Table of Contents Table of Contents
Previous Page  37 / 268 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 37 / 268 Next Page
Page Background

35

měr a je chápána jako mezinárodní uznání Mezinárodního výboru Červeného kříže,

zahájení procesu, kdy státy této instituci svěřují úkoly v oblasti ochrany obětí ozbro-

jených konfliktů a pro jejich realizaci jí přiznávají mezinárodněprávní subjektivitu.

Dnes, po jeden a půl století historického vývoje, můžemeMezinárodní hnutí Červeného

kříže a Červeného půlměsíce charakterizovat jako nezávislou mezinárodní humanitár-

ní asociaci následujících složek (komponent), kterými jsou:

• Mezinárodní výbor Červeného kříže, sídlící v Ženevě (dále „MVČK“),

• národní společnosti, sídlící v jednotlivých státech – smluvních stranách Že-

nevských úmluv,

• Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce, síd-

lící v Ženevě (dále „MFČK&ČP“).

První oficiální pojmenování této asociace, přijaté v roce 1928 na XIII. Mezinárodní

konferenci Červeného kříže, znělo

Mezinárodní Červený kříž

. V roce 1986 byl XXV.

Mezinárodní konferencí Červeného kříže a Červeného půlměsíce doplněn další název

Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

3

Platné jsou názvy oba,

upřednostňován je ovšem mladší z nich, který dle názoru předkladatelů lépe vystihuje

podstatu této instituce.

4

Mezinárodní hnutí ČK&ČP se řídí svým vlastním Statutem,

5

který upravuje posta-

vení, úkoly a vzájemné vztahy jednotlivých složek navzájem a ke státům – smluvním

stranám Ženevských úmluv. Paralelně s ním jsou pramenem mandátu jednotlivých

složek Mezinárodního hnutí ČK&ČP také mezinárodněprávní obyčej a mezinárod-

ní smlouvy, a to především (čtyři) Ženevské úmluvy o ochraně obětí válek z 12. srp-

na 1948 a dodatkové protokoly k nim. Lze konstatovat, že Statut Mezinárodního

hnutí ČK&ČP představuje – zejména v těch ustanoveních, která upravují mandát

jednotlivých složek a vztahy složek ke státům – smluvním stranám Ženevských úmluv

6

– pouhé vyhlášení platného obyčeje, ostatně první Statut byl přijat až v roce 1928, tedy

55 let po založení Červeného kříže.

7

Podobně je tomu, i pokud se jedná o Ženevské

úmluvy a jejich dodatkové protokoly – ustanovení týkající se postavení MVČK a ná-

rodních společností mají současně povahu obyčejovou.

8

3

Slova Červený kříž, Červený půlměsíc budeme zkracovat na ČK, ČP, v konjunkci pak ČK&ČP.

4

Platnosti tento název nabyl symbolicky dne 8.listopadu, ve výroční den publikace knihy Vzpomínka

na Solferino.

5

Statutes of the International Red Cross and Red Crescent Movement, in

Handbook of the International

Red Cross and Red Crescent Movement,

14. vyd. Ženeva: ICRC, 2008. Dostupné z

http://www.cerveny

-

kriz.eu/cz/hnuti/Statutes-EN.pdf

[cit. 31.01.2015] Statut schvalují státy - smluvní strany Ženevských

úmluv a jednotlivé složky Hnutí ČK&ČP prostřednictvím Mezinárodní konference ČK&ČP.

6

Tj. pomineme-li některá z ustanovení upravující vnitřní záležitosti asociace.

7

Důvodem jeho přijetí nebyla nutnost vymezit působnost MVČK či národních společností a jejich vztah

ke státům, ale vymezit vnitřní organizaci Mezinárodního ČK, což se stalo nutným s vytvořením Ligy

(dnešní Federace) národních společností (viz dále).

8

Některá viz např. HENCKAERTS, Jean-Marie, DOSWALD-BECK, Luis. (Eds.).

Customary International

Humanitarian Law.

Cambridge: Cambridge University Press, 2005. ISBN 0-521-53925-0. Soupis no-