SLP 09 (2015)

MHP (v současnosti působí ve 107 státech vč. ČR),

což mají být zpravidla mezire-

sortní orgány se zastoupením z pohledu implementace MHP důležitých ústředních

státních orgánů (zejména rezorty zahraničních věcí, obrany, civilní obrany, zdravotnic-

tví), příslušné národní společnosti a případně dalších aktérů (např. akademické sféry).

MVČK pořádá pro tyto národní komise odborné semináře. MVČK rovněž vydává

řadu respektovaných doporučení a stanovisek k aplikaci MHP, která mohou mít růz-

nou úroveň – od „pouhého“ zaštítění zpracování dané problematiky,

přes stanovisko

právní poradní služby či jiných útvarů MVČK až po stanovisko MVČK

ex cathedra

schválené Shromážděním MVČK,

které ovšem bývá vydáváno jen výjimečně.

V oblasti kontrolních opatření svěřuje MVČK smluvní právo, konkrétně Ženevské

úmluvy a jejich dodatkové protokoly, velmi rozsáhlý mandát, kdy je MVČK dáno pů-

sobit nejen jako substitut ochranné mocnosti, ale také nezávisle na jejím ustavení či čin-

nosti, tedy paralelně k systému ochranných mocností, kdy svěřují delegátům MVČK

příslušná práva.

Nejvýznamnějším z nich je bezesporu právo vstupovat do všech míst,

kde jsou drženy osoby zbavené svobody nebo kde pracují či jsou ošetřovány a hovořit

s nimi beze svědků. Taktéž delegáti MVČK mohou navštěvovat okupovaná území.

S kontrolními návštěvami míst,

kde jsou osoby zbavené svobody v souvislosti

s ozbrojenými konflikty nebo vnitřními nepokoji (zaměřenými na posouzení stavu za-

držovaných, úrovně zdravotní péče, ale také na výměnu zpráv mezi zadržovaným a jemu

blízkými osobami), a monitoringem respektování MHP obecně je spojen tzv. princip

důvěrnosti, podle nějž MVČK svá zjištění obecně nezveřejňuje. Využívá je ke komuni-

kaci s orgány příslušné strany konfliktu, která má směřovat k nápravě eventuálně zjiště-

ných nedostatků. Možnost zveřejnění či podání protestu je vyhrazena jen pro případy,

kdy se MVČK přímo přesvědčil o existenci vážného porušení, selhaly všechny ostatní

způsoby nápravy a – současně – MVČK má důvod se domnívat, že tento postup po-

vede ke zlepšení osudu osob, které jsou porušením MHP dotčeni; takový postup je

ovšem v historii MVČK extrémně vzácně využíván.

V této souvislosti uveďme, že

pracovník MVČK není povinen podávat svědectví před soudy ani MVČK není povi-

nen poskytnout soudu dokumenty; toto obyčejové pravidlo

se promítá např. do

ICC

Rules of Procedure and Evidence

V ČR tento orgán vznikl na pracovní bázi v roce 2005, formálně byl jako Národní skupina pro imple-

mentaci MHP ustaven 10. října 2011. Jeho členy jsou MZV, MO, ČČK, MV, MS, MZ, MŠMT, MK,

MŽP a ÚMV, v.v.i. Webové stránky národní skupiny jsou na adrese

www.cervenykriz.eu/nsmhp

Jako příklad uveďme HENCKAERTS, Jean-Marie, DOSWALD-BECK, Luis. (Eds.), op. cit. v pozn. č. 8.

Z poslední doby je jím výkladová směrnice k pojmu přímá účast v nepřátelství MELZER Nils.

Interpretive

Guidance on the notion of direct participation in hostilities under international humanitarian law

. Geneva:

International Committee of the Red Cross, 2009, 85 s. schválená Shromážděním 26.2.2009.

Viz např. čl. 126/4 Ženevské úmluvy III a čl. 143/5 Ženevské umluvy IV.

Ročně je navštíveno cca 750 tisíc osob.

Příkladem může sloužit genocida ve Rwandě, kdy se MVČK na základě svých zjištění z terénu obrátil dne

28. 4. 1994 (tedy tři týdny od začátku masakrů) na členy Rady bezpečnosti OSN.

Srov. např. ICTY Prosecutor vs. Simic.