46 / 220
44
doménového jména přiřazeného z DNS vedeného národní doménovou autoritou),
na jejímž základě dochází ke zpřístupňování informací). Na druhé straně však vyvstává
otázka, zda v takovém případě dochází k nějaké modifikaci případného odpovědnost-
ního vztahu, což by se následně mohlo promítnout v trestněprávní rovině s ohledem
na subjekt trestného činu. V konkrétním případě si lze totiž ad absurdum představit
situaci, kdy kdokoliv bude požadovat odstranění protiprávního stavu, přičemž bude
docházet k devalvaci odpovědnosti na ISP z nižšího subjektu, který může být rovněž
ISP, přičemž není konečný uživatelem služby informační společnosti.
3. Odpovědnost ISP
Z hlediska ISP se dále v této práci zaměříme v obecné rovině nad zavedením odpo-
vědnosti ISP, tj. zda ISP mají nést odpovědnost či nikoliv, a v případě kladné odpovědi
se zaměříme na vymezení odpovědnostního vztahu, konkrétně zda je tato odpovědnost
založena na objektivním nebo subjektivním základě.
3.1 Vymezení odpovědnostního vztahu
Základní otázkou, která se nabízí, je vyjasnění, zda ISP vůbec nějakou odpovědnost
mají. Při hledání odpovědi na tuto otázku je nutné přihlédnout ke všem aspektům
ISP. Jelikož se jedná o definiční autority,
82
které poskytují svou komunikační strukturu
ke zpracování obrovského množství dat, jejichž tvorba, zpracování a přenos probíhají
prostřednictvím nejrůznějších služeb informační společnosti, lze důvodně předpoklá-
dat, že v daném prostředí bude docházet k protiprávním jednáním, která svým význa-
mem mohou dosáhnout společenské škodlivosti z hlediska uplatnění trestního práva.
V uvedeném kontextu tedy mluvíme o tzv. kvantovosti služeb informační společnosti
a s tím spojené případné anonymity jejich uživatelů, kteří se společensky škodlivého
jednání mohou prostřednictvím těchto služeb dopouštět. Tyto aspekty mohou podpo-
rovat jak zavedení odpovědnosti, tak i ponechání ISP mimo rámec odpovědnostního
vztahu. Vzhledem k uvedené kvantovosti a anonymitě je možné ustoupit od zavedení
odpovědnosti ISP, avšak na druhé straně právě tyto uvedené prvky převáží misku vah
na stranu jejího zavedení. Pokud budeme hovořit pouze o jednom ze segmentů kyber-
prostoru – Internetu, je tento považován za jeden z nejmasovějších nástrojů interakce
vzájemných vztahů, který v současné době tvoří nedílnou součást informační společ-
nosti, a jeho odstranění anebo širší omezení nepřipadá, vzhledem k jeho pozitivním
hodnotám pro společnost, v úvahu. Přístup k Internetu je zprostředkováván právě
poskytovateli služeb informační společnosti, a jelikož umožňuje seznání nepředstavi-
telného množství informací, můžeme mluvit o svébytném neohraničeném prostoru,
jehož významnost pro široké spektrum společnosti již nyní dosahuje vysokého stupně.
V případě, že by tento prostor nebyl alespoň do určité míry kontrolován, nebylo by
možné protispolečenská jednání v něm spáchána odstraňovat/korigovat a vzniklo by
tak vakuum, v němž by nebylo možné přistoupit k právní regulaci a s tím spojeného
82
K tomuto pojmu blíže viz Polčák, R. Internet a proměny práva. Praha: Auditorium, 2012, str. 137.