133 / 200
131
NAVRACENÍ UPRCHLÍKŮ PŘICHÁZEJÍCÍCH
PŘES STŘEDOZEMNÍ MOŘE:
NON‐REFOULEMENT NA VOLNÉM MOŘI
1
Eliška Flídrová
2
Přes Středozemní moře se do Evropy snaží dostat mnoho osob, ať už se jedná o mi-
granty nebo o uprchlíky. Migrace po moři je ze strany evropských pobřežních států
přijímána poměrně ostražitě, v řadě případů i systematicky odmítána. Státy se nezřídka
uchylují k operacím na hranicích nebo na volném moři, jejichž cílem je zabránit pří-
livu uprchlíků, jejichž přítomnost na území cílového státu s sebou nutně nese značné
ekonomické výdaje. Stát ovšem žádnou takovou politiku ani uplatňovat nemusí, přes-
to se může setkat s případy, kdy je třeba zachránit na moři loď, která se ocitla v nouzi
a která má na své palubě osoby, které mohou být uprchlíky. Jak s nimi mají státy
naložit? Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se, jak jsou uprchlíci přicházející přes
Středozemní moře chráněni před navracením v oblasti volného moře, tedy ještě než se
dostanou do pobřežních vod toho kterého hraničního státu.
K ochraně uprchlíků slouží základní zásada mezinárodního práva, a to zásada non-
-refoulement. Ve svém nejširším a nejobecnějším smyslu znamená zákaz nuceného,
přímého nebo nepřímého, přemístění osoby do země nebo oblasti, kde jí hrozí, že
bude vystavena porušování lidských práv.
3
Obecně se má za to, že se stala zásada non-
-refoulement jako obyčejová norma součástí obecného mezinárodního práva.
4
Pokud
se jedná o smluvní zakotvení, je zásada non-refoulement obsažena např. v Úmluvě
o právním postavení uprchlíků (čl. 33), v Úmluvě proti mučení a jinému krutému,
nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (čl. 3), výkladem byla dovozena
z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (čl. 7). Zásada nenavrace-
ní je obsažena i v regionálních úpravách, např. v Evropské úmluvě o ochraně lidských
práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva“), a to konkrétně v jejím člán-
ku 3, který stanoví zákaz mučení. Opět se nejedná o explicitní vyjádření, ale zákaz
refoulement byl dovozen interpretací Evropského soudu pro lidská práva. Jak ale apli-
kujeme tuto zásadu na volném moři?
1
Text čerpá z diplomové práce „Aplikace principu non-refoulement na moři“, kterou autorka úspěšně
obhájila v roce 2012 v rámci studia v magisterském programu Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
2
Studentka doktorského studia Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
3
WOUTERS, C. W. International Legal Standards for the Protection from Refoulement. Antwerp/Oxford/
Portland: Intersentia, 2009, s. 25. Myšlenka, že stát by za určitých podmínek neměl navracet osoby do ji-
ných států je poměrně novodobá, zásada non-refoulement vznikla jako institut smluvního charakteru, když
byla zanesena do úmluv týkajících se ochrany uprchlíků, a to v prvních desetiletích 20. století.
4
GOODWIN-GILL, G. S.: The Refugee in International Law. Oxford: Clarendon Press, 1983. S. 97-100.