38 / 268
36
Nejvyšším orgánem Mezinárodního hnutí ČK&ČP jsou Mezinárodní konference
Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
9
Účastníky mezinárodních konferencí jsou
státy – smluvní strany Ženevských úmluv, Mezinárodní výbor Červeného kříže, ná-
rodní společnosti Hnutí ČK&ČP a Mezinárodní federace ČK&ČP. Složení konfe-
rencí má tedy hybridní povahu – krom vládních delegací jsou zde účastny (a hlasují)
také delegace subjektů ze své podstaty na státech nezávislých.
10
Právě účast států dává
ovšem konferencím povahu mezinárodního orgánu ve smyslu mezinárodního práva,
a tedy i rozhodnutí těchto konferencí (rezoluce) se dotýkají sféry mezinárodního práva
veřejného, neboť jsou přijímány státy, představujíce tak oficiální projevy jejich vůle.
11
Řada rezolucí se – krom záležitostí z oblasti vztahů mezi složkami Hnutí ČK&ČP
a státy či financování a podpory složek Hnutí ČK&ČP ze strany států – zabývá pokro-
kovým rozvojem mezinárodního humanitárního práva (MHP), zásadami připravova-
ných smluv MHP (zpravidla předkládaných Mezinárodním výborem ČK), jeho im-
plementací a dodržováním, dále pak postupem složek Hnutí ČK&ČP a států při po-
skytování pomoci v případě ozbrojených konfliktů, ale i katastrof mimo místa ozbro-
jených konfliktů, zkoumáním odvětví mezinárodního práva souvisejících s činností
států a složek ČK&ČP při pomoci obětem válek, násilností či katastrof.
12
Rezoluce
ovšem nesmějí být v rozporu se Základními principy ČK&ČP, ani jimi nelze měnit
statut Mezinárodního výboru ČK nebo Mezinárodní federace ČK&ČP, jak vyplývá
z
Rules of Procedure of the Int. RC Movement
. Jednotliví účastníci konferencí, tedy vč.
států, přijímají také pledges (čestné závazky). Plnění pledges i závazků z rezolucí bývá
vyhodnocováno následující mezinárodní konferencí.
Mezinárodní konference ČK&ČP zasedají zpravidla ve čtyřletém intervalu, závažné
důvody však mohou vyvolat odklad zasedání či naopak zkrácení intervalu.
13
Jako stálý
orgán je mezinárodní konferencí (od roku 1928) volena devítičlenná Stálá komise ČK.
rem obyčejového práva dle uvedené studie [překlad separátu Obyčejové právo z International Review of
the Red Cross, březen 2005, č. 857, MVČK-RD Budapest, 2005, k dispozici na
http://www.cervenykriz.
eu/docs/mhp/Customary_IHL.pdf., cit. 31. 1. 2015].
9
Do roku 1986 (XXV.), včetně,
Mezinárodní konference Červeného kříže.
10
Tato nezávislosti je kodifikována jedním z tzv. základních principů ČK&ČP (viz dále), a to principem
nezávislosti.
11
Srov. PERRUCHOUD, Richard.
Les résolutions des Conférences internationales de la Croix-Rouge.
Geneva:
Henry Dunant Institute, 1979. ISBN 2880440041, str. 46–49. Umožňuje to také praxi Mezinárodních
konferencí ČK&ČP využít při zkoumání obyčejové povahy norem mezinárodního práva (Srov. např.
praxi při tvorbě Studie uved. v pozn. č. 8)
12
Zde připomeňme např. koncept
vnitrostátních nepokojů (internal disturbances)
, jako stavu hromadného
násilí nedosahujícího však intenzity ozbrojeného konfliktu (Srov. rezoluce 10/1921), či z doby nedávné
(rezoluce 1/2003), koncept
mezinárodního práva reakce na katastrofy
(international disaster response law),
jako nově vymezeného odvětví mezinárodního práva veřejného.
13
Důvody odkladu mohly být např. v nemožnosti konferenci v daném místě uspořádat z bezpečnostních
důvodů (1990, Kolumbie – konference byla zrušena) či politických (1952 Washington – konference byla
přeložena do Toronta, neboť USA odmítly udělit víza delegacím z ČLR) nebo pro očekávané zásadní
komplikace (1991, Budapest – nejasnosti ohledně účasti palestinské delegace; konference byla odvolána