Table of Contents Table of Contents
Previous Page  169 / 268 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 169 / 268 Next Page
Page Background

167

boje zakazuje takové kybernetické útoky, které by způsobovaly nadměrná zranění nebo

útrapy nebo měly nerozlišující účinky.

34

͹.ͷ Kybernetická operace v průběhu operace Orchard

První kybernetická operace, jíž se tento příspěvek zabývá, byla součástí vojenské mise

Orchard. Informace o této misi nebyly nikdy oficiálně potvrzeny. Izrael 6. září 2007

údajně kybernetickým útokem vyřadil syrskou protileteckou obranu a při následném

náletu bombardoval domnělé jaderné zařízení v severní Sýrii. Izraelský software proni-

kl do počítačových sítí syrských obránců a zaznamenal hodnoty, které pak zobrazoval

ve smyčce v průběhu útoku. Ačkoli izraelské letectvo překročilo hranice a blížilo se

k cíli, monitory syrským obráncům ukazovaly údaje z okamžiků, kdy byla obloha

prázdná. Existují také odhady, že Izrael pro útok použil technologii Suter, která zahltila

radary falešnými cíli.

35

Samotná kybernetická operace pouze pozměnila fungování syrského radaru, ale ne-

poškodila jej. Přesto podléhá MHP. Zaprvé

neutralizovala

vojenský cíl nepřítele ve smy-

slu článku 52, odstavce 2 Prvního dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám.

Zadruhé tímto získala pro útočící letouny přímou a bezprostřední vojenskou výhodu,

čímž podpořila konkrétní vojenskou operaci proti Sýrii a zároveň přímo zamezila syr-

ské obraně. Existenci ozbrojeného konfliktu není v daném případě nutné přezkou-

mávat, protože spojení kybernetické operace s konkrétní bojovou akcí, která zničila

zařízení, je jednoznačné.

36

Kybernetická operace, která vyřadila radary, je plně v souladu s MHP a lze ji zcela

odůvodnit požadavkem nezbytnosti. Jelikož se jednalo o způsob vyřazení radarů, který

nezpůsobil ztráty na životech, je plně v souladu se zásadou lidskosti. Současně neutra-

lizace radarů přinesla značnou vojenskou výhodu, aniž by zasáhla civilní obyvatelstvo.

Proto neporušila ani zásadu proporcionality. Vojenské radary tvořily bezesporu legi-

timní cíl, byla tedy dodržena také zásada rozlišování. Samotná kybernetická operace

pak obsluze radarů v žádném případě nezpůsobila nadměrné utrpení nebo strádání,

tudíž odpovídala i zásadě omezenosti volby prostředků a způsobů boje.

U zničení nukleárního zařízení by bylo možné namítat existenci důvodných po-

chybností o vojenském využití objektu – mohlo jít například o objekt využívající

atomovou energii mírově. Pak by byla porušena zásada rozlišování. Zároveň existují

34

Obecně k jednotlivým zásadám JUKL

op. cit.

s. 178-184, k problematickým aspektům jejich aplikace

na kybernetický prostor blíže v GERVAIS,

op. cit.,

s. 563-573. SCHAAP,

op.cit.,

s. 148-150. Talinský

manuál konkretizuje zásadu přiměřenosti kybernetického útoku v pravidlu 51 a podrobně stanovuje

zajištění proporcionality útoku v části VII. Zásadu rozlišování upravuje v části IV (pravidlo 37-40),

zásadu omezenosti volby prostředků a způsobů vedení boje v části V (pravidlo 41-48).

35

Significant Cyber Incidents since 2006

. [online]. Centre for Strategic and International Studies. [citováno

dne. 2. 1. 2015]:

<csis.org/files/publication/120504_Significant_Cyber_Incidents_Since_2006.pdf

>,

bod 11.

Operation Orchard

. [online]. [citováno dne. 2. 1. 2015].

<http://www.bibliotecapleyades.net/

sociopolitica/sociopol_middleeast12.htm>

36

Izrael byl navíc se Sýrií ve válečném stavu v podstatě už od doby svého založení.