43 / 268
41
MVČK také dávají Ženevské úmluvy právo navrhnout a realizovat činnost Ústřední
informační kanceláře pro válečné zajatce a pro civilisty; tyto úkoly plní tradičně Ústřední
pátrací agentu MVČK.
Systém ochranných mocností lze v době po 2. světové válce prakticky označit
za mrtvý institut, a to i přes snahu jej „vzkřísit“ řadou ustanovení nově zavedených
Dodatkovým protokolem I k Ženevským úmluvám.
32
Důležitost činnost MVČK
v oblasti činností patřící jinak ochranným mocnostem je tak o to zjevnější. V případě
vnitrostátních ozbrojených konfliktů se, jak známo, institut ochranné mocnosti neu-
platňuje, významné je tedy již zmíněné právo iniciativy MVČK, mající jak smluvní,
tak obyčejovou povahu.
33
Ženevské úmluvy také uznávají právo MVČK rozvinout i další humanitární činnos-
ti ve prospěch obětí ozbrojených konfliktů.
34
Mezinárodní výbor ČK sídlí v Ženevě. Jeho působnost přímo v místech potřeby
zajišťují tzv. Delegace MVČK, což je obdoba diplomatických misí.
35
V současnosti
jsou delegace zřízeny v 80 zemích s působností pro více než 100 států, síť delegací se
přizpůsobuje potřebě. Jednotlivé delegace pak přímo v místě, v těsné spolupráci s per-
sonálem místně příslušné národní společnosti, vykonávají poslání Červeného kříže.
Toto uspořádání umožňuje plnit poslání při ochraně a pomoci obětem ozbrojených
konfliktů opravdu celosvětově.
Pokud se jedná o řízení MVČK, pak jeho nejvyšším orgánem je Shromáždění
MVČK, mající 15 až 25 členů. Členem Shromáždění se může stát pouze švýcarský ob-
čan a Shromáždění samo sebe doplňuje výhradně kooptacemi. Toto pravidlo (původně
chápané jako dočasné)
36
má zajistit přísnou neutralitu a nezávislost rozhodování MVČK.
V čele MVČK stojí prezident volený Shromážděním na 4 roky, chod aparátu řídí gene-
rální ředitel. V ústředí MVČK je zaměstnáno cca 800 osob, v poli pak cca 12.400.
MVČK je financován dobrovolnými příspěvky států – smluvních stran Ženevských
úmluv (plnících roli quasi členských států této mezinárodní organizace), národních
společností, mezinárodních organizací a jiných donorů. V případě rozsáhlých událostí
se obrací na národní společnosti i veřejnost s žádostí o podporu pro tuto konkrétní
situaci.
32
Viz čl.5 Protokolu.
33
Viz společný čl. 3 Ženevských úmluv a obyčejové pravidlo č. 124 Studie – HENCKAERTS, Jean-Marie,
DOSWALD-BECK, Luis. (Eds.), op. cit. v pozn. č. 8.
34
Viz čl. 9/9/9/10 Ženevské úmluvy I-IV.
35
Na základě uzavíraných dohod o sídlech mají také takové postavení, vč. např. nedotknutelnosti prostor
a archivů či pošty vyměňované s ústředím v Ženevě; sám MVČK, na základě dohody o sídle uzavřené se
Švýcarskou konfederací, je vyňat z jurisdikce Švýcarska.
36
Přes řadu úvah se nepodařilo vyřešit otázku, jak naložit s eventuálními členy ze znepřátelených zemí či
jejich sympatizanty. Proto byla myšlenka volby Shromáždění opuštěna.