46
projevu apod.
87
K vyloučení objektivní odpovědnosti také nasvědčuje skutečnost, že
ISP nemají povinnost dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací
anebo aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah
informace.
88
Lze se tedy přiklonit k závěru, že vhodnější se jeví koncepce zavedení
subjektivní odpovědnosti ISP.
3.2 Odpovědnost ISP z hlediska české právní úpravy
Odpovědnost ISP je v českém právním řádu obsažena v z. č. 480/2004 Sb. Jedním
z cílů tohoto právního předpisu je vymezit hranice odpovědnosti poskytovatele slu-
žeb informační společnosti tak, aby byly jasně stanoveny podmínky, kdy je založena
odpovědnost poskytovatele za obsah informací jím zprostředkovaných či uložených.
89
Z hlediska nastavení podmínek založení odpovědnosti pro ISP, tj. stát shledal zájem
na vymezení právního rámce v této oblasti, by bylo možné usuzovat na veřejnoprávní
charakter z. č. 480/2004 Sb.
90
Na druhé straně je nutné si uvědomit, že oblast odpo-
vědnosti ISP je dnes pouze otázkou dohody mezi poskytovatelem služeb a jejich uži-
vatelem, a protože není možné se smluvně zbavit odpovědnosti za protiprávní jednání,
byla tato oblast upravena zákonem. V kontextu těchto souvislostí a s ohledem na další
části z. č. 480/2004 Sb. (například neexistence orgánu dozoru dle ustanovení § 10), lze
učinit závěr, že ustanovení o odpovědnosti ISP nemají veřejnoprávní povahu,
91
čímž je
podtržena případná subjektivní odpovědnost ISP z hlediska českého práva.
Výše uvedené pojetí odpovědnosti ISP v z. č. 480/2004 Sb. může vyvolávat dojem,
že zákonodárce nastavil koncept odpovědnosti na jejím založení s uplatněním elimi-
načních prvků případného vyloučení.
92
Dále bude pojednáno o podmínkách odpovědnosti ISP s ohledem na cizí obsah,
konkrétně o odpovědnosti tzv. access providerů a host providerů. V této souvislosti je
nadbytečné pojednávat o odpovědnosti tzv. content providera, neboť tento pouze vyu-
žívá službu informační společnosti od jejího poskytovatele (tj. host providera). Nadto
content provider poskytuje/zpřístupňuje obsah jiným uživatelům prostřednictvím in-
ternetu, přičemž se jedná o obsah vlastní, tj. vytváří ho, spravuje ho a má možnost
manipulace (dispozice) s ním. Není však vyloučeno, že tímto obsahem může poru-
šovat nebo ohrožovat práva a oprávněné zájmy třetích osob, čímž může založit svůj
87
Polčák, R. Právo na internetu: spam a odpovědnost ISP. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2007, str. 54.
88
Viz čl. 15 odst. 1 Směrnice a ustanovení § 6 z. č. 480/2004 Sb.
89
Vizdůvodovázprávakz.č.480/2004.Dostupnázhttp://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=4&ct=579&ct1=0
90
Tomuto nasvědčuje i skutečnost úpravy orgánů příslušných k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto
zákona v ustanovení § 10 z. č. 480/2004 Sb. Při bližším zkoumání tohoto ustanovení však zjistíme, že
výkon dozoru se vztahuje pouze pro šíření obchodních sdělení a pro povinnosti vyplývající z § 8 odst. 3,
tj. ani jedna oblast se nedotýká odpovědnosti ISP.
91
Tento závěr byl na základě osobního jednání ze dne 15.3.2013 potvrzen i ze strany Ministerstva průmyslu
a obchodu – Sekce digitální ekonomiky.
92
Jedná se o opačný přístup než je uplatňován ve Směrnici, která ukládá členským státům povinnost vy-
loučit odpovědnost ISP až na specifické případy. Blíže viz Polčák, R. Internet a proměny práva. Praha:
Auditorium, 2012, str. 149.