168
spekulace, že v objektu zahynulo několik vědců ze Severní Koreje. V takovém případě
by bylo nutné prověřovat otázku proporcionality. Kybernetická operace ale nemá akce-
sorickou povahu. Posuzujeme ji separátně a odděleně od leteckého útoku, který měla
podpořit. Samotná kybernetická operace odpovídá zásadám MHP.
. Kybernetické operace při konfliktu v Gruzii
V srpnu 2008 proběhl ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Gruzií o sporné území
Jižní Osetie. Před vstupem ruských sil do Jižní Osetie a dále v průběhu konfliktu smě-
řovala proti Gruzii řada kybernetických operací. Hackeři zahltili gruzínské emailové
schránky, útoky typu DDoS zablokovaly některé gruzínské vládní stánky. Další kyber-
netické operace pozměnily obsah těchto stránek tak, že se na nich octly fotografie při-
rovnávající prezidenta Gruzie k Adolfu Hitlerovi. Zasažena byla také gruzínská televiz-
ní stanice, zpravodajské stránky mezinárodních médií spravované z Gruzie a největší
gruzínská soukromá banka.
37
Kybernetické operace byly velmi přesně synchronizované
s konvenčními bojovými akcemi, proto se rozšířily domněnky, že je do určité míry
organizovalo Rusko.
38
Internetové servery určené „ruským vlastencům“ rovněž distri-
buovaly programy, které si mohl kdokoli stáhnout a propůjčit kapacitu svého počítače
strůjcům kybernetických operací.
39
Při hodnocení těchto operací převládá názor, že nepodléhaly mezinárodnímu hu-
manitárnímu právu, byť byly některé cíle jako například webové stránky gruzínského
ministerstva obrany v podstatě cíli vojenskými. Operace se sice děly za ozbrojeného
konfliktu, ale samy o sobě nezpůsobovaly smrt, zranění, zničení nebo poškození a ne-
souvisely s konkrétními bojovými akcemi. Jejich spojení s konfliktem je tedy nedosta-
tečné. Naopak podle většinového hodnocení nepřesáhly intenzitu pouhé nepříjemnos-
ti (
inconvenience
). Skutečnost, že populace v Gruzii není na informačních technolo-
giích natolik závislá, umocnila názor, že operace nezpůsobily závažnou ekonomickou
škodu ani strádání obyvatelstva.
40
Nemožnost přičíst operace konkrétní straně přitom
dále oslabuje spojení těchto operací s ozbrojeným konfliktem mezi danými stranami.
Hodnotit tyto operace z pohledu MHP můžeme pouze v případě, že přistoupíme
k extenzivnímu, menšinou zastávanému výkladu. V takovém případě dané operace
odporují zásadě rozlišování a omezenosti volby prostředků boje tím, že míří na civilní
cíle a mají nerozlišující účinky. Zároveň operace porušují zásadu přiměřenosti, neboť
vojenská výhoda získaná neutralizací daných cílů nepřevyšuje negativní důsledky této
neutralizace pro civilní populaci. MHP dále stanoví v rámci rozlišování nutnost re-
spektovat novináře, kterou by mohly porušovat kybernetické operace proti médiím
– gruzínské televizní stanici a zpravodajům mezinárodních médií. Toto pravidlo je
37
TIKK, Eneken. KASKA, Kadri. VIHUL, Lis.
International Cyber Incidents: Legal Considerations
. Talinn:
CCDCOE, 2010. ISBN: 978-9949-9040-0-6. S. 68 a násl., podrobný popis útoků nalezne čtenář tamtéž.
38
LIN, Herbert,
op. cit.,
s. 520.
39
TIKK, Eneken. KASKA, Kadri. VIHUL, Lis, S.,
op. cit.,
s. 73.
40
Tamtéž.