VI. konference SVOČ PrF UK 2013 doktorandi

Do skupiny ad c) řadíme poskytovatele služeb, jejichž prostřednictvím dochází k uklá-

dání informací poskytnutých/dodaných uživatelem, a to bez ohledu o jaký druh dat se

jedná. S ohledem na tak širokou specifikaci lze usuzovat, že se jedná o nejširší skupinu

ISP. Do této skupiny například řadíme provozovatele hostingových služeb, webhou-

singových služeb a datových úložišť zahrnujících i veřejné datové galerie (hudba, foto-

grafie, videa).

Nejvýznamnějším a nejběžnějším z výše uvedených subjektů je provozovatel hostin-

gových služeb (host provider nebo také tzv. poskytovatel volného prostoru), kterým se

rozumí právnická nebo fyzická osoba, která na základě smluvního vztahu poskytuje

na Internetu datový prostor jiným subjektům (content provider

) a tak zpřístupňuje

cizí obsah prostřednictvím sítě internet, případně poskytuje další služby s tím spoje-

né.

2.4 Uživatel služby informační společnosti

V úvodu této práce bylo konstatováno, že jejím cílem není poukázat na trestně-

právní odpovědnost třetích osob neboli uživatelů, tj. osob, které v daném vztahu ne-

jsou poskytovateli služby informační společnosti. Avšak s ohledem na skutečnost, že

trestněprávní odpovědnost ISP může být dovozována z činnosti, resp. protiprávního

jednání uživatelů, je vhodné specifikovat, které subjekty jimi mohou být.

V souladu s ustanovením § 2 písm. e) z. č. 480/2004 Sb. je uživatelem každá fyzická

nebo právnická osoba, která využívá službu informační společnosti, zejména za účelem

vyhledávání či zpřístupňování informací. Z takto vyjádřené zákonné definice se jako

stěžejní opět jeví pojem služba informační společnosti, který byl podán výše. Pokud se

jedná o uživatelskou činnost, jejímž prostřednictvím se na službě informační společ-

nosti podílí, je uveden demonstrativní výčet spočívající ve vyhledávání nebo zpřístup-

ňování informací. Tyto činnosti podtrhují skutečnost, že z postavení uživatele je nutná

aktivní činnost využívání služby informační společnosti, přičemž není podstatné, zda

služba je využívaná k profesním nebo jiným účelům.

Typickým příkladem uživatele

je koncový příjemce služby – návštěvník webových stránek.

Otázkou zůstává, zda je možné za uživatele považovat také jiného ISP, například

jedná-li se o vztah například národní doménové autority a držitele domény. Z výkla-

dového hlediska definice uživatele je nutné odpovědět na tuto otázku kladně. Držitel

domény bude naplňovat veškeré definiční znaky, tj. bude se jednat o právnickou nebo

fyzickou osobu využívající službu informační společnosti (zde například využívání

Content provider neboli poskytovatel obsahu je konkrétní subjekt, který vytvořil nebo si nechal vytvořit

obsah (např. webové stránky) a který má tento obsah umístěn na datovém prostoru k tomu vyhrazeném

poskytovatelem volného prostoru.

Matějka, J., Čermák, J. Odpovědnost poskytovatelů volného prostoru na Internetu za cizí obsah. In

Právník, roč. 2001, č. 11. Dostupné také z

Viz definice příjemce služby dle čl. 2 písm. d) Směrnice: ,,d) „příjemcem služby“ každá fyzická nebo

právnická osoba, která k profesním či jiným účelům využívá služeb informační společnosti, zejména

pro vyhledávání či zpřístupňování informací;“.