SLP 09 (2015)

171

případů nevztahuje. Zároveň mohou být prováděny spíše sympatizanty jedné z bo-

jujících stran, s tichou podporou či koordinací vlády, nežli samotnými armádními

jednotkami pod přímým velením.

Teprve budoucí postoj států přinese preciznější rozlišení, kdy kybernetická operace

představuje ozbrojené násilí a kdy je jen nástrojem protestu, propagandy nebo jiného

nenásilného donucení jako například sankce. Lze předpokládat, že pokud by samy

státy použily velmi sofistikované kybernetické operace v rámci bojových akcí, bude to

s nejvyšší pravděpodobností v souladu s MHP jako v případě operace Orchard. Jak ale

ukazuje situace na Ukrajině, státy se budou k použití vysoce sofistikovaných a destruk-

tivních kybernetických zbraní uchylovat spíše zřídka. Obvykle budou naopak těžit

z jednodušších kybernetických operací prováděných jejich sympatizanty, které nelze

přičíst samotným státům ani podřídit MHP, protože místo násilných důsledků způ-

sobují pouhé nepříjemnosti nesouvisející s konkrétními bojovými akcemi. Spíše než

zahrnutí těchto nejednoznačně klasifikovatelných operací pod úpravu MHP, může být

vhodnější upravit je jiným odvětvím mezinárodního práva a zachovat tak účel MHP

spočívající v dostatečné ochraně pouze před nejzásadnějšími důsledky ozbrojeného

konfliktu. Autor příspěvku je přesvědčen, že obdobné stanovisko vedlo k počátku pra-

cí na tzv. Talinském manuálu 2.0. Ten by měl vyjít v roce 2016. Jelikož státy denně

čelí právě škodlivým kybernetickým operacím, které nepodléhají

ius in bello

ani

ius

ad bellum

, zaměří se tento dokument na právní rámec jiných odvětví, jako například

mezinárodní právo telekomunikací, právo státní odpovědnosti či lidská práva.

Příspěvek vznikl za podpory GP PRVOUK P17 (Vědy o společnosti, politice a mé-

diích v výzvách doby).

Abstrakt:

Ačkoli bývají kybernetické operace skloňovány v souvislosti s

ius ad bellum

, zásadní

zůstává i jejich nezávislá úprava mezinárodním humanitárním právem. Příspěvek nej-

prve řeší otázku, za jakých podmínek podléhá kybernetická operace regulaci meziná-

rodního humanitárního práva a kdy sama o sobě zakládá existenci (a naplňuje definici)

ozbrojeného konfliktu ve smyslu MHP. Po empirické stránce příspěvek z tohoto pohle-

du zkoumá proběhlé kybernetické operace: kybernetický útok během izraelské operace

Orchard (2007), kybernetické operace při konfliktu v Gruzii (2008) a při konfliktu

na Ukrajině (2014). Dále příspěvek tyto operace rozebírá z pohledu následujících zá-

sad mezinárodního humanitárního práva: válečné nezbytnosti, humanity, rozlišování,

přiměřenosti a omezenosti volby prostředků a způsobů vedení boje.

Klíčová slova:

Kybernetická operace, kybernetický útok, mezinárodní humanitární právo, operace

Orchard, Gruzie, Ukrajina, válečný nexus.

Tallinn Manual 2.0

. [online]. CCDCOE. [citováno dne. 2. 1. 2015].