40 / 220
38
na celospolečenské vztahy
62
s tím, že v případě veřejného zájmu je možné nastavovat
mantinely informační společnosti tak, aby byly zachovány veškerá základní a ústavně
garantovaná práva osob (včetně osob právnických a například práva na svobodné pod-
nikání dle čl. 26 odst. 1 Listiny).
Informační společnost tedy představuje pojem, jímž se vyjadřuje postavení a dů-
ležitost informačních technologií, jejich rozvoje a aplikovatelnosti v sociálních, ob-
čanských, profesionálních, ekonomických a právních vztazích uplatňovaných v rámci
interakce ve společnosti.
2.2 Služby informační společnosti
Stěžejním pojmem této práce jsou služby informační společnosti. S ohledem na sou-
časnou právní úpravu lze tento pojem definovat. Přestože existuje legální definice slu-
žeb informační společnosti, je nutné upozornit na skutečnost, že se jedná o definici
všeobecnou, neobsahující uzavřený výčet těchto služeb, a tudíž umožňuje
pro futuro
subsumovat pod tento pojem technologické služby, které v současné době nedosahují
významnosti regulace, případně je společnost nezná. Tento přístup nastavení definice
lze považovat spíše za přínosný, zejména s ohledem k technickým aspektům informač-
ního odvětví, umožňujícím z hlediska společenských hodnot pružně reagovat na pří-
padnou potřebu regulace. Na druhé straně však například právě z hlediska trestního
práva by se mohl projevit negativní přístup spočívající v neurčitosti právní normy.
Legální definice služby informační společnosti je obsažena v z. č. 480/2004 Sb.,
který nabyl platnosti a účinnosti dne 7. září 2004
63
a který vychází z definice vyjádřené
pozitivním a negativním způsobem ve Směrnici.
64
Z vlastního pohledu považuji defi-
nici pojmu služba informační společnosti za složitou a strukturovanou v rámci tech-
nického vymezení,
65
přičemž některé definice zcela absentují.
Službou informační společnosti se rozumí
jakákoliv služba poskytovaná elektronic-
kými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky, po-
skytovaná zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je
62
Přestože v uvedených nálezech je právo na informační sebeurčení vztaženo k právu na soukromí jednot-
livce, lze závěry Ústavního soudu aplikovat pro vztahy vyšší úrovně, tj. společenské vztahy v obecném
významu.
63
Do účinnosti tohoto zákona nebyly služby informační společnosti, jejich poskytovatelé a odpovědnostní
vztahy nikterak regulovány. K uplatňování regulačního rámce před účinností z. č. 480/2004 Sb. viz
Matějka, J., Čermák, J. Odpovědnost poskytovatelů volného prostoru na Internetu za cizí obsah. In
Právník, roč. 2001, č. 11. Dostupné také z
http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=48792.
64
Ve své podstatě je definice uvedena v čl. 1 odst. 2 směrnice č. 98/34/ES o postupu při poskytování
informací v oblasti norem a technických předpisů ve znění směrnice č. 98/48/ES, na níž čl. 2 písm. a)
Směrnice odkazuje.
65
Strukturovanost pojmu je v uvedeném kontextu chápána jako situace, kdy definice odkazuje na pojem,
jehož význam je nutné dohledat v jiném právním předpise, přičemž tento následný pojem používá další
technické vymezení, které je následně definováno, případně jeho definice může již chybět.