezů je dle nového článku 48 odst. 4 Rozhodčích pravidel ICSID
je středisko jednak povinno zveřejnit část odůvodnění rozhodčího nálezu – a to ne-
prodleně. Nicméně zveřejnění celého nálezu je podle uvedeného článku podmíněno
souhlasy obou stran sporu a tím je transparentnost v této oblasti omezenější, než jak
361
Srov.
Amco Asia Corporation and others v. Republic of Indonesia
(ICSID Case No. ARB/81/1).
362
Srov.
Biwater Gauff (Tanzania) Limited v. United Republic of Tanzania
(ICSID Case No. ARB/05/22).
363
Pozn. autora: tribunál se mu věnoval v rozsahu 12 stran.