52 / 220
50
byla odpovědnost ISP založena v případě porušení norem trestního práva hmotného,
a to s ohledem na nutnost posouzení protiprávnosti ze strany ISP ve vztahu k případné
nevědomé nedbalosti a uplatňované presumpce neviny.
107
V návaznosti na výše uvedené lze konstatovat, že nejvyšší míře uplatnění trestního
postihu podléhají host provideři. Pomineme-li zcela situaci, kdy by se protiprávní-
ho jednání dopustili úmyslně od počátku,
108
případně po prokazatelném uvědomění
o protiprávnosti obsahu informace, mohou host provideři odpovídat z hlediska jed-
notlivých skutkových podstat trestných činů obsažených v trestním zákoníku pouze
za omisivní trestné činy spáchané z nedbalosti, není-li v konkrétním případě vyžadova-
ná hrubá nedbalost (ustanovení § 16 odst. 2 trestního zákoníku). Host provider by tak
mohl odpovídat ve formě účastenství. Lze rovněž upozornit na problematiku trestní
odpovědnosti právnických osob,
109
pokud je host provider právnickou osobou.
110
4. Úvahy de lege ferenda
Jednou z úvah de lege ferenda představuje možnost zavedení samostatné skutko-
vé podstaty pro odpovědnost ISP ve spojení s jejich případným postihem, bude-li se
jednat o právnickou osobu. S ohledem na uplatnění
ultima ratio
trestního práva lze
spíše uvažovat o zavedení samostatné skutkové podstaty v rámci správního trestání
prostřednictvím z. č. 480/2004 Sb. Je však nutné přihlédnout k povaze odpovědnosti
ISP v návaznosti na ustanovení § 3 až 6 z. č. 480/2004 Sb., které svou nepřesnou
transpozicí ze Směrnice vyvolává dojem, že z hlediska české úpravy dochází k založení
odpovědnosti ISP, nikoliv jejímu omezení.
V daném případě by bylo tedy možné uvažovat o zavedení správního deliktu či
přestupku, zejména z hlediska odpovědnosti host providerů, která je dle české úpra-
vy postavena na nevědomé nedbalosti, což je typický prvek pro přestupky. Do jisté
míry se jeví problematickou konstrukce správního deliktu v případě právnické osoby,
přičemž určující bude právě určení odpovědnosti na subjektivním nebo objektivním
principu. Z hlediska výše uvedeného nastavení právní úpravy tak, že spíše lze dovozo-
vat, že odpovědnost ISP se zakládá, bylo by možné přistoupit ke konstrukci subjektivní
odpovědnosti s možností exkulpace.
Terpve po uplatnění tohoto konceptu a v případě společenského zájmu na ochraně
těchto vztahů by bylo možné uvažovat o zavedení příslušné skutkové podstaty v rámci
trestního zákoníku.
107
Takové posouzení ze strany ISP by představovalo posouzení předběžné otázky, o které OČTŘ rozhoduje
samostatně.
108
V takovém případě by byl v postavení (spolu)pachatele (ustanovení § 22 a 23 trestního zákoníku).
109
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších
předpisů.
110
Výklad k této problematice a vzájemným vazbám odpovědnosti host providera jako právnické osoby
a trestní odpovědnosti podle zákona č. 418/2011 by přesáhl stanovený rozsah práce, přičemž na relativní
novost obou institutů by bylo nutné věnovat dané problematice náležitou pozornost.