39 / 200
37
FENOMÉN ENVIRONMENTÁLNÍ MIGRACE
ͷ
Robert Stojanov,
2
Ilan Kelman,
3
Barbora Duží
4
Migrace obyvatel patří k nejvíce dynamickým procesům, které výrazně ovlivňují
tvář společnosti. Důvodů, proč lidé migrují, je celá řada,
5
nicméně migrace za prací
se řadí mezi ty nejčastěji zmiňované. V takových případech se jedná o migraci, kde
převažují dobrovolné motivace. Opuštění domovů však může být důsledkem příčin,
které člověk nemůže v dané situaci zcela ovlivnit, a migrace se tak může stávat méně
dobrovolnou. Ale i zde je situace relativně složitá, protože migrace obyvatel je téměř
vždy multi-faktorová záležitost.
Migrace je součástí kulturních vzorců všech moderních společností a slouží jako
jedna z populačních strategií přežití nebo vlastního osobního rozvoje. Migrace je také
součástí populačních strategií přežití. Migraci obyvatel je možné také vnímat jako
krátkodobou reakci (coping strategy) na určitou životní situaci – ztrátu zaměstnání či
špatnou úrodu, případně jako dlouhodobou adaptační strategii (adaptation strategy)
například na významnou změnu prostředí (extrémní sucha) či ztrátu možnosti byd-
lení.
6
Zkoumání environmentálních faktorů, které migraci mohou ovlivňovat nebo
přímo způsobovat, však v diskurzu migračních teorií nebyl věnován dostatečný zřetel
7
a jedná se tak o relativně nové výzkumné téma.
Dlouhodobý tlak na životní prostředí a tím vyvolané změny, případně přírodní ka-
tastrofa mohou zásadně zasáhnout do života obyvatel daného území a tím je přimět
opustit své domovy a hledat obživu jinde. Vzniká tak fenomén environmentální migrace.
Nicméně ne všechny environmentální změny či přírodní katastrofy způsobují migrace
obyvatel.
8
To znamená, že příčiny environmentální migrace jsou mnohem komplexní,
1
Text vznikl s podporou projektu PRVOUK 43 „Geografie“, UNCE č. 204003 „Výzkum sociálně-prosto-
rových nerovností a rizik na počátku 21. století a Intersucho č. CZ.1.07/2.3.00/20.0248.
2
Geografické migrační centrum, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta,
Univerzita Karlova v Praze, Albertov 6, Praha 128 43, email: stojanov@centrum.cz; Centrum výzkumu
globální změny, Akademie věd České republiky.
3
Institute for Risk & Disaster Reduction and Institute for Global Health, University College London;
Norwegian Institute of International Affairs (NUPI).
4
Geografické migrační centrum, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta,
Univerzita Karlova v Praze, Albertov 6, Praha 128 43.
5
V češtině přehledně například DRBOHLAV, D., UHEREK, Z. Reflexe migračních teorií. In: Geografie,
2007, 112(2). V angličtině nejvíce citovaný MASSEY, D. S. et al., Theories of International Migration:
A Review and Appraisal. In: Population and Development Review, 1993, 19(3).
6
STOJANOV, R.; DUŽÍ, B. Migrace jako adaptace na změnu klimatu. In: Mezinárodní vztahy, 2013, 48(3).
7
STOJANOV, R. Environmental Change and Migration. In: ELLIOT, D., SEGAL, U. A. (eds.) Refugees
Worldwide. Volume One: A global Perspective. Santa Barbara: Praeger Publishers, 2012.
8
STOJANOV, R.; DUŽÍ, B. Migrace jako adaptace na změnu klimatu. In: Mezinárodní vztahy, 2013,
48(3).