SLP 09 (2015)

170

Právě takovýto útok by pravděpodobně podléhal regulaci MHP, ostatní operace opět

způsobují pouhé nepříjemnosti, jako tomu bylo v případě konfliktu v Gruzii, a podle

většinového výkladu je nelze podřadit pod regulaci MHP. Pokud bychom zastávali vý-

klad menšinový, extenzivní, pak by tyto operace porušovaly zásadu rozlišování, přimě-

řenosti a omezenosti volby prostředků a metod vedení boje. Opět by ovšem bylo nutné

v celkovém kontextu konfliktu posoudit přičitatelnost konkrétních operací – podle or-

ganizátorů a okolností operace bychom určili, zda se uskutečnila v rámci ozbrojeného

konfliktu vnitrostátního, mezinárodního nebo zmezinárodnělého. Zastánci restriktiv-

ního výkladu MHP samozřejmě namítají, že spojení s konfliktem je minimální a chybí

destruktivní důsledky těchto operací, takže MHP nelze vůbec aplikovat.

Operace, při níž byly narušeny počítače ukrajinské vlády a ambasád, zároveň před-

stavuje porušení zvláštního pravidla ochrany diplomatické komunikace. Talinský ma-

nuál v pravidle 84

stanoví, že diplomatické archivy a diplomatická komunikace jsou

chráněny před kybernetickými operacemi vždy. Toto pravidlo ale nevychází výhradně

z MHP, Talinský manuál naopak odkazuje na Vídeňskou úmluvu o diplomatických

stycích a rozsudek MSD v případu Teherán – právě podle něj jsou však diplomatické

styky tzv. „

self-contained regime

“. Jedná se tedy spíše o porušení jiné právní úpravy než

práva humanitárního.

Takové kybernetické útoky, které by nepochybně způsobily zničení či poškození,

žádná ze stran konfliktu nepoužila, byť byly podle výše uvedeného odhadu k dispozi-

ci. Zdůvodnění je samozřejmě třeba hledat v neochotě odhalit kybernetický arzenál

a obavě před nevypočitatelností kybernetických zbraní i před kybernetickou odvetou.

Další, byť možná idealisticky pojatou příčinou však může být také to, že aktéři rozli-

šovali, které kybernetické operace jednoznačně podléhají MHP a byli si vědomi pří-

padného porušení zásad rozlišování, proporcionality a omezenosti volby prostředků.

Proto se možnost kybernetické operace, která by jednoznačně dosáhla intenzity útoku

dle MHP, nezdála jako vhodná. Dále tak probíhaly „patriotické“ kybernetické opera-

ce, které leží v pomyslné šedé zóně aplikovatelnosti MHP či se spíše, dle většinového

výkladu, nacházejí mimo rámec regulace MHP a jejich úpravu je třeba hledat v jiných

právních odvětvích.

ͺ. Závěr

V empirické části příspěvku, byť se zabývá pouze třemi případy, vyvstává podstatný

rozdíl. Na jedné straně stojí operace Orchard, u níž byl válečný nexus zřejmý a která

bez problému podléhá MHP. Zároveň však tato kybernetická operace sama o sobě

neporušuje žádnou ze zásad MHP. Na straně druhé stojí kybernetické operace při kon-

fliktu v Gruzii a na Ukrajině. Ty sice cílí na civilní nevojenské objekty, ovšem nedosa-

hují násilných důsledků, proto se na ně MHP podle převládajícího výkladu ve většině

>, překlad pro-

ved autor příspěvku.

CCDCOE,

op.cit.,

s. 192.