SLP 09 (2015)

36 / 268

34
MEZINÁRODNÍ ČERVENÝ KŘÍŽ, ROLE JEHO KOMPONENT
A MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO
Marek Jukl
ͷ. Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce
Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce (dále místy jen „Hnutí“)
je mezinárodně i národně působící celosvětovou humanitární asociací, jejímž posláním
je předcházet lidskému utrpení ve všech jeho formách, nebo je alespoň zmírňovat,
chránit lidské životy a zdraví, zajišťovat respekt k lidské bytosti, a to zejména v situa-
cích ozbrojených konfliktů a jiných mimořádných situacích, působit v oblasti prevence
nemocí, podporovat zdravotní a sociální péči.
Za impuls k jeho zrodu je pokládána snaha Henri Jeana Dunanta vyvolaná osobním
zážitkem z bitvy u Solferina (24. června 1859), kdy byl konfrontován s nedostatečností
péče o raněné příslušníky ozbrojených sil. Na rozdíl od mnohých svých rovněž hu-
manitárně založených předchůdců si uvědomil neoddělitelnost poskytování zdravotní
péče obětem ozbrojených konfliktů a existence univerzálně platné mezinárodněprávní
úpravy postavení těchto obětí a osob, které jim (zdravotní) péči poskytují. Dunant
proto předkládá dva návrhy1 (1) návrh na ustavení pomocných organizací poskytují-
cích péči raněným ve válkách bez rozdílu jejich příslušnosti, (2) návrh na přijetí mno-
hostranné mezinárodní úmluvy jako podkladu pro jejich činnost.
K realizaci těchto úkolů je 9. února 1863 v Ženevě Dunantem a jeho spolupracovní-
ky ustaven Mezinárodní výbor pro pomoc raněným vojákům, jako subjekt švýcarského
soukromého práva, představující ve skutečnosti „přípravný výbor“ pro uskutečnění
mezinárodní konference, která byla obeslána k tématu zlepšení zdravotnické služby
armád a proběhla 26. –29. října 1863 v Ženevě. Tato konference, které se zúčastnily
(i) vládní delegace 16 evropských zemí spolu se (ii) zástupci Mezinárodního výboru
a (iii) zástupci 13 různých filantropických organizací, přijala 10 rezolucí, kterými bylo
ustaveno dnešní mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, přesně-
ji soustava Hlavního výboru (tj. dnešního Mezinárodního výboru ČK)2 a národních
výborů (tj. dnešních národních společností ČK), jež měly spolupůsobit při zajišťování
zdravotnické služby v poli. Jako znak byl přijat negativ vlajky Švýcarské konfederace,
tj. červený kříž na bílém poli. Uvedená konference tak původně ryze soukromé inici-
ativě skupiny kolem Dunanta, „pětice Ženevanů“, vtiskla druhý – mezinárodní – roz-
1 Prostřednictvím své knihy Vzpomínka na Solferino viz DUNANT, Henry. Un souvenir de Solferino.
Geneve: J. Cherbuliez, 1862. Český překlad: DUNANT, Henry. Vzpomínka na Solferino . Praha: Úřad
Českého červeného kříže, 2004, 1. vyd. Dostupné z
rino.pdf [cit. 31.01.2015]
2 Mezinárodní výbor pro pomoc raněným vojákům změnil svůj název na současný Mezinárodní výbor
Červeného kříže v roce 1875.