SLP 09 (2015)

rodní společnosti jako pomocné organizace zdravotnické služby armády, jak to vyplývá

z I. Ženevské úmluvy,

civilního zdravotnictví, jak to vyplývá z IV. Ženevské úmluvy,

a ovšem také samy organizují akce na poskytnutí zdravotnické pomoci.

Náleží jim také v době míru vydávat souhlasy s užíváním znaku červeného kříže

zdravotnickým zařízením poskytujícím bezplatnou péči.

Provozují rovněž národní pátrací služby, které ve spolupráci s Ústřední pátrací agen-

turou MVČK, pátrají po nezvěstných osobách a předávají osobní zprávy, selžou-li jiné

komunikační prostředky. Strany konfliktu jsou povinny umožnit, aby se civilisté mohli

na národní společnosti obracet, v případě okupace je musí okupační správy v činnosti

podporovat a nesmí do jejich činnosti zasahovat.

Uznanou národní společností Červeného kříže v ČR je Český červený kříž,

jako

právní nástupce Československého červeného kříže. Jeho organizační struktura pokrý-

vá celé území republiky, sdružuje na dvě desítky tisíc členů a dobrovolníků a šest stovek

zaměstnanců. Jeho úkoly vymezuje zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu

Červeného kříže a o Československém červeném kříži, a jeho stanovy.

ͻ. Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce

Mezinárodní federace je vedle Mezinárodního výboru druhou složkou Mezinárodního

hnutí ČK&ČP s mezinárodní působností. Vznikla (pod názvemLiga společností Červeného

kříže, současný název platí od roku 1991) v roce 1919 a inspirací bylo založení Společnosti

národů. Do roku 1938 sídlila v Paříži, od té doby až dosud v Ženevě. Je sdružením ná-

rodních společností (v současnosti sdružuje všech 189 uznaných národních společnos-

tí). Důvodem jejího vzniku byla absence centra Červeného kříže, které by organizovalo

a koordinovalo mezinárodní pomoc do zemí zasažených nikoli válkami, ale katastrofami,

epidemiemi, hladomory a podobně, a které by se zabývalo mírovými programy ná-

rodních společností. Byť již roku 1869 rozšířila Mezinárodní konference ČK (Berlín)

poslání národních společností z tehdy úzkého zaměření zdravotnické pomoci obětem

válek i na pomoc při katastrofách, byly to teprve vážné humanitární následky přetrvá-

vající po skončení 1. světové války, které vyvolaly vznik této instituce.

Jak již bylo naznačeno, je působnost Federace na mezinárodní úrovni i ve vztahu

k národním společnostem komplementární k působnosti Mezinárodního výboru ČK.

MF ČK&ČP má dle Statutu Hnutí ČK&ČP přiřčenu vedoucí roli pro mezinárodní

pomoc do oblastí, v nichž neprobíhá ozbrojený konflikt ani vnitostátní nepokoje. Tím

Srov. čl. 26 a násl. Ženevské úmluvy I.

Srov. čl. 17 Dodatkového protokolu I, čl. 18 Dodatkového protokolu II.

Srov. čl. 44 Ženevské úmluvy I, § 1 odst. 1 písm. d) zák. č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu

Červeného kříže a o ČSČK.

Viz

Viz § 6 a násl. Stanov ČČK ze dne 10.6.1993 ve znění pozdějších změn a doplňku – elektronicky dostup-

né na

[cit. 31. 1. 2015].